zimování

Vítejte na OSTROVĚ NEW YORK. heslo - TOPIT a TOPIT!!

Ježíši, to vypadá na první pohled jak na dvoře nějaké stavební firmy

jako bys to neznal

Parádní sídliště!

Protože jsem tak trochu vnesl zimování rostlin do sekce Trachycarpus,napadlo přispět ještě správně do této sekce a to co se zimování fíkovníků týče..
Mám už docela dost větších fíkovníků a po dobu 5 let jsem je zimoval následujícím způsobem - stáhl jsem fíkovníky do prutů,omotal je textilií a dal na ně izolační vatu, která se dává např. na izolace stropů..na vatu pak černé pytle na odpadky..Níkdy se nic s fíky nestalo, ale minim. teplota byla jen minus 16 a to skokově, ale když jsem slyšel od zkušeného pěstitele radu, že dříve vždy po x letech o své fíky přišel poté co uhodila krutá zima a mrazy kolem minus 20, kdy prostě se ten mráz k fíkovníkům také dostal a tak přišel k řešení přes topné kabely, tak jsem se nad tím zamyslel a učinil také tak..
Minulou zimu jsem dal termostat do jednoho zábalu fíkovníku a všimnul jsem si jedné věci - když bylo cca minus 8, bylo v krytu pořád plus.. V lednu bylo pak cca minus 15 a v zábalu minus 7. Co se stalo? V lednu možná začaly i fíky v té tmě zábalu pučet a poté, co se ochladilo vše pomrzlo..Po odzimování v březnu jsem jen čuměl na omrzlé špičky mladších větví a jarní rozjezd byl o to horší.. Nyní jsem teda na konci listopadu fíky svázal a dal na ně samoregulační kabely, do minus 10 jsem nic neřešil.. Až poté, co přišla na začátku ledna tato zima, přehodil jsem přes ně volně igelit a zapnul kabely.. Výsledek je ten, že pod igelitem je absolutní sucho, žádné mokré plesnivé klacky, při minus 15 kolem minus 8 či i tepleji..Až přejde riziko mrazů pod minus 15, což bude snad už do týdne, dám igelity pryč...Mám toto vše jediný problém - když svítí nyní slunce, tak pod igelitem je při minus4 stupních i 23 stupňů..trpí mi tak jediný fíkovník, který je i nyní v zimních měsících pořád na slunci od rána do večera.
Teplota ale v tom krytu roste pomalu a pomalu i klesá, tak snad to bude ok..

Dobrý večer Radku, měl bych na Vás prosím pár otázek. Trachýka v bednění udržujete termostatem na jakou teplotu? Do kolika stupňů mínus nic neřešíte a při kolika stupňů začnete topit? Termostat na spínání, až do -10c jsem našel jen do rozvodových kříní s bimetalovým senzorem. Yucca gloriosa má také v bednění termostat? A při kolika stupních začínáte topit? Protože tato Yucca má zvládnout cca -22 až -25 stupňů. Mnohokrát  děkuji za odpověď.

Také zareaguji na dotaz,Trachy se zimuje až když hrozí mrazy pod cca -10st,většinou dle počasí začátek nebo průběh prosince.Spínání kabelů mám nastavené -6 až -2st,Gloriosu nijak nezimuji,ostatním jukám dávám jen jednoduché přístřešky proti dešti.Termostat používám např tento:

http://aukro.cz/digitalni-termostat-220v-i6686343483.html

Měl bych pár dotazů k používání samoregulačních topných kabelů. Píšu to sem, ať se neplevelí vlákno v T.f.
Samoragulační topné kabely jsou primárně určeny k ochraně potrubí proti zamrznutí. V ideálním případě se pomocí spec. přechodky zasunují do vnitřku potrubí. Jsou tedy navrženy na vytápění malého prostoru. Při prohřátí kabelu dochází k poklesu jeho výkonu. V praxi to znamená, že čím vyšší teplota na kabel působí z jeho přímého okolí, tím nižší tepelný výkon kabel vyprodukuje a naopak. To by ale mělo znamenat, že pokud se samoregulační kabel použije k vyhřívání většího volného prostoru, měla by jeho účinnost na vyhřátí tohoto prostoru být nižší, než při použití normálního odporového kabelu. Normální odporový kabel topí na plný výkon, dokud nedojde k prohřátí prostoru a nevypne termostat. Pokud u samoregulačního kabelu dojde vlivem prohřátí nejbližšího okolí kabelu k poklesu výkonu, mělo by prohřátí celého prostoru do vypnutí termostatu trvat mnohem déle. Porovnával někdo čas na vyhřátí stejného prostoru samoregulačním kabele a odporovým kabelem (při stejné watáži)?

