Rod Phoenix

Já jsem ale Rudo nepsal, že se má dactylifera pěstovat trvale v anorganice. Psal jsem, že doporučuju všechny semenáče palem do 3 až 4 let věku pěstovat anorganice, protože v rašelinových substrátech mají obvykle vysokou úmrtnost.
Na zimovišti s vlhkostí kolem 90% mě odešli všechny Phoenix canariensis a theophrasti. Dactylifery tam přežívají v pohodě, stejně jako cycasy nebo Bismarckie. Stejně dobře to snáší i další Phoenixy jako roebelenii, loureiroi nebo reclinata.

jen pres zimu par ks, jinak i venku se deje vice mene stejny proces pres leto, dal jsem prcka do zeme, letos je venku druhou zimu, je hezky zeleny, listy rostou ale velikost porad mizerna, v kvetinacich spis chradnou nez rostou, letos v kvetnu jsem vysadil cca 5 lety trachyk a ten narostl pomerove vic a vypada ze se ma dobre, cca 80 trachyku mam ve vytapenem skleniku, jsou to srpnovy semenacky, maji krasny 2 listy ale bojim se ze letos v lete zase pujdou do kopru. Ta dactylifera ma urcite 20let, uvidim co bude delat az se zacne letnit a bude presazena.

Tady se to rozjelo Tydou foto dám, vyfotím datla co mají moji rodiče 40+roků v obýváku a ten co jsem překopal právě také pěstovaný pouze doma v místnosti,již pěstuju cca 15+roků v kontajnéru- duben až listopad venku.
Dactylifera-naprosto luxusní palma v zahradách v hotelech v Egyptě,osobní zkušenost s pěstováním nemám,dle všeho naročná palma pěstování v našich podmínkách,myslím,že ji tady pěstoval Ruda volně v zemi..
Pořádné plechové,tvrdé listy ve stříbrné barvě.Hold tady bude vypadat jinak.Ono je chledněji sice i v tom Egy v zimně pár dní- týdnů,žije mi tam kamarádka už moc let ale i 15-20st.je paráda A v létě no comment teplota,jezdíme až konec září ,říjen,listopad to už se člověk nerozpustí jako led.
Myslím,že poroste,ale bude taková jiná

Pro Rudolf M: Sklízet datle opravdu neplánuji vybrala jsem si ji vyloženě podle vzhledu, že se mi líbila. I když samozřejmě počítám s tím, že dactylifera doma v květináči, bude připomínat palmu v botanických zahradách jen vzdáleně. Mám ještě vysetá semínka Phoenix canariensis, Washingtonia robusta, Hyophorbe lagenicaulis, Trachycarpus fortunei a Chamaedorea seifrizii.
Těmi druhy, které mají v našem klimatu budoucnost jsou myšleny mrazuvzdorné palmy?

beny napsal:Já jsem ale Rudo nepsal, že se má dactylifera pěstovat trvale v anorganice. Psal jsem, že doporučuju všechny semenáče palem do 3 až 4 let věku pěstovat anorganice, protože v rašelinových substrátech mají obvykle vysokou úmrtnost.
Na zimovišti s vlhkostí kolem 90% mě odešli všechny Phoenix canariensis a theophrasti. Dactylifery tam přežívají v pohodě, stejně jako cycasy nebo Bismarckie. Stejně dobře to snáší i další Phoenixy jako roebelenii, loureiroi nebo reclinata.

Jo už jsem tu větu objevil , pečlivě schovaná na konci textu malým písmem, jako v reklamě na půjčku . V tom případě se nedá než nesouhlasit, pro ten start semenáčů je to geniální, ale pak rozhodně přechod na substráty.
Tak s tím zimovištěm si mě potěšil, dost to vypovídá o jejich skryté odolnosti na vlhko.

Tydou, černání listů je známka toho, že děláš nějaký kopanec při pěstování. Nicméně pro vyřešení rovnice bychom potřebovali vědět víc, než jen výsledek . My jsme řešili jeden čas černání listů po zimování rostlin v garáži, kde se ukázalo, že měli rostliny nevhodný substrát. Buď ještě původní jílový bal z plantáže a nebo byly přesazené ve forestině, která se ukázala časem jako ideální substrát pro rychlý úbytek rostlin ve sbírce . Je jemně mletá a již po prvním roce se v nádobě rozloží na atomy kompostu a prachu, což ve spodní části nádoby i při sebeopatrnější zálivce vyrobí dusivé bláto, naopak po přeschnutí je substrát voděodpudivý. A nejvíc se tento nešvar projevil při zimování rostlin. Po přechodu na značku florcom, s ještě dodatečným vylepší anorganických částic, veškeré problémy při zimování ustaly.
Druhý nejčastější příklad černání je, pokud je chladumilná rostlina zimována v nevyhovující teplotě (nad 18°C) při akutním nedostatku světla. O letním černání listů jsem ale nikdy neslyšel ani si nic takového z praxe nevybavuji.

