zimování

Taky vkládám ukázku mého zimování :-)

Tomu já říkám správný postup,neplašit

Malá inspirace pro ty, kteří krátce před příchodem vichřice staví nad palmu fóliák s otevřenými dveřmi směrem k západu:
https://www.farmarik.cz/p/5874/kryt-na-ochranu-palmovych-rastlin

Zdravim vsetkych,

chcel by som sa poradit ohladne nastavenia termostatu pre jednotlive druhy paliem, ktore mam niektore v lexanovych sklenikoch a niektore pod big bagom a netkanou textiliou (pri kazdej mam topitko a termostat).
Ake hodnoty by ste odporucili pri nastaveni zapnutia a vypnutia prikurovania pre:
trach. fortunei, wagner, jubaea, humilis cerifera, brahea armata a juka filifera.
Zatial som dal na vsetky -4 zap. a 0 vyp. (okrem brahey a filifery, tam som nastavil -2 na zapnutie a 0 na vypnutie). Je to ok? Co by ste odporucili?

Diky vopred za rady.
J.

Vezmu to jako takové cvičení. U Trachýků, pokud jsou již větší a dobře zakořeněné, stačí držet teplotu, aby neklesala pod -10°C (nastavení -10° až -8°C). Pokud jsou menší, tak 2°C nahoru. U Jubaey, Humilisek a Brahey bych teplotu nepouštěl pod nulu (nastavení 0° až +1°). Oni krátkodobě větší poklesy pod nulu zvládnou, ale nemělo by to trvat víc, jak několik hodin. Pak může docházet k poškození listů. U Yuccy filifery nevím, nemám s ní zkušenosti.

Diky za reakciu. Braheu, ceriferu a jubaeu som nastavil na -1 zap. a +2 vyp. Mám ich prvý rok v zemi. Ostatne som nechal na -4/0. Aj keď niektoré sú už druhu zimu v zemi, chcem nech sa ešte dobre zakorenia.

Tu je aspoň jedna foto...

Tak začátek mrazivého a rekordně sněhového začátku února je za námi, nyní máme slušnou oblevu, dnes krásných +7°C za větru a občasného slunce. Situace byla taková že 3.2. nám tu nasněžilo 32 cm sněhu (z toho bylo cca 15 cm v mokrém těžkém sněhu), byla to největší sněhová nadílka od roku 1987 (data brána ze stanice Domažlice). A v noci ze 4.2. na 5.2. se naprosto nečekaně vytvořila nebezpečná situace, která nešla předem odhadnout. Varování a zjištění situace bylo zřejmé až 4.2. dopoledne, že teplota v noci může klesnout až na -15°C. Do té doby totiž všechno co má jedničky a nuly předpovídalo v noci do -8°C. Jenže vysoká sněhová pokrývka, nečekané vytvoření silné teplotní inverze, utišení větru a vyjasnění způsobilo, že jsme se ráno 5.2. opravdu probudili do teploty -15°C. Celkově to byla mrazivá noc, teplota šla pod -12°C ještě před půlnocí a nad se dostala až po 10 hodině ranní. Celková bilance tak bylo 10 hodin v teplotě pod -12°C a nad ránem vyvrcholení v podobě -15°C.
Vzhledem k tomu, že my až takovým teplotám palmy bez ochrany nevystavujeme a nebyli jsme na to nijak připraveni, nebyl ranní vstup do zahrady nikterak příjemný.
Sledoval jsem, jak dopolední ostré slunce se začalo opírat do zmrzlých palem a sledoval škody na listech, které čistě prakticky mělo být fatální. Nestalo se tak, dnes to jsou 4 dny po mrazech, z toho každý den svítilo slunce, pršelo a již druhý den se teploty pohybují nad 5°C. Výsledky tak jsou již patrné (a byly znát ještě to ráno 5.2.).
Ráno 4.2. to vypadalo takhle.





Když trochu předběhnu, tak více škody nadělal těžký sníh (sníh ale z naprosté většiny listů sjel ještě den před mrazem, takže listy nebyly nijak chráněné a izolované).

A dnes to tedy vypadá takto.


