Zimování všech banánovníků v interiéru

Zimování všech rodů a druhů banánovníků v interiéru.

Tak, toto téma nám zde už nějaký čas stagnuje, tak jej nakopnu
 Mé "banánové" začátky byly u koupeného banánovníku ze zahradnitcví, nejprve jsem z toho měl strach, protože několik lidí mi říkalo, že během léta je to dobrý, ale na zimu nemá banánovník cenu pěstovat. Koupil jsem, zkusil jsem a takto to dopadlo:

Asi nejzákladnější chyba a to nedostatek světla v zimních období! Pak až trapně velký květináč (teď přemýšlím, co mě to napadlo  )
Velice jsem byl rád, protože zimu přežil, vytvořil několik odnoží. Během léta se jeho stav zlepšil a stejné to bylo i další zimu, ze které se ale nedostal. Už nevím co se mu stalo, asi sem ho přelil. Naštěstí vyhodil několik odnoží.
A nyní zimuji druhou zimu na chodbě. Toto mi vyhovuje nejvíce, pravda banánovníkům se to moc nelíbí, ale určitě lepší než doma.
Po letošní zimě vypadají takto:

Aké veľké kvetináče si mám pripraviť na zimovanie pre tieto dve rastliny? Netuším aký veľký koreňový systém môžu mať takže radšej poprosím o radu vás skúsenejších Zimované budú v chladnej izbe.

Samo se vybizi "je vykopej a uvidis ne?" . Jsou male, pokud budou zimovane na suchu, tak kvetinac ani mepotrebuji .

sak uvidim len do coho ich potom dam ked nebudem mat kvetinac? zimovanie na sucho bez kvetinaca si netrufam

V této velikosti mají po lehkém oklepání zemin,y bal o velikosti pomela, takže nějaký 2-3 litrový květináč bude bohatě stačit .

Tak zazimování už mám z krku, byla to pěkná fuška, nějak se to letos rozrostlo Odnože jsem rozdělil nožem a rány zasypal prachem z dřevěného uhlí

První várka


Druhá várka

Protože si Ruda stěžoval, že o Vánočních svátcích je na fóru málo co číst, píšu následující. Moje zkušenosti s Musa sikkimensis Daj giant nejsou nijak závratné. Koupil jsem ho před několika lety v ČT tak nějak "navíc". Po dvou přesazeních zakotvil v cca 20 litrovém květináči. V časovém presu jsem ho před dvěma lety na začátku sezóny vysadil do zahrady do odvodněné jamky včetně kvetináče (a zasypal kačírkem). S tím, že ho někam přesadím, až se k tomu dostanu... Dosahovali na něho závlahy, občas jsem ho přihnojil Kristalonem a docela pěkně rostl (dnes bych řekl, že zas tak moc ne - tedy v porovnání s prezentací zde). Byl i dost na větru. Do podzimu vyhodil jednu odnož a na přesazení samozřejmě nedošlo. Před zimováním, jsem řešil, jak ho dostat ze země, neb kořeny velkými dírami prorostli z květníku do okolní půdy. Stačilo ale jen trhnout a byl venku.
Následující sezónu se situace nakonec opakovala (zase málo času)... Stejný květník, bez přesazení, za sezónu další dvě odnože, zase stačilo trhnutí..... Takže celkový stav: 2 roky bez přesazení, v 20-ti litrovém květníku, 4 odnože, nejvyšší výška včetně květníku 210cm.
Z důsledku nouze banánovník zimuji v zimní zahradě s teplotou den/noc 18/14 stupňů s přisvětlováním na tropický den 12 hod. Je ve vlhkém vzduchu 70- 80%, pravidelně rosen, skoro nezaléván. Postupně i tak ztrácí cca 1 list za 2 měsíce (uschl jeden, zbývá jeden, další napůl rozvinutý, na všech čtyřech odnožích).
Dovolil bych si z toho udělat závěr, že banánovník je velmi odolná a vitální rostlina a není u ní zas tak nutné řešit velikost květníku, pokud se občas přihnojí. Tento postup (dočasné zakořenění v květníku přes sezónu) je možná šetrnější, než každoroční vykopávání celé rostliny, ale za cenu menších přírůstků (pro seriózní posouzení by to chtělo přesné porovnání obou postupů). Možná by stálo za to zvážit tento způsob při předpěstovávání v květináčích (menší náchylnost k prosychání substrátu).
Na jaře ale už půjde, doufám, na trvalo do země....

Díky Libore za shrnutí Tvých zkušeností .

Banánovník samozřejmě lze pěstovat v květináči, sám to také několikátým rokem testuji, ale můžu s klidným svědomím říct, že pak ta rostlina stojí za prd . Ano na pohled je to rajská rostlina, ale když dam vedle sebe stejně starou rostlinu v zemi (zimována výkopem a ve sklepě) a rostlinu celoročně pěstovanou v květináči (zimována v zimní zahradě), rozdíl je více, než patrný . Je to škoda, pěstování by to usnadnilo .