Když budu vycházet z výše popsaného pirncipu (pokles výkonu při prohřátí nejbližšího okolí kabelu) mělo by při použití samoregulačního kabelu, který se namotá přímo na rostlinu a zabalí jen do několika vrstev netkané textilie (nedostatečná izolace), docházet k prohřátí listů jen v těsném okolí kabelu. Části listů mezi jednotlivými závity by měli zůstat zmrzlé. Příznivější situace by měla nastat v izolovaném krytu, kdy je reálné takto prohřát větší množství vzduchu kolem listů rostliny, který pak předá teplo i částem listů, které nejsou v přímém kontaktu s kabelem. Podobně by měl fungovat i způsob instalace kabelu na tyče (jak sem vkládal Ruda nedávno fotku), pokud navrch přijde trochu tepelné izolace. Tím se ale zase dostáváme k vytápění prostoru na které jsem se ptal v přechozím odstavci.

Pokud se samoregulační kabel zahřívá postupně (tak, jak byl původně navržen), dochází i k postupnému prohřívání jeho okolí. Pokud se však kabel zapne termostatem, při teplotě např. -5°C, je kabel skoro naplno "otevřen" a začne tedy topit na plný výkon. U odporových kabelů, které používám, mám vyzkoušeno, že při výkonu 10W/metr je povrchová teplota kabelu kolem 35°C. Pokud má samoregulační kabel uváděnou hodnotu 20W/metr, měl by se na plný výkon (i když jen krátkodobě) rozehřát na teplotu i přes 45°C. Nemůže tento tepelný šok poškozovat listy?

V některých popisech výrobců a montážníků lze najít poznámku o vysokých startovacích proudech při zapnutí samoregulačního kabelu. Spínací kontakty termostatu doporučují dimenzovat na vyšší výkon. Stejně tak zmiňují výrazně kratší životnost samoregulačních kabelů proti odporovým. Máte s tím někdo nějaké zkušenosti?

Tak že když to shrneme,samoregulační kabel má samozřejmě při zapnutí vždy mžikový nárazový startovací proud,příkladně 10m kabelu o celkovém příkonu 200w při staru na mžik takřka zdvojnásobí příkon,což je stále zanedbatelný proud ve srovnání např s 2000w topíkem které má při startu 2000w pokaždé.Co se týče povrchové teploty tam je z principu spojité regulace pozvolný nárůst daný typem kabelu,v praxi kabel nikdy nepálí(nemůže protože při nominální teplotě již má mizivý příkon)ostatně každý výrobce kabelu má k dispozici grafy výkonu v závislosti na okolní teplotě.Pokud je kabel spínán termostatem stále platí ona závislot teplota/výkon akorát kabel mimo nastavený rozsah zbytečně nehřeje.Kabel je vždy vhodný právě jen ke kontaktnímu vytápění a né k vytápění objených prostor,je to logické že nelze např.200w kabelem vyhřát stejný prostor(objem) jako topítkem 1000w nebo více,zkusme palmě topit např 200w žárovkou při stejném objemu tak samozřejmě zmrzne.Samozřejmě nic není dokonalé a dají se vést polemiky ohledně působení tepla na listy a nebo rozdíly teploty mezi závity atd.Ale celkově z důvodů efektivity,bezpečnosti a poměru příkon/palma je samoregulační kabel jistě vhodná varianta.Kombinace vhodně objemného polykarbonátového krytu a kabelu umožnuje značně zefektivnit vytápění.Navíc např L.Lešner tímto zpúsobem zimuje opravdu dlouho a viděl jsem opravdu hodně palem takto zimovaných které nádherně rostou a prosperují v podmínkách které mnohdy nejsou ani z poloviny takto dokonalé.

