zimování

Zdar,tak u nás od neděle prší a má celý týden,takové počasí nepamatuju.Tak jsem to vše nadkryl-střecha polykarbonát a kolem noh co drží střechu omotal strečku-folii,zahrada nasáta vodou....Skleníky připravené,ale snad se počasí ještě umoudří...Davát skleníky bych chtěl později.Ale viděl jsem,že někdo má už zazimováno

Jak co, na mrazuodolné palmy s odolností aspoň -8°C a více, ještě není nutné zimovat ani chránit před srážkami, nicméně pokud je ten kryt stylem jen střecha a boky otevřené, ničemu to rozhodně neuškodí. Jen se člověk bude dívat déle na kryty..

Rostliny jsou první rok v zemi,týden deště,zima před náma,dal jsem stříšky,protože jsem vyměkl :D4 juky 3 palmy práce na pár minut.Horší je zbytek v kontajnerech některé 90L promáčené smýkat,jen dávat pozor na záda,30ks toho bude. Ale, oproti některým z Vás co mají exotiku kam až oko dohlédne...pohoda. Jo letos budou na zahradě skleníky,vypadá to,že se i povedly.Rostliny mají osvětlení,tak jsem zvědav jak to bude vypadat,až třeba napadne sníh.Svítící skleněné krabice ve sněhu
Nejdříve jsem měl připravené bedny polystyrén kombinace s lexanem 1cm,sice lepší izolace,ale dívat se na to delší dobu,nic moc.Všechno má své pro a proti...

Tak nahoď foto! O světlech do krytů také uvažuji. Ale ono by to mělo význam až na jaře, kdy se kryty více zahřívají. To už ale bývá delší den. Hezký a dobře udělaný kryt je ozdobou zahrady. Už jsem také vztyčil nad nejchoulostivější palmou. Stěny jsou jen z návětrné strany.

Jo dám, zjistím jak se vloží foto a dám :DJinak světla mám u palem stabilně,mám je zapuštěné v zemi a tak cc 40cm od kmenu palmy-po 1ks.Takže při sečení trávy bezpečně přejedu sekačkou Večer to vypadá hezky.
Hezké to máš,rovný základ,určitě se to na něm lépe staví,paráda.

Tak u mě díky mrazům proběhlo testování topení.Díky včerejším teplotám se začalo topit už včera kolem 18.30hod A musím teda říct že jsem velmi mile a pozitivně překvapen s frekvencí zapinání a vypínání topení.Zapne kolem -7 vypne -3 (3 polykarbonát.budky)vytápění olejový radiátor 520w zároven sepne i topný ventilátor,ale na něm mám zaplé jen větráček bez topení.Že v mrazu bude po vypnutí ještě tak poměrně dlouho sálat teplo z radiátoru,jsem si teda nemyslel,dotápěl mi to na +0.2st dokonce,takže pecka.(Beny dík ol.radiátor,jsem zvolil po přečtení Tvého článku) :DOd večera do rána topení 3 kryty 5kwh při mrazu -10 až -19st vývoj.Jsem spokojen,čekal jsem teda větší náklad :DSuper.Bylo zabavné to sledovat.

Jediná věc co mě straší,nějaký nečekaný kolaps techniky a může to dopadnou v silných mrazech hodně blbě.Je třeba nařídit varovné alarmy na čidlech-(které jsem zapoměl nastavit) a mít nahradní techniku.Třeba i svíčky atd.pro klidné spaní...Říkal jsem si,HLAVNĚ AT´TO TOPÍ!

Tak to je super, že jsi spokojen. A to počkej až objevíš kouzlo silnějšího polykarbonátu (na nějaké choulostivější palmy) Budeš mít dojem, že je topení úplně zbytečný...
Delší výpadek elektřiny je těžký strašák. Potupně to chci řešit záložním zdrojem, který by utáhl všechny kryty.