Ze zkušenosti bych řekl, že první rok výsadby do květináče, roste banánovník nádherně, možná i o krapet rychleji (ale ne kvalitněji) než ten v zemi, ale hned druhý rok, je to už bída. A to i přes hnojení, které z mých zkušeností banány z duše nesnáší (1x za měsíc hnojení kristalenom prakticky neni ani hnojení, to ten banán ani nepocítí). Silnější hnojení nemá smysl, cokoli chemického rostlinu do 14 dní spálí. Ze zkušenosti mých i jiných, banány tolerují močovinu i ve velkém množství, ale volná výsadba se tim nenasimuluje.

Z příkladu, můj nádobový Musa "Turkey", zaplodil po několika letech v nádobě o objemu tuším 60 L, poslední 3 roky rostlina prakticky živořila (větší nádobu jsem jí odmítl dát), zaplodil ve výšce asi 120 cm a dozrálo na něm 15 ks plodů= o ničem.
Naproti tomu všechny banány, co pěstuji venku jen přes sezónu v zemi a na zimu jim nemilosrdně ořežu kořeny a odnože, tak vyrostou každý rok na kmeni i metr, listy mají ohromné, pevné, krásně zelené.
Nebo Ensetečka, mám jich taky dost a měl jsem i více, mam stejně staré zelené Ensete jako ty obry co každý rok stěhuji, akorát že ten nádobový má kmen vysoký 50 cm a unesu ho jednou rukou .
Jako vím o Ensetečku v nádobě, co dorostlo téměř do podobných rozměrů jako mam já v zemi, ale tyto rostliny neudrží mnoho listů a mají určitou hranici rozměrů, přes kterou už prostě nepřerostou a každý rok vypadají prakticky stejně a o tom to celé je.
V zemi si banány udělá během několika měsíců velice rychle velkou kořenovou masu a přijímá široké spektrum prvků, který z něj udělají rostlinu tak, jak vypadat má. V nádobě je rostlina prostě poloviční, kořeny vysají za jednu sezónu všechny prvky, které do půdy uměle nasadit nejdou- rozhodně ne za jednu sezónu- a jakmile se o to pokusíš, obvykle to končí popálenými kořeny a rostlina začne stagnovat nebo zajde.

Neříkám tak, že pěstovat v nádobě nejde kvalitně; s dostatečně velkou nádobou, s rozumným a hlavně účelným hnojením a co je hlavním- dobrým umístěním, vypadají rostliny i dost solidně, reprezentativně a mají i dobré přírůstky. Ale neni to volná výsadba, obvykle tyto rostliny mají poloviční počet listů, než volně v zemi, a jejich vzhled je odlišný (velikost listů, síla kmene, většinou i barva).
Nespornou výhodou je regulace kvetení a vývoj plodů. Co je v zemi buď s podzimem zmrzne, nebo se se zimním výkopem poničí. Květináč čapneš a necháš plody dozrát v teple, otázka, jestli to za to stojí .

Ale to jsme se tentokrát, Rudo, tak úplně nepochopili... Pěstování banánovníků v květináči nijak nepropaguji. Vím, že jak se k své rostlině chovám je spíše ostuda (a doufám, že to na jaře napravím).
Hlavně jsem chtěl nadhodit možnost použít květník jako výsadbový košíček (třeba do něho i několik děr přidělat). Navrhuji to spíše jako možnost, když by někdo neměl vhodné zimovací prostory pro vykopané banánovníky (teplota). Takovým způsobem by se na jaře zkrátila doba zakořeňování a na podzim prodloužila vegetace (a regulace kvetení a plodů - jak jsi psal). Přerušení jen kořenů, které vyrůstají z květníku do okolního substrátu, by neměl být pro rostlinu takový šok, jako kompletní vykopání.
Plnou výsadbu v zemi by tento způsob nenahradil, ale zase by měl být vhodnější, než využívání jen substrátu v květníku. Navíc zapuštění květníku do terénu je estetičtější .....

Joj pochopili, to jen já sem se zase rozkecal .

Způsob pěstování zakopáním nádoby je pochopitelně lepší, než ji nezakopat, i tak jsou výsledky téměř stejné jako jí tam nezakopat. Vykládám si to tak, že zakopáním nádoby, která je 20-40 cm vysoká, prorostou kořeny do půdního profilu, kde už těch živin moc není, spíše jen je to pojistka proti přeschnutí. Hlavní část kořenů pro banánovníky je do cca 30 cm, v této hloubce mají nejvíc kořenů a čerpají nejzákladnější živiny. Hlubší kořeny jsou většinou ty tlusté dužnaté, co čerpají především vodu dál od rostliny.

Při výkopu díry, pro nový záhon na Trachýky, jsem končil výkop hned vedle basjů a pár kořenů na mě vykouklo i z 50 cm, jsou to ale staré rostliny a kořeny jim nic neničí, tak se není čemu divit, že za ty léta prokořenily až tak hluboko.