no mě by spíš zajímalo srovnání "kvality", životnosti samoregulačních kabelů. Na trhu jich je značná řada a zrovna ty co nabízí Libor L. patří k těm rozhodně nejdražším...a narovinu si nemyslím, že poměr cena x výkon je nejlepší. Proto bych rád znal osobní zkušenosti. Při procházení webu jsem narazil minimálně na 12 výrobců

Princip je furt stejný,co jednotlivý výrobci dávají dovnitř za kvalitní polymery to lze jen těžko hádat.Vzhledem k tomu že se ty kabely používají např i pro podlahové topení kde je otázka životnosti dosti důležitá,tak bych v tom neviděl problém.Já osobně jsem zatím žádný vadný neviděl.Ty dva vodiče co jsou uvnitř,ty se jistě nepřeruší(oni na rozdíl o obyč. odporového nehřejí,hřeje ta hmota mezi nimi),jedině může nastat problém s vodivostí použitého dielektrika mezi vodiči,jiný problém mě nenapadá.

no ale u použiti pro podlahové vytápění nikdo asi nepočítá s tím, že by se 2x ročně ohýbalo...takže to chce nějaké vhodné co se vlivem počasí - mrazu, vody,slunce...moc neopotřebují, stářím - nerozpraská ochranná bužírka atd..

Ano jsou na trhu různé varianty,osobně mám asi čtyři typy,některé i spojené z vícero kusů a zatím žádný nepraská ani nic podobného.Dokonce jeden 10m je zbytek právě z podlahového topení a ani ten po 4letech nejeví známky poškození.Konec konců UV ochranu mají ve specifikaci snad všechny typy.Ale každý at si vybere dle svého.

Ahoj Miloši, v boudě udržuji trachy při teplotách - minus 7 zapni a minus 4 vypni.. Důvody jsou následující -
a) vzhledem k vynikajícímu izolačnímu krytu nevidím důvod proč trápit palmu kolem minus 10, když mě to elektřiny moc nestojí..
b) když vypadne topítko či elektřina na minus 7 např., tak je dost času to nějak pořešit, když bude v krytu např.minus 11,protože se např.něco stalo při sepnutí (nesepnutí) vytápění kolem -10, tak je už moc času není a nebude lehké to rychle vytopit třeba alternativním zdrojem atd..
c)palmy nehodlám hýčkat, ale ani trápit a spínat topítko na hranici přežitelnosti listů nehodlám..není důvod....
Termostat si kupuji např. u Conrada, Renkforce myslím..
Kabely jsou super, ale když už je polykarbonát bouda, zda se mi lepší používat topítko než kabely..Kabely bych používal jen do kokonů ...Já je nechci hanit, samoregulační jsou fakt super,ale dost lidí pak po zimě ostříhává zničené listy, já během 5 let odstříhl jen 3 listy a to díky polámáním vichrem. Byly to ještě ty ze Španělska..
Gloriosám variegatám či klasickým gloriosám, ani agáve havardiana či neomexicana či mrazuvzdorným kaktusům netopím, jen je chráním stříškou na železných tyčkách,ke kterým jsem před příchodem mrazů přišrouboval na boky polykarb.desky.. Kytky jsou tak chráněny vůči vlhkosti ze sněhu, vůči větru a v případě krutých mrazů se před den díky slunci ohřívá půda v krytu a tak není tak promrzlá..Po oteplení odšroubuji vždy jednu desku- asi na východ nechám to už patrně do jara tak..všechny kryty vlastně větrám odšroubováním jedné větší desky a na kytky pak svítí slunce a mají se fajn..
Ale letos jsem narazil zase na překvapení..
Nemyslel jsem si, že např. při minus 5 a lednovém slunci bude v boudě i přes 20 stupňů...U kytek,kde držím např. +1 stupeň mě to netrápí..
Ale u trachy to není žádoucí a při sněhu jsem ani moc dobře nezvládal otevřit jednu desku a větrat a tak budu muset letos řešit i otevírací okénka v horní části krytu na bázi pantů a asi lanka vedeného na spodek krytu- zatáhnutím lanka otevřu a spuštěním lanka zavřu okénko ve výšce 4m..
Proč okénko v takové výšce?.. i při větrání spodku krytu - což je u mě 1,5m. šířka a výška 2metry větraného prostoru dochází u střechy v koruně i tak k zásadnímu přehřívání..Při zimě do minus 10 mám nahoře zboku otvor pořád odšroubovaný ,ale nyní jsem neměl a zatím ještě nemám a lézt tam každý den, to ne...Takže to budu muset takto pořešit..
Některým lidem např, u datlovníků díky přehřívání vršku vysokých krytů tak dochází i ke schnutí konců listů.Já jsem i u boudiček, kde topím na nulu a jsou vysoké dal na střechu polykarbonát tl. 30mm.
Výsledek - izolace tak kvalitní, že prakticky nedochází ke vzniku kondenzátu, stabilita vůči zatížení mokrým sněhem a teplo, které stoupá z topítek vzhůru se rychle odrazí zpět k zemi a ohřeje tak vzduch.. Když si představím, jak to vypadá v krytu z bublinky či igelitu, jak se v horních vrstvách krytu musí dlouho tlouct teplo s chladem než doputuje k zemi....Dole má pak palma hrozně rozdíly vůči stropu.A nejvíce topíme v noci, že, takže světlo žádné a šoky z tepla pořádné..
Palmy nechcípají, to ne.. Ale pokud chce někdo palmám udělat přes zimu dobře a chce, aby prosperovaly dle možností na maximum, je to na zvážení..Ale bavím se o boudách nad 2,5m..hlavně o těch 4m výška...toť můj názor..