Trachycarpus wagnerianus, celkové odhadnuté poškození je 50-60%. Převážně konečky listů, středy listů jsou všechny bez poškození. Středové listy s mírným poškozením. Kupodivu nejhůř dopadly spodní listy, co byly pod sněhem.


Některé listy jsou takřka bez poškození i po špičky, hlavně listy orientované na slunce.


Ale část listů má již nevratně poškozena pletiva.

Další je Trachy Plzeň 2, kterého považuji za stejnou selekci jako rozevlátý Ital, podle vzhledu i podle toho, že v tu dobu bralo zahradnictví Písař z Itálie, by to měl být Ital. Tady mráz zaúřadoval, poškození listů je kolem 30-40%, převážně listy odvrácené od slunce, zde čekám podobné jako škody na wagnerianusovy. Jen s tím rozdílem, že buď je list poškozen tak, že celý odejde, nebo je bez nejmenšího škrábnutí.


Listy na slunci jsou ale bez poškození.


Trachy Brno, původ je Hornbach z Brna, zde byl původ Holandsko a tam těžko říct, od kud je dovezly, byla to pidi sazenička, mohl tam být vyklíčený, zdroj osiva bývá často RPS ve velkopěstírnách, semena se vykupují od firmy kvůli odečtu z daní. Původ semen v RPS je někdy i kvalitní sběr v limitních oblastech třeba Himálají, nebo těžko říct, jestli nemají osivo od někoho z Německa. Každopádně palma je s naprosto minimálním poškozením, ani jeden list není poškozen tak, že by odešel, poškození se projevilo v prasklinkách na listech, které jsou jen nepatrné. Poškození odhaduji do 10%. Největší paseku udělal sníh, na středových listech s extra dlouhými řapíky. Jeden list vylomen úplně, dalších několik nevratně ohnutých. Vypadá hůř, než na tom ve skutečnosti je.


Listy jsou zcela v pořádku


Trachy "Molková", původně rostl u Radima a stěhoval se tedy přes celou republiku. Označil bych jo jako vítěze našeho D-testu . Palma je bez pár jednotlivých přehlédnutelných prasklinek naprosto bez poškození, nevadil ani těžký sníh, což přisuzuji pevnějším listům a kompaktnímu vzhledu. Poškození je do 5%, výhradně na nejstarších listech.


Horní listy na slunci nemjí poškození žádné, jakoby zima vůbec nebyla

Další v řadě je Trachycarpus "Španělská samice", tady jsem byl hodně zvědavý, jaký tam bude rozdíl, už jen pro ten původ, ale i výšku od země. Sice to ve výsledku nedopadlo nejhůř, ale balada to také není. Listy pravděpodobně zůstanou zelené, ale časem se budou "rychleji kazit". Listy zůstaly hezky pevné, bez ztráty barviva, ale jsou výrazně popraskaná pletiva. Popraskání pletiv neznamená vždycky že list odejde, z let minulých se nám to stalo i po -11°C a listy zůstaly roky na rostlině. Pravděpodobně to bude i tento případ. Poškození je tak 20-30%, jen díky tomu, že listy neodešly.


Výrazně popraskaná pletiva


Tady záběr, kdy je vidět, jak jsou horní listy poškozeny, ale ty pod nimi jsou v pořádku, mráz byl padavý


Trachy u zimní zahrady, původ Písař v Plzni, dovoz Itálie, ač je to nejkompaktnější Ital co znám . U něho je problém ta barva listů, po mrazech jsou listy ještě více do bronzova, ač je poškození velmi malé. Ale zblednul by i bez silných mrazů, prostě tohle dělá. Jeho ochránila hodně zimní zahrada, listy na slunci jsou s malými poškozeními, listy pod sněhem jsou na tom nejhůř. Poškození se blbě odhaduje, listy nebyly úplně zdravé před tím, viditelně popraskala pletiva na žlutějších listech. Poškození odhaduji na 20-30%.


Zdravé listy nejevý známky omrznutí.


Nemocným listům pletiva praskla.


Středový otevřený list orientovaný na jih, je bez škrábnutí.