Jinak ostuda to není, Tvůj sikkimensis je ještě poměrně pěkný, znám i horší příklady pěstování .

Aha, tak to ano.
Při umístění květníku s banánovníkem jsem předpokládal do jámy vysypané alespoň kompostem. Surový půdní profil mě ani nenapadl, dobře, že jsi to zdůraznil.
Měly by mě na jaře zbýt nějaké malé rostliny, které nebudu dávat rovnou do země, tak to vyzkouším.
Vůbec poslední dobou u více rostlin přicházím na velmi zajímavé rozdíly v charakteru kořenového balu a nárokům na výsadbové jámy. Navíc, podobné informace o konkrétních rostlinách se jen těžko shání.... Většinou (pokud je o tom vůbec nějaká zmínka) se uvádí jen rozměry jámy jen o trochu větší, než je kořenový bal vysazované rostliny.

Moje banánovníky v zimní zahradě se začali probouzet a rozbalovat listy. Podmínky jsou skoro pořád stejné (naopak nyní mají v noci chladněji), takže impulzem je asi prodlužující se den.

Letos se mě banánovníky zimované v zimní zahradě probudili ještě dříve, jsou ale na mnohem světlejším stanovišti.

Vzbudili se ale i banánovníky ve sklepě. Stačilo malé okénko do sklepa.
 

Jo dobrý , jsou na tom lépe než basja u mě ve sklepě, ve sklepě je pořád moc teplo, celý list měly již před pár týdny, teď tam raději ani nechodím .

Ve sklepě se to začíná probouzet, hlavně Ensete...

Vypadají tedy úžasně . My to máme už vše venku, v zimní zahradě se už trápily. Nevím jestli to je jen deformace ze zimy, každopádně poslední 2 listy mam na Ensete nějaké úzké a malé..

Moje zkušenosti s Ensete. Loňský rok jsem metrové Ensetečka vykopal ze zahrady a jen vložil do velkých květníků aby neodpadávala zemina. Občas jsem je zalil aby nevyschli. Zimuju v nevytápěné místnosti. Přežili bez problémů. Takže to letos zopakuju i když jsou už dvojnásobně velké.
Podle mě kořeny moc řešíte. Myslím si že na zimu jim stačí pár kořenů aby se dali občas zalít. Při rychlosti jakou v sezóně rostou si po výsadbě rychle udělají nové. Potvrzuji růst ve volné půdě je o něčem úplně jiném. Silný kmen, velké pevné listy.

Jak jste na tom se zimováním? Já dneska uklidila Tropikana z kruhu a Lotosový. Jinak Tropikána mám 6 odnoží kdyby někdo chtěl. Snad se někdy dočkám plodů.

berberis napsal:Moje zkušenosti s Ensete.
Podle mě kořeny moc řešíte. Myslím si že na zimu jim stačí pár kořenů aby se dali občas zalít.

Já ho vykopal a kořeny osekal do mrtě, nezalil celou zimu a normálně přežilo bez újmy na kráse.

Začal jsem probouzet M. yunnanensis. Ve sklepě se pořád zmenšoval. Po 14-ti dnech v teple už roste.
 

Takhe vypadá moje odnož basja po zimování v chladné vlhké chodbě. Půjde ho ještě zachránit?. Jedno už mi zahynulo,viz květináč za. Díky

Myslím, že už s tím nic nenaděláš, prostě jen vyčkej, jestli na jaře obroste, jestli ne, tak pak můžeš zkontrolovat corm, jestli nevyhazuje odnož .

Jak jste na tom se zimováním? Letos poprvé zimuji chladněji na zimovišti s ostatními rostlinami (5 až 6°C) a je to výrazně lepší. Sikkimensis jsou celé krásně tvrdé a už listy o pár milimetrů poskočily. Yunnanensis je na tom trochu hůře, špičky má trochu měkké. Nejhůře je na tom Helenka, ta má měkkých 30 cm od vrcholu. Postřiky na konci prosince a v polovině ledna. Plíseň přeskočila i na jednu magnólii (uhnili poupata) a bambus. Zvýšil jsem větrání a plíseň už se nešíří (zatím).

My máme letos v chládku jen basja, trochu mě berou mdloby když si vzpomenu kolik jich tam je, vykopávali jsme totiž 2 hnízda a v každém bylo několik desítek kmenů. Každopádně vidím ve sklepě přímou úměru u těch rostlin, které jsou na zemi a mají přístup k vodě. Krom banánů jsme tam na zkoušku dali i prostokořeně brugmansii a ta to odskáče ze stejného důvodu. Bal vyschnul a rostlina od vrchu začla suchem. Ty basja které jsou na vlhké podlaze, kde i stojí voda, vypadají jako čerstvě vykopané. Ty na suchu, jsou oschlé, scvrklé..
Plíseň tam naštěstí řešit nemusím, není tam.