Ensete ventricosum (vč. maurellii)

Minimálně jeden zdokumentovaný pokus už dělal Roland v Německu, nepamatuji si úplně přesně detaily, udělal polystyrenovou bednu a dovnitř dal topítko a mám pocit že ho vytápěl na 10°C, bez úspěšně, kmen vysoký metr se na jaře neprobudil a celý uhnil bez náhrady.

Teoreticky by to šlo, pokud by byl kryt mnohem větší a bylo řešené vytápění s pohybem vzduchu a časté větrání, ale základna krytu by musela být podle mě minimálně 1,5 x 1,5 m, aby kořeny přezimovaly a neuhnily. Což spolu s vytápěním na 10°C je čiré bláznovtsví, přes zimu by jelo topení prakticky v kuse..
To už by se musel vymyslet jiný způsob vytápění, například sezónním protažením radiátoru z baráku .

Nemyslím, že by to bylo tak hrozné (ta intenzita topení). V takovém případě by se zúročilo kvalitně provedené zateplení. Jak vypadají základy krytu 150x150 cm se přijeď podívat na jaře.
Problémem je (u vyhřívání na tak vysokou teplotu), že konstantní teplota podpovrchové vrstvy země je u nás cca +7°. Pokud tedy chceš udržovat vyšší teplotu v krytu, musíš prohřívat i zem do hloubky (tzn. i dobře izolované základy). To je opačný princip využívání "zemního tepla". O něco takového se zřejmě pokoušeli ti Poláci, co dávali polystyren i na dno výsadbové jámy.
To je taky důvod, proč u nás norma předepisuje tepelnou izolaci podlah u rodinných domků.

Však já vím, máme na zahradě už 3 s takovou základnou. Je to velká plocha a přesně ta teplota půdy by byla stěžejní a muselo by tomu předcházet polské polystyrenové umění, je to jedno s druhým a výsledek i přesto nejistý. Protože půda by musela být speciálně namíchaná, aby když bude ze všech stran obestavěná polystyrenem, měla dost živin, nesléhala a na zimu se přesto dokázala odvodnit.

Můj Maurelli letos krásně přirůstá a nabírá na velikosti a objemu.A jak roste Vám-pochlubte se taky...

Ahoj všem,

měl bych dotaz k množení. Vlastním dva kousky a pár mým známých a rodinným příslušníků mne požádalo o "odkopek" tohoto banánovníku. S úsměvem jsem jim vysvětlil, jak to s touto rostlinou je, co se týče množení. Nicméně jsem se rozhodl to zkusit dle návodu na webu. Ale mám k tomu zatím dvě otázky:
1) kdy je nejvhodnější doba banán zaříznout? Může to být ještě ted na podzim nebo to nechat až na jaro?

2) kterou rostlinu zvolit? Mám čtyři roky starou rostlinu (v zemi druhou sezonu), obvod tak 65 cm a druhá rostlina je třetí rok v květináči (aktuálně 25 litrů), obvod cca 35 cm. Foto obou přikládám...

Ahoj, určitě tu v květináči a záleží kde jsou zimované. Pokud zimní zahrada, nebo někde, kde mají dost světla aby rostly, tak je ideální podzim. Pokud jsou v chladu a tmě, nechal bych to na jaro .

Na zimu je mam v chodbe rodinnyho domu...teplota tak 10-16 stupnu a svetlo docela omezene. Pak mam moznost studene mistnosti na jizni smer s teplotou 3-12 stupnu, podle toho jak venku mrzne, kde mam palmy... No a posledni moznost je klasicky vytapeny pokoj na vychodni stranu, kde je asi nejvice svetla, co v dome pres zimu sezenu. Co zvolit? Ja bych to videl na ten teply pokoj se svetlem

A muzu seriznout uz ted v pulce zari, nebo pockat az na dobu, kdy se budou schovavat (rijen/listopad)?

Dvouletý maurelík v jílové zemi. Bez příslušných meliorací je to bez šance na dobrý růst, zejména pokud přijde tak mokré léto, jako letos. Jeho kořeny prostě nesnáší trvale podmáčenou zem. Pokud bych se ale kopal s meliorací, tak už tam přijde palma. Takže maurelíka nechám jen jako květináčovku.