Rozevlátý Ital, tolik nenáviděný perfekcionisty na tom není až tak špatně, hodně zabrat mu dal sníh, listy ohnul až k zemi. Poškození na listech se najde, časté prasklinky, tentokrát i na osluněných listech, což přisuzuji tomu, že v tuhle roční dobu na něj svítí až později. Ale horní listy vypadají velmi slušně, spodní dopadly hůř. To ale přisuzuji už loňské zimě, jednak si prošel 3x teplotou -11°C a při zimování na konci února když bylo venku -17°C, mám podezření, že nefungovalo vytápění, asi jsem ho dal špatně na cihlu. Listy byly po loňském odzimování nezvykle unavené, obzvláště ty spodní, letos dostaly na frak ještě víc. Poškození odhaduji kolem 30% a to hlavně spodní listy.


Zastíněné listy mají prasklinky, ale ne fatální.


Oslunené horní listy naopak vypadají více než slušně.


Wagnerianus v sadu na severní straně stodoly, v takřka celodenním stínu dopadl nejhůře ze všech palem, poškození listů je 95%, středové vypadají lépe, před mrazy jsem ho zasypal až špičku středového listu sněhem. Ve stínu se to asi vyplatí víc než na slunci. Listy jsou rozlámané od těžkého sněhu, s fatálními ukázkovými omrzlinami. Na jednom listu, kam svítí dopoledne asi 30 minut slunce, je vidět, že poškození na osluněné straně listu je výrazně nižší než na té zastíněné.


Listy jsou totáč


Trachycarpus Arco, nezmiňoval jsem se o něm, je to loňská výsadba také na severní straně stodoly, ale o pár metrů dále, kde svítí o pár dní déle. Palma měla dobrý tvar a sníh na listech držel, ještě jsme jí před mrazy celou zasypali. Poškozena ale už byla před tím, po těch -10,5°C. On úplný stín v našem klimatu a otevřené prostranství není úplně vhodné a celkovou odolnost to akorát snižuje. Příští rok, už bude v sadu elektrika a preventivně ji zazimujeme před silnějším mrazem a zůstane tak celou zimu.


Listy jsou poškozené už z před tim, ale po těchto mrazech jsou ještě více. I tak si myslím, že zůstanou zelené a funkční. Poškození 40-50%.

Když si to shrnu do nějakého závěru. Nejhůře dopadly Wagnerianusy, ten ve stínu je plně omrzlý, ten na slunci má zhruba polovinu listů pryč. Naopak tedy nejlépe vyšly z testu Trachýci a úplně nejlépe vyšel Trachýk od paní Molkové, který je defacto bez poškození.
Ještě bych dodal, že máme 10 km od nás vysazeného Trachýka od Lešnera, vypiplaného z malé sazenice. V místě výsadby bylo -17,3°C a po celou noc také pod -12°C. Palma je tam na zahradě jen jedna a je menší (výška 150 cm), takže byla zimována na tu jednu noc přehozením koberce a plachty. Poškození 0%.
Z poškození vyplývá, že tu řádil padavý radiační mráz, který je i obecně méně nebezpečný a stačilo jen, aby byl list palmy něčím zastíněn, i přesto že teploměr ukazoval hluboko pod -12°C. Při mrazech jako byly loni na konci února, kdy fučelo při -15°C, by byly škody naprosto fatální. Obecně to stěžuje určování odolnosti listů, protože není -15°C jako -15°C. A pokud bych teď začal všude trousit, že moje palmy přežily bez poškození takovou teplotu, tak bych sice měl pravdu, evidentně to přečkaly se zajímavým výsledkem, ale nebylo by správné se na to odkazovat. Při arktickém vpádu mrazů dojde k poškození pletiv listů mnohem snáže a mnohem dříve.

Ale je velmi dobrá zpráva, že tenhle typ mrazu, který je sice zrádný, protože se špatně předpovídá, tak zase není až tak nebezpečný. Naopak mrazy co sem foukají ze SV směrů se sice předpovídají snáže s velkým předstihem, je čas se na ně připravit- tedy v našem případě, když nechceme preventivně zimovat, za to jsou ale mnohem nebezpečnější.