Ahoj Radku, od conrada mam dva termostaty, uvažuji nyní o jiných Důvodem je dle mého "nešťastně" řešený kabel k čidlu - moc tenký a už se mi u jednoho termostatu utrhl - musel jsem napojovat znovu a u druhého už je narušený taky (hned u termostatu).

Ano, to už se mi také stalo....Proto mám izolepu nalepenou na vývodech toho drátku z termostatu..elektrikář mi to sice tenkrát spravil, ale je to hrozně křehké, to je pravda...tyto termostaty používá snad celé Německo a další státy na západ, ale neříkám, že to je nejlepší, jen je dost jednoduché vše nastavit během pár vteřin a to se mi zamlouvá.Ale už mi jednou tento termostat tkzv. vyhořel, prostě se tam něco spálilo a přestal fungovat a nevím, čím to bylo..vedl jsem k němu možná i špatný kabel 3*1,0 místo 3x1,5, tento kabel jsem měl i vedený k topítku a kdo ví, jak se to stalo..Dostal jsem sice nový termostat,ale naštěstí jsem měl jeden do doručení nového v zásobě pro případ průseru( což doporučuji) a tak jsem mohl reagovat. to se mi stalo u datla a zjistil jsem to až ráno..následky se pak dostavily..

Dobrý večer Radku. Děkuji za obsáhlou odpověď a prosím Vás o názor či zkušenost ohledně krytů. Vaše kryty jsou dost velké a tak zem přes zimu určitě nezůstane vlhká. Je tedy třeba zalévat, nebo zálivku neprovádíte? Mám starost o kořeny Trachýka a Juk, aby třeba neodešli suchem či přemokřením. Děkuji za odpověď a přeji ať se daří Vaší exotice.

Pokud se mám vyjádřit k zalévání palem v krytech, tak jsem trochu rozpačitý..Říkám si, že když má palma dost prostorný kryt, třeba 2x2m šíře,není v nějakém hrozném zábalu a tak podobně a je u ní mikroklima jako v subtropech, trocha deště by neuškodilo... Ne na listy, ale zálivka ke kmeni.. Já jsem opatrnou zálivku o minulém víkendu prováděl - nechal jsem odtát sníh a zalil Jubaeu, Cykas a Trachy cca 2 litrama vody/ rostlina..Nevím, zda to pomůže, asi neublíží..Nevím, jak mají rostliny hluboko kořeny a zda je v té hloubce dost vody a tak..Rostliny asi nějaké to sucho dají, ale v případě 20 stupňů přes den asi vodu už potřebují...
Myslím, že je na tuto problematiku dost názorů a je těžké najít jasnou odpověď.

