Rod Phoenix

Ty jo, kolik má 3-4 metry?

Asi něco málo přes 4 metry.

parada
muzu se zeptat, jakou ma ochranu v zime?

Polykarbonátový domeček.Foto je na straně 6 rod Phoenix.

Muj kanar dovezen jako semenacek v plechovce od coly z chorvatska pred 23lety. Letnen na balkone, zimovan v pokoji. Minuly rok v kvetnu sel do zeme, udelal 2 listy az nekdy v zari. Uspesne prezimovan v krytu. Letos dal 9 listu mnohem kratsich a silnejsich, kmen zmenil pomerne dost tvar, ostrihal jsem 5 domacich listu takze se opticky zmensil. Letos druha zima tak snad pristi rok zase poroste aspon stejne dobre jako letos.
Kveten 2022




Rijen 2023

Dnes se mi podarilo dokoncit cca 3 mesicni domlouvani. Jednalo se o zachranu 4ks snad dactylifer z naprosto nevyhovujicich podminek, krom jedny na zbyle 3ks 24/7 foukaly klimatizace x let. Slunce za zivot nepoznaly a jediny co tak maji velke nadoby ale bez odtoku. Tak jsem se jich ujal. 3ks maji zeleny stredovy novy listy a zbytek je na odpis, snad vydrzi do jara na presazeni a zvykani na svetlo. Otazka pro znalejsi, co ted s nima. Mam je v dilne kde bude cca 10°C celou zimu a svetla nic moc. Bude lepsi kdyz si trochu schrupnou konecne bez pruvanu nebo to vymyslet jinak? Urcite jsou od seminka tady v CR a budou dobrych 30 let stary.

No ty jsou zhuntovaný teda. Klidně bych je dal spát, 10°C je dobrých, bylo by tedy lepší aby to bylo ideálně kolem 8°C, to by spaly úplně a nepotřebovaly světlo vůbec.
To navykání na kvalitní podmínky není vůbec jednoduchý, nám se nepodařilo aklimatizovat ani jednu takovou palmu. V těch případech, kdy jsme neudělali žádnou botu, jako třeba až příliš velký zásah do kořenů, nebo netykání si s mrazem, pak rostliny bez důvodu třeba po 3 letech odešly. Měl jsem třeba 40 let starého kanára z jedné školní chodby, už měl i české listy a začal budovat pevný kmen, a pak jak kdyby ho šlak trefil, během roku postupně odešel. Chce to na takové rostliny hodně pomalu a neočekávat od nich rychle výsledky.

Phoenix mě taky přivyknutí nepřežil ani jeden. A vůbec ze všech palem jen jedna Howea forsteriana, ale trvalo to nejméně tři roky. Bylo to spíš štěstí.

No uvidim jak to dopadne, radeji bych je videl venku ve stinu nez v tomhle stavu zimoval, jaro je jeste daleko tak snad poznaj ze jim chci dat sanci na dustojny duchod . Mam jeste jednoho kancelarskyho kanara s listama az ke stropu, ten je zelenej celej ale bez bocniho klacku ani nestoji takze v lete snad vyrostou kratsi listy.

Smutný to pohled pro palmaře.Ty zelené nádoby jsou poměrně velké,pokud to jsou ty co myslím..To dáš,držím palce,takhle v Egyptě vypadají luxusně...Mě se cca před 20 lety podařilo zachránit po babičce datla,no ale datla..ne dyc...měla ho na chodbě,listy do stropu vytáhlé kmen hrůza,taková ta klasika když se pěstuje několik let doma.A jaký je z něho už dávno kapr,ostré jehlice,listy silný kmen:D Pěkně opatrně postupně .....

Tom78 napsal:Mě se cca před 20 lety podařilo zachránit po babičce datla  

Nejake foto pred a po asi neni vid?

Dobrý večer, přícházím s dotazem. Před půl rokem jsem si koupila semínka Phoenix dactylifera a protože jsem se dočetla, že mají klíčit při teplotě nad 25°C, tak jsem se rozhodla, že je vyseju až v zimě a dám je na topení. Před 14 dny jsem je ošmirglovala šmirglovým papírem, dala na 2 dny do teplé vody, zasadila a položila na radiátor. Teď mi ale vrtá v hlavě jedna věc, jestli jsem je neměla stratifikovat, protože by semena mohla být už starší. Tady jsem se dočetla, že např. trachycarpus by v takovémto případě určitě se měl startifikoval, aby vyklíčil. Washingtonia ne. Ale pokyny k dactyliferii jsem nedohledala. Už mám doma 4 semenáčky této palmy cca 1 a půl roku staré a vím, že jsem je tehdy nestratifikovala, ale taky jsem je neskladovala doma půl roku. Co teď? Vyhodit a koupit nové? Nebo dát do písku a do sklepa/lednice a čekat, co bude? Díky za případné rady.