Co se ukázalo jako důležitý faktor, při tomhle typu mrazu, je slunce. Zase je dobrá zpráva, že při vyjasnění na sněhové pokrývce je pak jasno i druhý den a osluněné listy rychle rozmrznou i bez poškození a to i po takto tuhém mrazu. Takže výsadba obzvláště na místa se zimním dopoledním sluncem, může být více důležitá, než jsem si myslel. Pokud jasno není, většinou se tak stane už v noci, kdy se zatáhne, vytvoří mlha a podobně, což srazí i teplotu. Jde to prostě ruku v ruce (mrazy + slunce).

A ještě jeden poznatek, zasypání sněhem nemusí být v každém případě výhra. List palem se potřebuje prohřát po mrazivé noci, ne být stále podchlazen. Nejvíce škody udělal sníh u palem, které měly spodní listy zasypané sněhem, ale horní listy byly na slunci. Spodní listy u těchto palem jsou výrazně poškozeny, ač třeba byly celé zasypané sněhem. Na druhou stranu palmy, které jsou v celodenním stínu, tam sníh zase výrazně pomohl a bez něho by došlo k totálnímu omrznutí. Takže další věc, kterou asi není dobré paušalizovat.

Rudo perfektně zpracován zimní vpád sněhu a mrazu se zajímavými výsledky.  
Přeju ti, aby tvůj odhad poškození byl správný a na jaře se neukázalo horší.
Jinak poznatky a zkušenosti k nezaplacení.

Zdokumentováno pěkně,popis vyčerpávající,ale asi bych se obával,že plné poškození se nejpíš teprve projeví.

U Trachýků, kde je poškození 40% a více, tam je velký předpoklad, že se defoliace ještě projeví, hlavně až začne trachýk růst, očekávám mírné odlistění hlavně u wágnera a u Trachy Plzeň 2, u ostatních to fakt nečekám, listy by to už daly znát.

Dnes jsem byl juknout u souseda, kde je Trachýk Molková (původní Trachýk s tímto označnačením co byl u nás na zahradě), tedy druhý kousek od paní Molkové a na ani jednom listu, jsem nenašel ani jedno malé poškození. Zařadil se tak na první místo před "Molkovou samcem" na našem dvoře, kde je poškození do 5%. Tento zdroj palem mě velice zaujal ...

Ty palmy od paní Molkové jsou z prodeje nebo z jejího vlastního zdroje ze semen.
Mám od paní Molkové palmy z jejích semen, jsou sice zatím malé, ale vypadají
nadějně.
Foto s loňského dubna, semena jsem získal v květnu 2015

Obě jsou z dovozu, z jejího Italského zdroje. Zajímavé mě přijde, že často jí posílají na krám kusy ne moc atraktivní, hlavně mají poškozené nebo malý počet listů... evidentně nejsou nadopované hnojivy na prodejní vzhled. I přesto tam ta odolnost je bizarní a předčila Trachýky z jiných zdrojů.

Semenáče z jejího křížení bohužel nemáme, všechno to pozdechalo v lednu 2017 ve venkovním skleníku, včetně veškerých našich mladých výsevů. Z těch x tisíc kusů to přežil tehdy jen jeden Nainital, a to bez poškození. Takže "Babičáky" na testy nemáme. Ty tvoje jsou výstavní.

Jo, Rudo. Výborně napsaný!!
Molková si jezdí vybírat palmy osobně
Nějakej "Babičák" pro tebe bych vyštrachal....

Rostliny „Bbičáků“ ještě mám, a jestli budou klíčit semena z mých palem, můžeme některé
rostliny „Babičáků“ použít na pokusy přezimování v různých podmínkách.
Také jsem dal pár semen „Babičáků“ do mrazáku, trochu jsem se inspiroval semennou bankou,
kde uchovávají semena zamražená. Jestli je domácí při úklidu mrazáku nevyhodila,
tak vám je pošlu. Uděláme zkušební pokus klíčivosti semen po 4 letech v mrazáku při -20 °C.
Budou tam možná i jiná semena (yucca, ….).