Já to zalévání dělám, nebo radím tak, že pokud se jedná o palmu která byla vysazena je v půdě míň jak 2 zimy, je suchá zima s málo sněhem a podzim stál se srážkami za prd, může se preventivně palma v únoru při silné oblevě zalít. Bavíme se o Trachýkách, tam je množství vody takřka jedno jaké, protože to je z části bahenní palma..

Každopádně starší rostliny, zvláště pokud mají viditelné přírůstky, si myslím, je zalévání zbytečnost. Protože přes zimní půl rok, půda nevysychá vůbec, naopak časté mlhy, podzimní deště, zimní sníh, vše uzamkne vlhkost v půdě, což rostlinám bohatě stačí. Mají již bohatý kořenový systém a vodu si najdou i mimo kryt, i pod zmrzlou půdou.

Případy, kdy palma evidentně přes zimu oschla tak, že přišla o část listů, se dá vždy vysvětlit. Bylo to v tuhých zimám, kdy zamrzla hlouběji půda, bylo to při zimování a lá Lešner, tedy palmu omotat kabelem, a bylo to v období, kdy byly holomrazy dlouhé několik týdnů. A ještě bych dodal, že si myslím, že to nebylo z nedostatku půdní vlhkosti, ale z toho, že jely v kuse topné kabely, které se zahřejí na 35-45°C a při silných mrazech ty kabely jedou den/noc i třeba týdny v kuse. Co si budeme nalhávat, co udělá taková teplota s palmu? Probudí jí a palma vyžaduje vodu, kterou ve zmrzlé půdě nemá, zvláště pokud je to mladší výsadba. Proč jsem si tak jistý? Protože v těhle případech, palmy při odzimování již měli vyhozené květy, a to byl třeba i únor . Palmy sice vyhazují květy i v září, ale rostou až koncem dubna, nebo května.
Takže bych se neobával, při zimování v krytu, palmu přes zimu zalévat, stejně, jako ji nezalévat. Palma se neprobudí, pokud má přes den v krytu +20°C ale v noci -5°C, to mám vyzkoušené. Leda by i v noci bylo nad nulou..

Souhlasím... Zvláště co se těch kabelů týče...

Taky souhlasím,trachy v zimě nezalévám,navíc můj kryt od základně cca 60x60 cm kořeny rychle hravě přerostou.Jinak je jasné že palma v upnutém zábalu s kabelem který běží stále vodu potřebuje,v takovém případě je termostat vždy nutností.Jiná věc je ta že letos je zima alespoň trochu na sněhu a vláha v půdě jistě bude,loni jsem sázel začátkem března žumaru a v cca 20cm bylo děsný sucho(ale u nás na kopci je skála, a sucho skoro stále).

Takhle se zimuje trachy v Innsbrucku :-)
https://i.servimg.com/u/f58/19/62/66/61/110.jpg
https://i.servimg.com/u/f58/19/62/66/61/210.jpg
https://i.servimg.com/u/f58/19/62/66/61/310.jpg

Ne vždy se zimování vydaří, my jsme třeba přecenili prodejní Trachýky v platech. Teplota sice ve skleníku nešla pod -11°C, ale délka mrazu v kuse udělala své. Ani jsme to nepočítali, ale je to ve stovkách kusů.

některé z těch na hromadě by šli ještě zachránit ne? jste to teda vzali "šmahem"...to nepotěší

Nešly. Ve skleníku je již jaro, začala tam vegetace, takže jsou tam rostliny dost na před. Jde poznat co obroste a co ne. U těchto semenáčů se to zjistí jednoduše, ze všech šlo vytáhnout srdce plus další listy a kmen u země měkký a shnilý. Do poslední rostliny, všechny kultivary.

Z prvu to vypadalo že pár Trachýků přežilo, ale bylo to jen zdání, i ty později vyhnily a změkly. Výhoda skleníku, pozná se to rychleji . Týkalo se to i starších, na věku tedy nezáleželo, prostě se překročila hranice přežitelnosti.

I v případě, že by nějaký obrostl (ale nenašel jsem ani jednoho, co by nebyl shnilý), nemělo by to cenu, protože by byl tak poškozený a zpomalený, že by trvalo několik sezón, než se z toho zbrchá.