Staci koupit suseny datle s peckou lidl/tesco datle snist a seminka jen oplachnout vodou, sundat z nich takovou pruhlednou blanu a nahazet do misky na vatu/ubrousek a cekat, teplo je lepsi pro klicivost. Vzdy mi vylezlo cca 70% seminek. Uz jsem vysevat nic nechtel ale jezisek mi opet prinesl datle a moje vira mi nedovoli je jen tak vyhodit.

Pro Tydou: Ale mě se líbí vzhled dactylifery a u datlí k jídlu ze supermarketu nevím, jaký druh byla palma, na které ty datle vyrostly. Takže ani nevím jak by taková palmička vypadala.

to jsou vsechno dactylifery prave, jen se lisej destinace

Na balíčcích datlí z kvalitnějších zdrojů bývá uvedené jméno odrůdy. Mám takto napěstováno už asi 5 různých odrůdových datlí. Nebyl jsem úspěšný jen u odrůdy Medjool, i když jsem to zkoušel několik sezón po sobě. Mám podezření, že je u nich nějak potlačená schopnost klíčení. U běžných datlí se v některých případech blíží klíčivost 100%. Horší bývá udržet semenáčky první 3 roky při životě. Pak už začnou růst rychleji. Po těch letech jsou už viditelné i drobné rozdíly v růstu mezi jednotlivými odrůdami. Nejvíce se mě vzhledově líbí odrůda Kenta. Jenom to doporučuji napřehnat, mám jich hromadu a už zabírají dost místa.

pro Tydou: Díky.

pro beny: A máš nějakou radu jak udržet při životě semenáčky do 3 let věku? Jako dítě jsem právě i ty pecky ze snědených datlí občas zasadila, co vyroste mi bylo jedno. Ale nikdy se ty rostlinky nedožily více než 2 let. Tak jak tomu předejít?

Já doporučuji malé semenáče palem sázet do anorganického substrátu, kde se lépe udržuje vlhkost a provzdušnění.

rybka napsal:Pro Tydou: Ale mě se líbí vzhled dactylifery a u datlí k jídlu ze supermarketu nevím, jaký druh byla palma, na které ty datle vyrostly. Takže ani nevím jak by taková palmička vypadala.

Ono je to více méně jedno , pokud nebudeš pak rostliny pěstovat v botanické zahradě, kde je subtropický skleník s aspoň 10 m vysokým stropem, nebo se nepřestěhuješ s rostlinama do Egypta, je to opravdu jedno, jaká je rostlina odrůda (vždy je to phoenix dactylifera). I když v Evropě plodí nejblíž nám poměrně slušně na Azurovém pobřeží na Jihu Francie a jakési plody bez ověření chuti umí urodit i kolem severoitalských jezer jako je Lago maggiore nebo Lago di Como. V našem klimatu je plození v květináče na hraně reálnosti, nejkrásnější rostliny jsem viděl v nádobách asi v botanické zahradě v Hradci králové, kde ale k tomu měli podmínky a staral se o ně někdo, kdo přesně věděl, co palmy potřebují (letnění na jižní rozlehlé terase, v zimě prosklená hala). Takže rostliny měli i stříbrné krátké listy a dělali i v nádobě náznak kmene. Ale 99% případů při domácím pěstování končí tak, že rostlina vypadá jako vytažená z triskového tunelu po startu raketoplánu, bez provázku je rozcapená na všechny strany, bez barvy, beztvaru, největší umění je asi palmu donutit dělat u nás kmen, myslím tím dospělý kmen charakterisktický pro dactylifery.
Jako nadšenecký projekt určitě se nenech odradit, ale svůj čas, nadšení a potenciál využij spíše na jiné druhy, které v našem klimatu mají zářnou bodoucnost .

Jinak já anorganiku nedoporučuji, datlovníky mají extrémně dlouhé kořeny a je zcela zbytečné investovat do anorganiky, když tyto kořeny nádoby a jakékoliv omezování takřka nesnáší. Dobré je rostlinu přesadit pokaždé když kořeny dorostou na dno, vždy se pak musí smotat a dát vejš, nikdy nestříhat. Tento akt se tak dělá i několikrát ročně. Velikost nádoby nesmí být první roky nijak dramatická, jelikož ve velkých nádobách kořeny rády hnijí a to je ten kámen úrazu. Raději menší nádoby a často přesazovat. Umístění vždy na okně a nedoporučuji první 3 roky letnit, než palmy zesílí aby si dokázaly poradit s českým počasím a to i v létě. Taková zima, jako máme my v ČR v létě, není v Egyptě ani v zimě .