Kouzlo silnějšího polykarb.chci zkusit ,16mm je nyní za lepší cenu,jestli mi ho nařežou jak chci,tak kupuju. Ne žeby jsem chtěl propagovat tento styl zimování,ale je to super,ve více směrech kdo takto zimuje ví nejlépe sám.Stále si pochvaluju Na výpadek delší dobu elektro.mě napadá centrála,ale pustit to v noci sousedům,to by bylo. Ještě jem to nekoumal hlučnost atd.Mě strašilo i třeba,žeby odešlo topení,termostat,ale když na to člověk včas příjde a má v zásobě náhrady,tak to je ok.

Dnes ráno -4.7 více než 5cm nový sníh a v krytech -3.0,zem topí,+kolem dokola vrstva sněhu :)Pohodová to teplotka,ne jak včera

Pokud chceš experimentovat se silnějším polykarbonátem, tak doporučuju kombinaci 16 mm na stěny a 25 mm na strop (strop by měl být vždy o řád silnější, protože jím utíká nejvíce tepla). Řezání polykarbonátu zvládneš sám, stačí na to ten nejslabší kocour, rovná lať a dvě svěrky. Aby to nějak vypadalo, musí se doměřovat přesně podle momentální situace a dopředu se to tak nařezat nedá. Výhodou krytů, kde se drží 0°C a víc je, že tam lze zimovat další rostliny v květináčích.

Ano záložní zdroj = centrála. Zatím mám jen 2kW a to je tak na dva až tři kryty s rezervou. Ale slyšet je to minimálně. Lze to i zavřít do nějakého prostoru a výfuk vyvést ven. Chtěl bych ale něco s třífázovým jističem na 25A. To už by zvládlo všechny kryty i dům.

Náhradní věci se vždy hodí. Už proto, že termostaty bývají přes zimu vyprodané. U mě už celou noc +0,6°C, ale má dnes zase sněžit.

Tak jsem objednal tu 16mm protože 30% dolů cena mě zlákala,i to nařežou,neni problém,ale taky bych to zvládl,mě šlo o převoz. :DAle bral jsem i 10mm ten dostane trachýk místo hadry a kabelu(jak jsem plánoval nejprve)jak poroste,tak se uvídí zda budu konkretně u něj stavit věžák,nebo hadrák s přístřeškem. Jj lepší izolace střechy,se určo vyplatí..

No jo no,přes zimu to vyjde fin.levněji jsem zjistil ... :DA ted mě napadlo že centrálu vlasně můžu strčit do díry co mám v zemi s poklopem na filtr a další věci pro bazén (hloubka 1m)a bude klid. Asi se do budoucna raději vybavím technikou

Beny,ta 16  polykarb.to je luxus na první pohled mi příjde ještě silnější a ta vnitřní struktura,super.
Materiál na další dva kryty doma 8)To se to bude stavět....

Jo, je to bomba. Co do těch krytů chceš sázet?

Jen se tu s dovolením vetřu a odložím si tu dnešní momentku. Sníh už ubývá a dnes jsem poprvé za celý leden větral více jak 4 hodiny. Zatím se vše tváří velmi dobře, zítra budu muset prolít květináče v krytech. (Ty oleandry necháváme zmrznout, jsou barevné a loni nekvetly, ani po přesazení a intenzivním hnojení, už mě to nebavilo se s tim patlat v květináči, na tož to nosit na zimoviště)

Rudo,ta fotka se Ti povedla s tím psíkem hezké barvy na zahradě..

Beny tu 16mm mi výjde jen na jeden kryt,tam chci Vulcano a druhý kryt je jen 10mm ten dostane trachýk,původně měl mít trachýk ochranu jinou než polykarb.kryt a vulcano kryt 10mm,ale když jsem zjistil,že mají za dobrou cenu i 16mm tak jsem si ještě na druhý den přiobjednal.Vzal bych 16mm více,ale už byl vyprodán.Do budoucna budu zase sledovat výprodeje v zimě,proč neušetřit,stejně za úsporu koupím zase nějakou techniku na zimování

Tak on je fakt, že zdejší propagování všelijakých budek z polystyrenu a zamotávání do konstrukce vrstvami bublinkového igelitu je dáno hlavně českou chudobou. Kdyby si tu člověk mohl koupit kvalitní polykarbonátový kryt ze jednodenní mzdu, tak by nemusel dělat takové blbosti.
Takže kryt z 16 mm na vulcano je v pohodě.

