Výsadba palem

Nebyl se nikdo podívat v Praze v té botanické? Mám doma washingtonii a protože přemýšlím nad výsadbou tak bych mě zajímalo, jak to u nich dopadlo. Letošní "vyjímečně studená" zima u nás znamenala minimum -12 °C takže by s přezimováním neměl být problém.

Tak i tak v tom nevidím smysl, nemyslím si, že Butie bude patřit do té sorty palem, která by měla problém s namrzáním kořenů.
Položením polystyrenů na boky jámy nevidím bohužel jediný smysluplný a rozumný důvod u žádné rostliny. Možná u tropických palem, které stejně u nás nerostou, protože máme studené noci krom 2 měsíců v roce.
Ale to už jsme probírali a je fajn, že jsi je tam nedal. Desky si schovej a dej je potom v zimě z venku kolem krytu na zem, bude to mít o 100% lepší efekt.

Tyjo -12°C, to se tam máte, vzhledem k tomu jaký byl leden, tak taková oblast by mohla být velmi vhodným adeptem na méně odolné palmy, hlavně proto, že se tolik neprotopí.

Styrodur (nikoliv obyč. polystyren) dávám kolem základů já z následujících důvodů:
- první výsadbová jáma, takto upravená, byla původně pro Butii (pak se ale ukázalo, že je tam přes zimu málo slunce). Uznávám, že pro Trachýky je to zbytečné.
- pokud plánuji zimování i vyšších rostlin, je vhodný pevný, rovný, ukotvený základ, který umožňuje stavbu vyšších stabilních konstrukcí. Lze to ale řešit i jen čtyřmi bodovými patkami v rozích krytu.
- vzhledem k tomu, že mám na zahradě mírný svah, vychází čtverec ze ztraceného bednění na jedné straně těsně nad terén, ale na druhé 15 - 20 cm. Beton je výborný vodič mrazu a proto používám na obvod ztraceného bednění izolaci 5 cm tvrzeného polystyrenu (Styrodur), abych zabránil promrzání betonového základu z boku.
- takto izolovaný základ rovněž brání unikání "zemního tepla" z prostoru krytu. Má to ale smysl, jen u dobře provedeného, zaizolovaného a temperovaného krytu (vícevrstvý polykarbonát), který navazuje na izolaci základu bez tepelného mostu. Nejde zde ani tak o ochranu kořenů proti promrzání, ale o celkové snížení tepelných ztrát a tedy i snížení nákladů na vytápění.
- dávat tepelnou izolaci hlouběji (jako to dělají Poláci) nedává smysl, protože se tím vnitřní prostor krytu izoluje i od okolního "zemního tepla" a náklady na vytápění se zvětšují (záměrně se nezmiňuji o vlivu hluboké svislé izolace na rozvoj kořenového systému palmy, abychom nesklouzli do oblíbené debaty na téma "kořenové vězení").
-

Tak letos ty zmatky na zahradě dneškem snad už skončily . Přílišné nadšení z dactylifery popíši v příslušném tématu.
Místo dactylifery zastoupila záhon, mnohem vhodnější (a menší) Brahea armata. Ono popravdě letos už od brzkého jara, jsme k tomu směřovali. Při výběru palem k novým výsadbám, tedy tam kde se udělalo místo, vždy byly Brahey na pořadu dne, ale nikdy na ně nedošlo a přednost dostaly jiné druhy.
Ale nyní byla volba jasná, uvolnily se 2 místa, takže na co čekat, vše už bylo hezky předpřipraveno a otestováno.
Brahea armata

Sedla tam tam prdel na hrnec .





To ale není vše, dneska jsme s velkým politováním vykopali Trachycarpus "čtyřlístek", který po zimě vyhnil, takovým způsobem (4-5 listů vytaženo), že nemáme chuť koukat jestli a jak se z toho dostane. Nejsmutnější je, že prakticky nevím, proč odešel. Zapařily se i ostatní palmy, ale přišly jen o listy, nevyhnily. Tento má listy zelené leč hodně poškozené, ale totálně vyhnil. Přesadili jsme ho do nádoby, uvidíme, jak se s tím popere.
Na zahradě tedy vzniklo místo . Zjistili jsme, že pokud bychom novou palmu v díře šouply o půl metru do zadu, sice vznikne disbalance vysazených palem, ale nová palma zjíská až o měsíc více světla na kořeny  Tím se posunula kvalita této nové díry z průměrné na nadprůměrnou, což stačilo k rozhodnutí o vysazení přeci jen něčeho, co má u nás smysl a je to netradiční.

Nová jáma je jen o kousek vedle, než ta původní. Ale museli jsme tedy vykopat a zkvalitnit opět pěknou jámu.


V jámě byly kořeny od Trachýka, který je 2,5 metru daleko a z další strany kořeny Washingtonky, která je víc jak 3 metry daleko. Mimochodem půdní profil je takový, že kořeny vrostou asi 30 cm hluboko, kde se zarazí od sice propustnou ale tvrdou horninu a rostou pouze po jejím povrchu. Proto jsou kořeny palem po celé zahradě.


A vysazeno, Brahea edulis

krásné...také asi jednou pořídím znovu nějakou...předloni jsem o 2přišel a trošku jsme na čas nad nima zlomil hul...

A za jakých okolností odešly?

no zpětně hodnoceno jsem je asi "utopil" v předjaří.

Děkuji Vojtovi Pospíšilovy za report .

Bohužel oni to s tim krytem mysleli vážně, ostuda mezinárodních rozměrů, botanická zahrada se neumí postarat o své letité robusty i přesto, že má významné kontakty, kteří by jistě pomohli k bezproblémovému zazimování (třeba Lešner...).

No co k tomu dodat,to je tedy síla,jinak to ani dopadnout nemohlo.

Nevím teda jak přes léto ale ty robusty nevypadaly nijak dobře ani na jaře, když vemu rozvinutý list mojí robusty a porovnám to s tím co jsem tam viděl v červnu tak tyhle vypadaly skoro na umření, měly cca 3 zelené polosuché listy.

Fotky ještě živých rostlin z podzimu jsou na předešlé stránce. Oni byly už strašně dlouho v těch nádobách, ty sice byly obrovské, ale pokud je v tom ta palma 20 let, tak to prokoření a nemá kde brát živiny. Výsledek je, že udrží maximálně 3 až 5 listů, zbytek automaticky usychá.

Přidávám foto tenhle rok ven vysazených palem, mojí washi a ten alpský trachýk, oboje se chytly a rostou docela hezky, hodně je taky hnojím KNO3 + Kristalon na okrasné dřeviny + Cererit na jehličnany.

No tak to jsem zvědav, jak se jim bude dařit .

Ještě jsem byl ve skleníku Fata Morgana (dostal jsem komentovanou prohlídku k narozeninám) a před tím jsem viděl tyhle tři trachycarpy, vypadají celkem zdravě, neví někdo jestli tam jsou už dlouho?