Mimo sklizně semen z Trachýku mě ještě čekají sebrat semena Chamaerops humilis a
Sabal Minor Lousiana, které podle mě stále nejsou ještě zralé. Mám sebrané semena
i Phoenix roebelenii, ale nevím, co z toho bude. Nemám tušení, čím by se sprášily,
snad jen s pylu z Tracháče.

Chamaerops humilis


Sabal Minor Lousiana

Jestli budeš mít volných pár semen Sabal minor Louisiana, tak bych se zase v létě zastavil...

Ta Louisiana je od Molkový? Mám z ověřeného zdroje, že má nebo kdysi měla minory s luxusním původem. Jeden náš známej má od ní minora asi 10 let bez ochrany a má ukázkovou "americkou" odolnost.
Phoenixy jsou z části samosprašné, některé více, některé méně, ale semena tvoří ochotně, tam by došlo ke zkřížení výhradně s jiným Phoenixem, což je v ČR stále na hranici utopie.
Chamaerops je super, ten se nám ještě nepovedl dovést do plodnosti.

beny napsal:Jestli budeš mít volných pár semen Sabal minor Louisiana, tak bych se zase v létě zastavil...

Ne ni problém až budou podle mě zralá tak se domluvíme.

Ahoj Rudo, máš pravdu Louisiana je od Molkový, je to jeden s trojčat. Dva jdou pěkně a kvetou
a ten třetí jen přežívá. Neví, jestli má růst anebo to vzdát. Má tak jeden nebo dva listy, a když
udělá nové, staré zase shodí, ale nechávám ho bojovat. Podobně mě bojují také dva datlovníky
kanárský, nejspíš mě namrzli a shodily všechny listy a přitom zahnili i kořeny, jen střed zůstal
zelený ale drží, palma zatím nadělá žádné listy. Po přesazení se takto drží, už víc jak rok,
tak uvidím, jestli z nich ještě něco bude.

Tak to máš nejspíš i tu její super odolnou populaci. Doufám, že se Libor rozdělí o pár semínek .

Tady ještě vkládám Trachýka Molková 1, původní trachýk co rostl u nás na zahradě pár let, pak jsme ho vykopali a nakonec skončil u souseda, pár metrů od nás. Staráme se mu o něj, jako o vlastního, letos jsme se tedy nepostarali o vlastní natož o další, nicméně tento výsledek je ještě zajímavější. Přes mrazy byl takto pod sněhem, tedy aspoň myslím, jestli ho soused neoklepal ještě před tím.
Poškození po tom, co slezl sníh je 0%, ani jedna prasklinka, nenašel jsem prostě absolutně nic. V té době byl ještě v celodenním stínu, tohle je tedy případ, kdy zachránil listy sníh.

Neboj, dám semena Louisiany i tobě, ne jenom Liborovy.
Kdy budeš chtít poslat ty zmrzlé semena „Babičáků“ na pokusy
klíčivosti, nechci je dřív rozmrazovat. Při kontrole mrazáku jsem
tam našel ještě semena Phoenix dactylifera červená a žlutá,
Chamaerops humilis a Yucca aloifolia.  Tak jestli je zájem,
stačí říct.

Jiří, někdy v tom březnu nebo dubnu, až bude ve skleníkách teplo. Jestli nezapomenu, ozvu se.

Tady zase něco z mých toulek po youtube
https://www.youtube.com/watch?v=0XE19lr2bt8

Já chápu ten smysl a dobré gesto ochrany před mrazy, ale to prostě ty lidi neumí zapojit mozkové závity na to, co dělají? Proč nacpal tu slámu do srdíčka palmy?
Nevím jestli ještě plánoval dát něco přes listy, možná až těsně před mrazy, což ale znamená, že ta sláma hned po prvním dešti nasákla vodou a začne plnit naprosto opačnou funkci, než má. Kabel, rohož, to je ok, super, ale tou slámou to dodělal. Jednak ten bordel z vláken už nikdy nedostane a pak ten kompost, co z toho na jaře bude. I pokud by na listy hodil plachtu hned, pořád je přítomnost slámy v srdíčku ne jen zbytečná, ale i nežádoucí. Navíc většina zim v Německu je poslední roky subtropická, ale to už je přehnaný detail, zimování je třeba mít připravené.