Mám nakoupené všechny věci na kryt. Dřevěná konstrukce je už hotová, čekám jen na počasí, abych mohl udělat základy ze ztraceného bednění a vše vyzkoušet, aby mohl fungovat příští zimu.
Tak z 90% jsem dělal kryt podle rad, které mi dal Benny, za to mu děkuju   . Líším se hlavně v tom, že stěny jsou ze samosatných dílů a na střechu dám zřejmě polystyren z důvodů lepší tepelné izolace. Na něj tenkou OSB desku.
Co se týká nákladů, je to cca 10 000 Kč na jeden kryt. Vlastní práci nepočítám.

To je prima. Trochu škoda s tou konstrukcí. Hlavní výhodou mého systému je minimum prvků. Tedy jen dva rámy a pár příček. Pokud se nechává polykarbonát na konstrukci, tak je to jednak náročnější na skladování a za druhé se to hůře montuje. Také odpadá ta báječná výhoda, postavit konstrukci a střechu za tepla a stěny doplnit podle vývoje počasí. Dnes už v podstatě beru nechávání polykarbonátu na konstrukci během skladování za jednu z největších chyb při stavbě krytů.
Polystyren na strop jsem také zkoušel, ale strašně to stíní a je to konstrukčně složité. O řád silnější polykarbonát (proti stěnám) úplně stačí.

Mám kryty z lexanu=polykarbonát složené z 5 části.Na kostře -pohledová+horní +záda,je lexan připevněný natvrdo.strana A+B řekněme boky jsou jen čistý polykarbonát bez kostry.Takže po postavení,ukotvení základu,zbylé dva pláty polykarb.desek přišroubuju až dle potřeby,dle počasí ..nahoru jsem dal polystyren před mrazy,upevněný 2x šňůry 4x vrut -jen to přitáhnu ke střeše,bandáš rychlá snadná.mám kryty jen z 10mm polykarb.Tak pro lepší pocit z izolace jsem ho tam dal ale až to bude vypadat s počasím lépe,tak ho zhodím.Tento týden jsem si dovezl polykarb./lexan na další dvě budky.Jedna z 10mm výška 2010 x1000 a druhá 16mm výška 1930 x 1050 pro představu za 5400kč =dvě boudy (byla akce) kostru mám z hliníku profil 40/20.ten mám zdarma.akorát koupím vruty,podložky a je to.Mám menší zahradu-ale stačí.příští rok tam bude už 6 budek.za mě to vypadá lépe,asi se nechci dívat 4/5měs.na nějaké nehezké bandáže,polystyrény,hadry,tohle mi přijde pěknější a velmi,velmi jednoduché a funkční,bude to i svítit A skladování není žádný problém,jen to odnést na určené místo.

Já bych si dovolil takové všeobecné shrnutí poznámek o krytech. Není to myšleno nějak konkrétně. Je to můj názor, který jsem získal za mnoho let vývoje a výroby zimovacích krytů. Vzhledem k tomu, že venku zase sněží je to alespoň nějaká náplň. Uvítám kritické komentáře s technickým odůvodněním.

1. Malá plocha krytu. Většina krytů je zoufale malá a potlačuje se tím jedna z největších výhod krytu, a to volný prostor na listy. Do úzkých krytů je nutné stáhnout listy skoro tak, jako do kokonu a listy pak nemohou větrat. Malá plocha krytu také způsobuje méně stabilní konstrukci a je nutné boční kotvení již od základní výšky. Osobně považuji za minimální rozměr na užší palmy 105 x 105 cm (šířka polykarbonátu na půlky), optimální pak 130 x 130 cm. Na širší palmy (Washingtonie, Jubaea) pak 150 x 150 cm, optimální 180 x 180 cm.
  S tím souvisí i malá výška krytů. Základní výška krytu by na méně vzrůstné palmy (Chamaeorops) měla být alespoň 150 cm. Na vzrůstnější palmy pak 200 cm. Pokud se takový kryt postaví nad 0,5 metru vysokou palmu, vypadá to sice divně, ale palma rychle doroste (menší palmy po zasazení rostou rychleji než velké). A vyjde to levněji, než sestavit 1 metr vysoký kryt a po dvou letech dělat nový vyšší.