Rybko, spíše to jsou druhy, které dokáží i v nádobě bez větších obtíží budovat kmen a aspoň v nějaké omezenější míře dospívat, leč je to na nich časem vidět, že jsou bržděné nádobou. Nejlépe na nádoby reagují třeba trsovité druhy, všechny tropické odnožující nebo nízké druhy palem (rhapis, chamaerops, chamaedorea, caryota,..) a jinak v nádobě jde pěstovat vše i z jednokmenných druhů i rodů, ale pak je jen ten háček, že v našem klimatu některé druhy prostě dobře nevypadají, ať děláme co děláme. A mezi ten háček patří právě ta dactylifera a osobně tam řadím ještě i pár supertropických druhů palem, které bez zimní zahrady sice pěstovat jdou ale udržet to doma v nádobě je skoro až nadlidský výkon a po letech drbání to nevypadá jak palma na fotkách, ale jako palma z wishe (hyphaene, corypha, lodoicea ,..).
Ale ano, když o tom mluvíš, budoucnost mají hlavně ty palmy, které jdou pěstovat od mrazu do mrazu venku a na zimu se nemusí uklízet do tepla ale do chladu. Odpadá tím mnoho věcí, který si začínající pěstitel ani neuvědomí. Nejhlavnější problém je, že tropické palmy co se musí uklízet do tepla, pak vyžadují v tom teple i adekvátní podíl světla, který ale v našich zeměpisných šířkách není. U nás třeba v prosinci svítilo slunce jednou, krom toho je den dlouhý pouze 8 hodin, jak si to mají přebrat tropické rostliny, co jsou evolučně zvyklé na 12 hodinovou porci slunce každý den po celý rok? Přeberou si to tak, že pak vypadají jako ta dactylifera na Pardubickém nádraží, přežijí, ale za jakou cenu..
A největší budoucnost mají pochopitelně palmy, co přežijí v zemi. Celkem náhodou dokončujeme aktuálně poměrně velký článek s naší studií těch nejmrazuodolnějších palem na světě, vhodných i do našich podmínek bez zimování. Bude brzy k dispozici na našem webu tropik.cz

Datel u rodičů více než 40 let pěstovaný v pokoji a druhý datel vypadal stejně,ale už je tak 15+ let pěstovaný venku duben až listopad (na zimu garáž bez topení severní strana domu 2xmalé okno zimování +2st až +7st cca)

ten uz by si zaslouzil volnost v zahrade, aspon by ses s nim uz nemusel tahat, taky mam uskladnenyho jednoho kancelarskyho vytahnutyho kanarka, bude mit cca 10 let tak mu chci dat venku tvar, ted ani nestoji bez bocniho klacku

To jsem mu na jaře zakrátil kořeny asi o 30%,hold nádoba myslím 85L větší nechci,bez kontajnéru výška palmy kolem 2m.Těžké to docela je,ale jsou i větší nádoby že... Mám na to celkem solidní vozíček,takže pohoda,když nemusím přes schody...
Do země datla nechci,ale půjde Jubejka,tak snad v únoru dorazí...

Tady je před 2 lety,foceno z balkonu druhé patro,tak nic moc...

Beny, a kdy ty začínáš v anorganice semenáčky přihnojovat? Pokud jsou jen ve vodě, tak nemají přístup k živinám, ne? Četla jsem někde, že se malé semenáčky nemají přihnojovat (pěstované v substrátu), že živiny mají nejprve v semenu a potom v substrátu. A že se přihnojují až když jsou větší. Jak to je v pěstování mimo půdu?

Rudolf: K tomu pěstování v malých květináčkách... Tak teď už mi dává smysl, proč mi vždycky semenáčky zašly. Já se jim snažila dopřát a dala jsem jim pořádně velké a hlavně hluboké květináče. Právě proto, že měly mohutný kořen, tak aby měl kam růst. Ta doporučovaná malá velikost květináčků se týká jen dactylifery nebo je to pravidlo i pro ostatní palmy? Ať se poučím, než mi vzejdou i ostatní druhy.