Já si pořád myslím, že ta jílová půda nebude až takový problém, v domovině odkud pochází, také většinou neroste na hromádce humusu. Spíše jde o tu startovní zálivku, nebo obecně o podmínky při startu rostliny během jara. Po zimě jsou rostliny oslabené a letos jsem na několika příkladech viděl, že pokud se ulila již na jaře, tak buď uhnily kořeny, nebo rostliny pak vypadaly nějak takhle celé léto. Úplně nejistější je, ty banány ihned po výsadbě nezalévat, půda bývá vlhká po zimě až do začátku léta a pro start banány nepotřebují bahínko, naopak jim škodí. Až jakmile má rostlina dostatek kořenů a viditelně roste do krásy, je voda přínosem. V zahradách s automatickou závlahou bude regulace zálivky problém.
Tady naše dvouletá rostlina v jiné zahradě 10 km od nás pod našim dohledem, po výsadbě zákaz zalévání a rostlina vypadá o chlup lépe .

Máš pravdu Rudo. Jílová zem sama o sobě není takový problém. Když se ale vyhloubí výsadbová jáma, spolehlivě se v ní celou sezónu drží voda, jak v sudu. U podobné jámy s Gunnerou (kde jsem instaloval vodoznak) se hladina držela cca 30 cm pod povrchem země. Takže ke zdárnému růstu Ensete, v takových podmínkách, by se musela vyhloubit meliorační rýha a nebo použít zvýšený záhon.

No právě, že by to mohlo být super bez úprav. Jen vychytat ten jarní start . A jakmile se kořeny rozjedou, tak budou mít díky té "jamce" dostatek vody i bez zalévání. Ještě o tom popřemýšlej .

Jarní start byl v pohodě, tolik nepršelo. Po dvou letech pokusů to považuji za prokázané (že v téhle gumě nebude prosperovat).

Tak banán prošel mrazíkem -2st.,takže listy jsem ostříhal,vykopal a dal do květníku a nechal pod terasou.Až dojde opravdová zima přenesu do chladné místnosti.

[url=https://postimg.cc/HcKgGbG9]

Dobrý den, jsem nově přihlášen do tohoto fóra a všechny zdravím ..
Mám jen rychlý dotaz - doporucujete při zalévání do země zasazeneho maurelliho “prolít” i rostlinu “zvrchu” ? Tzn. prolít listy, aby vida zatekla i do pochev řapíků atd., nebo to nemá větší význam pro rostlinu, nebo to dokonce nedoporucujete? Díky za odpověď..

Ahoj, vítej na fóru.

Myslím, že to je v celku rostlině jedno . Snad jen při výsadbě brzy z jara a pokud jsou ještě chladné noci, je to pro rostlinu přebytečná voda, kterou nijak nevyužije. Ale nemá ani nijak hlubší negativní význam, je to prostě jedno.

Rudolf M napsal:Ahoj, vítej na fóru.

Myslím, že to je v celku rostlině jedno . Snad jen při výsadbě brzy z jara a pokud jsou ještě chladné noci, je to pro rostlinu přebytečná voda, kterou nijak nevyužije. Ale nemá ani nijak hlubší negativní význam, je to prostě jedno.

Dekuji za odpověď, a u musa basjoo to platí stejně?
Pěkný den všem

Zcela stejně. U jarního sázení (duben) jsem se odnaučil zalévat úplně, i z toho důvodu, že banány začínají aktivně růst a kořenit až v druhé půlce května, kdy se teplota půdy dostává nad vegetační hodnotu. Úplně tak stačí vlhkost půdy která je tam z deště nebo ze zimy.

Nějaké zalévání je pak na pořadu dne, až začne mít banán plochu listů k výparu, řekněme že tak od 3 nových listů už potřebuje často víc vody, než v našem klimatu je schopno napršet. Tedy pokud letos nebydlíš ve Strakonicích .

Rudolf M napsal:Zcela stejně. U jarního sázení (duben) jsem se odnaučil zalévat úplně, i z toho důvodu, že banány začínají aktivně růst a kořenit až v druhé půlce května, kdy se teplota půdy dostává nad vegetační hodnotu. Úplně tak stačí vlhkost půdy která je tam z deště nebo ze zimy.

Nějaké zalévání je pak na pořadu dne, až začne mít banán plochu listů k výparu, řekněme že tak od 3 nových listů už potřebuje často víc vody, než v našem klimatu je schopno napršet. Tedy pokud letos nebydlíš ve Strakonicích .

Dekuji za odpověď, stále beze změny obývám Polabí, Litoměřicko, cca 180 m.n.m.