2. Nevhodná konstrukce krytu. Základní chybou je sestavování konstrukce krytu z tepelně vodivých materiálů. Je to obvykle vedeno snahou vytvořit "něco pořádného a na věky". Konstrukce ze železa nebo hliníku je mnohem dražší a složitější na výrobu. Hlavní nevýhodou ale je, že ve spojích s polykarbonátem vytváří teplovodivé mosty, které velmi nepříznivě ovlivňují izolační vlastnosti krytu. Na konstrukci se mě nejvíce osvědčili dřevěné latě 5 x 5 cm (profil musí být čtvercový). Dřevo je cenově dostupné, opracování jednoduché a i bez jakékoliv úpravy (já nenatírám ničím) vydrží mnoho let. Konstrukce ze dřeva je navíc tužší a stabilnější, než konstrukce z hliníku.
  Postupem času se ukázala jako nejvhodnější (a nejekonomičtější) konstrukce, kterou tvoří dva základní rámy. Jeden rám s dveřní částí a protější (zadní strana. Rámy by měli tvořit jen svislé sloupky, spojená příčným profilem jen nahoře a dole (vyhnout se vodorovným příčkám). Tyto dvě strany se jen spojí nahoře a dole příčkami a konstrukce je hotová. Při skladování pak zabere minimálně prostoru (to obvykle začne pěstitele zajímat až se zvyšujícím se počtem krytů). V případě plošně větších krytů přidávám ještě dvě příčky na podepření stropní části polykarbonátu. Tyto stropní příčky by měli být vždy ve směru dutinek polykarbonátu.
  Z důvodů skladování, stavění a průběhu zimování je nejvhodnější skladovat polykarbonát odděleně od konstrukce krytu. Polykarbonát by přes sezónu měl být uložen v šeru a nebo nejlépe ve tmě, aby nedocházelo k jeho degradaci vlivem UV záření. Konstrukce krytu může být kdekoliv, kde neprší. Navíc je konstrukce bez polykarbonátu skladnější a lépe se staví. Obvykle je vhodné postavit konstrukci se střechou za pěkného počasí a boční díly doplňovat podle vývoje počasí (taky se nemusí dát celou zimu). Vzhledem k tomu, že polykarbonát drží na konstrukci pomocí několika vrutů s přítlačnými terčíky je našroubování stěny záležitost na pár minut (s akumulátorovým šroubovákem).

3. Práce s polykarbonátem. Nejvhodnější je, pokud si pěstitel může sám polykarbonát nařezat přesně podle naměřených rozměrů konstrukce krytu. Jednotlivé desky se musí v rozích vzájemně překrývat. Obvykle dávám na návětrnou stranu krytu širší desku, která svými přesahy kryje i boční desky (které jsou tím pádem užší). Před osazováním polykarbonátu na kostru krytu je nutné zkontrolovat pravé úhly krytu a svislost jednotlivých sloupků.
  Části polykarbonátu, které přiléhají ke konstrukci, musí být opatřeny těsnicí páskou (příslušenství polykarbonátu), zejména v rohových spojích. Těsněním by měla být olepena i dosedací plocha dveří. V některých případech je na toto vhodnější samolepicí těsnění do oken ("D" profil).
  Šroubování polykarbonátu na konstrukci stačí obvykle po vzdálenostech kolem 50 cm a vruty 4,5 x 40, 50 nebo 60 mm (podle tloušťky polykarbonátu) s přítlačnými terčíky (používám terčíky Gutta). Díry do polykarbonátu se předvrtávají o 1 mm větší, než je rozměr použitého vrutu. Polykarbonát se vždy šroubuje jen dutinkami orientovanými svisle, aby případný kondenzát mohl vytékat a nesnižoval tepelnou izolaci desky.
  Uzavírání dutinek polykarbonátu. Ze začátku jsem dával na horní strany plastovou "U" lištu. Uzavírání tvz. "těsnicí páskou" se ukázalo jako zcela zbytečné. I šestou sezónu jsou moje nejstarší desky zcela čisté. Jediné kde používám hliníkové uzavírací lišty je stropní polykarbonát.