Oběma vám pánové děkuji za rady a připomínky.

Tome pěkné! Hezky si ho z toho dostal. Dactylifery to tedy nejsou, je to obyč kanár, nejspíš i ten doma.

Rybko, ano určitě menší nádoby, velká nádoba je pro malé semenáčky naprosto nevyhovující. Je to z toho důvodu že ve velké nádobě zůstane mraky nevyužitého prostoru po dlouhý čas a substrát se pak zahlcuje vodou, rychle degraduje a palma do usedlého přemáčeného substrátu pak nezakoření, a jakmile dojde v substrátu i vzduch, palma uhnije. V malých nádobách palma hledá své možnosti, menší objem substrátu snadno vysychá a i nutí kořeny palmy pak tu vodu hledat=rychleji koření. Jakmile pak kořeny přerostou takový bod zlomu, a kořenů má palma dostatek, tak zvládne i větší nádobu.
Ten nezbedný nekonečný kořen u dactylifer je dílo, pár palem ho dělá, nejhorší je asi bismarckia, ale dělají ho i brahei, jubaei, umí ho i humiliska... Ten kořen je opravdu nekonečný a jeho úkol je, zarůst co nejhlouběji a hledat vodu. Jediná rada je, jakmile kořen vyroste z květináče, tak palmu vyklepat a kořen namotat zpět do květináče. Tím že kořen vylezl, tak to značí že se může dát palma i do malinko větší nádoby.
Malá velikost květináče je důležitá pro všechny druhy palem, hlavně ten první rok, pro subtropické druhy palem jsou vhodné uzké vysoké růžáky, pro tropické druhy palem naopak nižší a mělčí květináčky.

Ano malý semenáč je poměrně dlouho vyživován ze semene. Pro větší semenáče je nejcitlivější přidávat trochu hnojiva do mlžicí vody (přes sezónu). Postupně pak přidávat malé množství hnojiva do zálivkové vody (do podmisky). Ideální je umístění rostlin v prostorách s vyšší vzdušnou vlhkostí.

Konecne hezky vysvetleny proc nesazet hned do velkych kvetinacu. Vzdy se vsude psalo pri presazovani vzdy o neco malo vetsi kvetinac, ne hned velkej kvetinac. Ja si myslel ze kdyz by mela palma od zacatku velky tak by se neomezovala rustem a rostla by rychleji jako by byla ve volne pude.

Jo jasné,že to je obyč.kanár. 8)To bylo jen pro srovnání Dyct.nemám…

Tydou napsal:Konecne hezky vysvetleny proc nesazet hned do velkych kvetinacu. Vzdy se vsude psalo pri presazovani vzdy o neco malo vetsi kvetinac, ne hned velkej kvetinac. Ja si myslel ze kdyz by mela palma od zacatku velky tak by se neomezovala rustem a rostla by rychleji jako by byla ve volne pude.

Substrát v květináči se chová jinak než volná půda, hlavně volně v půdě většinou není substrát ale hlína. Hlína je už hotový "produkt" plný mikroživota s plně rozloženým materiálem, který se chová spíše jako anorganické médium, tzn že si nesedá a je v něm stabilní obsah vzduchu. Substrát je v drtivé většině rašelinového původu, je to vlastně docela ironie, jelikož pro naprostou většinu rostlin je nepřirozený, je to prostě jen uměle vytěžený materiál, a není hotový, je stále ve fázi rozkladu. Rašelina po vytěžení na vzduchu začne degradovat a rozkládá se na kompost.
A kompost do květináčů nepatří, kompost není substrát, ani hlína, je to něco mezi co stále ještě pracuje a rozkládá se na menší a menší částice . Vysvětlil jsem teď v kostce hodně velkou problematiku pěstování ne jen palem v květináči, je to i důvod pro Libor doporučuje anorganiku pro malé semenáče, jelikož kvalita prodávaných substrátů jde hodně rychle do kopru a citlivé mladé rostliny tím trpí. Jenomže problematiku anorganických substrátů je také velmi složitá. Pokud vás to zajímá, tak na téma anorganických substrátů jsme sepsali hodně článků na našem webu tropik.cz

Neco jsem jiz precetl, nicmene pokud bych pestoval vice mene datlovniky jak kanary tak dacty mohl bych treba prvnich 5 let pestovat v anorganice a pak prejit uz na normalni substrat? Jinak zaujalo me ze i pruhledne kvetinace jsou vhodne, ja myslel ze koren potrebuje tmu.