Ja si myslim ze bych z toho mohl vykresat neco koukatelnyho ne?

Já mám v tomto směru s Rudou názorovou různici. Než jsem začal pěstovat malé semenáčky palem v anorganickém substrátu, měl jsem úmrtnost 80 až 90%. U některých druhů i 100%. Po přechodu na anorganický substrát se úmrtnost snížila skoro na nulu. Výhodou (přesněji jednou z výhod) anorganického substrátu je, že se v něm dá bez přesazování palma pěstovat i několik let. Já kořeny vyrostlé z květináče nepovažuji za vůbec žádný problém, pěstuji tak dnes už mnoho stovek palem a velmi jim to vyhovuje. Co jsem zkoušel, tak není problém ve 2 litrovém růžáku vypěstovat palmu 1,5 metru vysokou. V jednom extrému jsem toho dosáhl i v 0,5 litrovém květináči.
Celý fígl je v tom, že palma potřebuje stát celou dobu v podmisce s vodou (v anorganice substrát nezahnívá). V létě více vody, v zimě může občas i vyschnout. Při teplotách nad 23°C jim nevadí ani velmi vysoká hladina. Hnojení je možné přidávat jednou za čas do zálivkové vody (zalévat jen spodem, zejména v zimě) nebo mlžením na list. Přesazování je zcela bezproblémové, jenom po více letech může nastat nutnost rozstříhat starý květináč.
Ve věku cca 4 let je možné začít do substrátové směsi přidávat kvalitní "Zahradnický substrát".

Rravenea rivularis, 2 litry růžák po třech letech.


Pěstební stůl s trvalou hladinou vody.


Rravenea rivularis, 2 litry růžák, po deštích.


Phoenix dactylifera Kenta.


Phoenix theophrasti, kořeny v podmisce.

Nejaka znacka nebo osvedceny vyrobce, mam spousty dactylifer a problem s nima nemam, ale vubec se mi nedari udrzet pri zivote trachycarpusy, vetsi palma uz roste hezky ale cca 2 lete semenacky nerostou a jen cernaj a schnou listy, muzu experimentovat se zalivkou jak chci.

Já si stojím za svým Libore, anorganika má velkou budoucnost hlavně pro menší rostliny, nebo rostliny které jde udržet menší a neustále zmlazovat. Neříkám že v tom nejdou palmy, sám je v tom mám, ale nevidím důvod v nich dlouhodobě pěstovat vysokokmenné druhy . Mám v tom všechny chamaedorei, trsovitý rod co má mělké kořeny, rhapis v tom má potenciál, ještě pár menších druhů se najde. Ale jak jsem psal, dactylifera tvoří ohromný kořenový bal s dlouhatánskýma kořenama, což se časem zcela míjí s anorganickým stylem pěstování. Liborova velikost (vyrostlá v zimní zahradě s přísně řízenými podmínkami ) je zhruba maximální pro kterou bych organiku doporučoval. Navíc jestli se nepletu, tak ti libore všechny dactylifery odešly po zimování v tvém sklepe, kde ti odešla většina subtropických druhů palem, u kterých byť jen okrajově souvisí původ s polopouštěmi. Přežití těchto palem jde mnohem lépe doma, kde je sušší vzduch i pokud je chladno a nebo naopak v trvale tropických podmínkách, kde jsou pak polopouštní druhy imunní na vlhkost všeho druhu.

Dactylifera na fotce Tydou je zhruba maximum, které v našich podmínkách lze dopěstovat, jakýsi náznak kmene tam je, ale spíše není, je to ten typ kmene, který má do dospělosti tímto stylem ještě desítky let. Pro mě je to spíše i odstrašující případ, jelikož takhle by v domovině palma vypadala (velikostně, nikoli vzhledově) zhruba 3 rokem po vyklíčení, předpokládám, že palma na fotce má ale tak o jednu nulu více. Pro bytové pěstování je bohužel tohle téměř maximum co lze u dactylifer vytřískat. Letněním může být palma o pár cm robustnější a pro větší velikost by se už muselo palmu pěstovat v nádobách přesahující únosnost.

Ty Trachycarpusy, zkusím si trochu zavěštit, nepěstuješ je náhodou doma?