4. Větrání krytu. Obvykle je řešeno nevhodně. Hodně lze vidět na některých krytech jen vyvrtané kruhové otvory v desce polykarbonátu překrývané otočkou "klapkou". To je naprosto nedostatečné. Palmy v takových krytech přežívají jen díky své odolnosti a tomu, že kryty s tímto typem "větrání" jsou obvykle nedostatečně zatěsněné. Tepelně izolační vlastnosti takových krytů jsou tím velmi snížené. Vzhledem v charakteru zim v posledních letech, kdy dochází ke střídání počasí (mrazových epizod je za zimu jen pár a obvykle jen na pár dní) mohou být většinu času kryty volně otevřené. Jednoduše to lze zajistit velkými dveřmi na jedné stěně krytu. Je to sice konstrukčně složitější, ale uživatelský komfort (ale hlavně podmínky pro palmu) nesrovnatelně vyšší. Pokud má někdo jeden nebo dva kryty, může toto řešit odšroubováním jedné stěny. Práce s dveřmi je ale záležitostí jen několika vteřin. Z důvodů možnosti kroucení polykarbonátové desky je vhodné použít u dveří s výškou 1 metry min. 2 panty a zástrčky, u výšky 150 cm min. 3ks a u výšky 2 až 2,5 metru min. 4 ks. Krajní panty a zástrčky se montují u 10 mm polykarbonátu 10 cm od okraje, u 16 mm a silnějších 15 cm od okraje. Pak lze takové dveře realizovat jen jednou deskou polykarbonátu bez přídavné konstrukce.
  Pro zajištění cirkulace vzduchu v uzavřeném krytu pomáhá osazení ventilátoru (ať již cirkulačního nebo trubního) ovládaného časovým spínačem. Lze tím na minimum eliminovat rosení vnitřních stěn krytu.

5. Nadstandarty. Celá technika zimovacích krytů lze posunout na výrazně vyšší úroveň použitím několika již technicky náročnějších řešení. Nejvíce se projeví použití izolovaného základu pod kryt. Jedná se o rámeček ze ztraceného bednění, který je částečně zapuštěný v úrovni terénu. Do větší hloubky je zajištěn několika zemními kotvami, která se spolu s armovací ocelí prolijí betonem při betonování ztraceného bednění. Z vnější strany se na něho nalepí 5 cm styrodur (obvykle dávám tak, aby zasahoval alespoň 20 cm pod úroveň terénu), který brání promrzání krytu přes základ a zeminu. Do tohoto rámečku se na příslušných místech zalepí nerezové závitové tyče ke kterým se kotví konstrukce krytu. Kryt je tak samonosný a zatím mám vyzkoušeno že ani při výšce krytu 4,5 metru není zapotřebí zajišťovacích lan (místo je ale částečně kryté před větrem). Stavění krytu na rovném základu je pak mnohem pohodlnější. Tento rámeček je však nutné realizovat ještě před zasazením palmy. Izolovaný základ má smysl u krytů na náročnější palmy, kde se předpokládá udržování plusových teplot po celou zimu.
  Při výstavbě izolovaného základu krytu je vhodné dovést zemí do prostoru krytu přípojku elektřiny (není příliš estetické zakopávat celou zimu po zahradě o kabely). Do výkopu pro kabel pokládám (od centrálního rozvaděče pro kryty) nejdříve kabelovou chráničku (kopoflex) kterým lze pak natahat množství kabelů podle potřeby. Na ukončení chráničky kabelu v krytu používám plastovou ventilovou šachtu. Přes sezónu je (společně s nerezovými kotvami krytu) je povrch šachty zakryt kačírkem.
  Velmi výrazného zlepšení krytů lze dosáhnout i používáním vícevrstvého polykarbonátu. Je to patrné již i u 10 mm. Pro tepelně náročnější palmy se mě velmi osvědčila kombinace 16 mm na stěny a 25 mm na strop (na stropě by měl být vždy o řád silnější polykarbonát než na stěnách, protože jím dochází k největšímu úniku tepla. Taková tloušťka polykarbonátu má ale smysl jen při použití na izolovaném základu.

Beny,opravdu skvělá práce,díky.Já jen v krátkosti.Máš vše krásně vymyšlené odzkoušeno mnohaletou praxi,naprosto souhlasím s tím co jsi napsal.Určitě velká pomoc pro nás nováčky v zimování na tento způsob. Ty to máš opravdu dotaženo,k dokonalosti.Je s tím na začátku určitě více práce,ale vyplatí se to udělat vše pořádně,promyšleně.Za mě,pokud bych šel do něčeho náročnějších na udržení teploty v krytech do + tak bych to udělal jak to máš ty.silný polykarb.dřevěná konstrukce izolace základy...atd.I když třeba já to nemám tak vymakané,tak stejně si myslím že spousta kolegů to tak neřeší ....a zimuje určitě jinak nebo nejsou ani ochotni to nějak řešit,samozřejmě každého věc.U nás ještě nesněží,ale venku hnus,takže jdu dělat údržbu v akváriu,další zábava 1000litrů vody ve zdi:))

Souhlasím, spousta lidí to neřeší (nechce nebo neumí). Člověk si ale má brát příklad z těch nejlepších. Když jsem před lety s palmami začínal, tak jsem to tak udělal a dodnes si za to gratuluju.

Také bych si dovolil přidat svůj názor.Postupně jsem už vyzkoušel oba zmiňované druhy konstrukcí krytů.Za prvé je nutno říci že jakýkoliv kryt je vždy daleko lepší způsob zimování palem než palmy do čehokoliv jen tak zabalit.I když samozřejmě jsou situace kdy to z různých důvodů třeba jinak nejde,pak lze i takto palmu zimovat vcelku úspěšně.Konstrukce krytů jsou různé a mnohdy většinou odráží vlastní možnosti toho kdo si kryt výrabí.Každopádně pokud má někdo možnost volby mezi konstrukcí ze dřeva nebo z kovu,je dle mého názoru profesionálnější konstruovat z kovu a je vcelku jedno zda z duralových prvků,nebo z pozinku.I když dural je samozřejmě nejlepší co se provedení týče(lehký,pevný,nepodléhá korozi atd.)Jakákoliv kovová konstrukce je obvykle svařovaná,což oproti spojům pomocí vrutů do měkých dřevěných laťí je daleko pevnější způsob a spoje prostě jednou provždy drží,kovová konstrukce také umožnujě perfektní spojení polykarbonátových desek s konstrukcí pomocí metrických šorubů a matek,což s vruty do dřeva není tak úplně ideální.V neposlední řadě kovová konstrukce oproti dřevěné nenasává vlkost,nekroutí se,nepraská neustálou změnou teplot,nebobtná či nenahnívá atd.Podle mého soudu je jakékoliv kovové řešení lepší než dřevěné,ostatně klasické zahradní skleníky se také vyrábějí z kovů a nikoliv z latí.Jěště jedna poznámka k větrání.Ideální je kombinace možností větrat(myšleno např.otevřením velké časti krytu pokud je to potřeba) a možností pouze ventilovat(např.pomocí zminovaných kruhových otvorů),Pokud jsou na krytu takové otvory minimálně dva,zajistí komínovým efektem výbornou cirkulaci vzduchu a tím udrží teplotní pohodu uvnitř krytu krásně v mezích bez přehřívání i v případech,kdy jsou venkovní teploty pod nulou a není velké větrání možné.Takovou ventilací se i krásně odvětrá přebytečná vlhkost uvnitř krytu,navíc je otevírání i zavírání snadné,což je velmi přínosné v situacích kdy není člověk doma a svítí li třeba ten den hodně slunce a je třeba aby ventilaci otevřel někdo technicky méně zdatný(typicky manželka,nebo děti).Takový nevětraný či zavřený polykarbonátový kryt na únorovém slunci je vždy jistota velkého přehřívání.Toto jsou čistě moje subjektivní názory a poznatky,jen jsem chtěl přispět do diskuze co se konstrukcí krytů týče.Nikomu nic nevyvracím,nebo nehaním.Myslím že každy má svoje odzkoušené postupy a konstrukce,což je pak idealní

Další pěkný článek,další zkušenosti.Já jsem dal přednost rámu z hliníku protože ho mám dostatek a dobře se mi s ním také pracuje.
Má skvěle rovný povrch,je lehký,řežu na velké pile na 45st.profil je dutý-spoje plastové vystužené spojky,jen se zasunou dovnitř a skvěle to drží.Rám ze dřeva mě láká hlavně k vůli asi lepší izolaci,tepelné mosty.Ale protože zimuju odolnější druhy na mráz,tak mě to tolik netrápí.

To větrání-kominový efekt,mám kromě jiného,dá se říct,že je stále otevřené a funguje.Když posvití slunce a stoupá v krytu teplota a byl by otevřen jen vrchní otvor tak nic moc,ale jak u toho člověk stojí a otevře spodek,tak se najednou z vrchního vyvalí teplý proud,jde poznat,jak vzduch krásně cirkuluje.Osobně se mi moc líbí ukotvení krytů co má Beny,taky jsem měl v plánu něco podobného,ale pak jsem od toho nějak upustil,takže nyní kotvím za pomocí pevných šnůr.Třeba do budoucna dodělám. :)Je hezké,že to každý máme jinak s tím zimování a nakonec at si každý dělá jak chce.

Moc hezká a detailní debata s postupy výroby, možná by se hodily při tvorbě nového Tropiku . Ono ve své podstatě, kryty jdou udělat z mnoha materiálů a na mnoha způsobů, ať si každý dělá co chce . Někdo staví kryty z iglů, někdo ze skříní, my jsme zbouchali 5 krytů za 2 víkendy z prken z půdy a z nejtenčího polykarbonátu, co lidská ruka dokáže vyrobit . Jde to udělat lépe, ale kryty roky fungují a vypadají kapánek lépe, než ten cirkus před tím, i když pořád je to bouda na zahradě. Někdy bych je rád všechny zmodernizoval, respektive by mi stačil jen silnější polykarbonát.
Mnohem větší důraz spíš kladu na rozvod elektriky a ukotvení krytů, to je podle mě mnohem důležitější, za to si teď rvu vlasy, že jsme to už tehdy neudělali pořádně. Zakopávat přes zimu o prodlužovačky už pro mně není, navíc když každou chvíli vypadnou pojistky.
Pokud konstrukce nezasahuje ven, nemám třeba s kovovou konstrukcí problém. Nicméně ze svého pohledu se přikláním spíše ke dřevu. My máme kryty z prken o tloušce 2 cm a za tu zimu většinou ani nestihnou nasát vodu, kroutit se ani nepraskají. Pak více jak půl roku schnou pod přístřeškem. Ale hlavně se s tím lépe pracuje, při změně velikosti krytu se může vrtnout kde chci, často tam potřebuju nějaký pomocný držátka a podobný věci, na což mi stačí kladívko nebo šroub. Ale zase je to jen můj nenáročný pohled na věc. Díky tomu "nenáročnýmu" pohledu se pak nemůžeme ani dokopat udělat něco pořádnějšího , takže obdivuju každýho, kdo vyrobí jakkoliv lepší kryt než máme my.

Cao,ohledně te elektriky,taky jsem došel k názoru-udělat pořádně,bezpečně.Prodlužky tahat po zahradě,nic moc.Nakoupil jsem v číně spojky ip68( i tak to ještě zaleju,zalévací hmotou na spoje) na káble.
Každý kryt bude mít svoji zásuvku.A nově budu dělat osvětlení rostlin.Jednak jsem stávající trochu ojebal a i tak světla přibudou pro další rostliny.Osvětlené rostliny vypadají večer úplně božsky.