Trachycarpus fortunei, část 2

J.Pilar napsal:

Rudolf M napsal:Jako pokud chceš učit ty Trachýky na život venku, tak by se asi jakože nemělo podvádět . Ale když už si je přesadil a venku je stále takhle hnusně,... spíše bych ale preferoval nějaký ten skleník, kde je přes den přes 20°C a v noci stačí když nemrzne. Ven je dej během dubna, jakmile se počasí umoudří i v noci.

A v těchto podmínkách (den 20+ , noc nemrzne), mužu zalévat jak asi intenzivně ? Doposud jsem je asi hoodně sušil ale nerad bych to zas přehnal.

Doufám, že nejsi ten typ co zalévá podle rad na internetu, nebo podle knih .

Zalévá se podle potřeb rostlin, u trachýků v tak extrémně propustných substrátech jako máš, by substrát neměl nikdy vyschnout. Takže podmisky, zalít, aby voda trochu protekla do podmisek a co se do konce dne nevsákne, tak vylít. No a další zálivka je už kombinace rovnice, světla, proudění vzduchu, roční době, délky dne, velikosti rostlin, velikosti nádoby, kompletní složení substrátu. Pokud ti někdo řekne, kdy a kolik máš zalívat, bude chytřejší než Budha .
Já třeba doma pokojovky nezalévám slepě že už je prostě "zalévací den" ale do každýho květináče šťouchnu a když to děláš dostatečně dlouho, už máš určitý šťouchací sonar, kdy poznáš, který květník je potřeba zalít, dokonce tím poznám, i která rostlina je přelitá, nebo že má nevhodný substrát (přemočení ve spodní části nádoby). Ale jinak u palem venku se to neřeší, ideální je pěstovat palmy bez podmisky a minimálně 1x denně, v horku 2x denně to prolejvat, dokud teče voda z hadice . Podmisky venku nedoporučuju, špatně se tím reguluje vlhkost v půdě, pokud náhodou více prší. Bez podmisky nic nepřeleješ, ani pokud budou ve skleníku. Ale ne každý zalívá ve skleníku jako my, jakože hadicí..

Beny, tady je někdo odvážnej! Já tedy dnes lehce něco pouklízel ze dvora (letos už po 3), začátkem týdne mají pro nás předpovědi kolem -5°C. Letošní březen nominuju za nejvodpornější březen za dobu mého pěstování. A to ne jen mrazem, který je naprosto rekordní, kdy první půlka měsíce byla 5°C pod průměrem, ale i vzduchem a sluncem. Extrémní sluneční svit kombinovaný s neutuchajícím S a SV větrem, pravidelně s nízkou vlhkostí vzduchu, dokonce s rekordními hodnotami. Pokud jste nezaznamenali, tak v centru Prahy byla minulý týden naměřena vlhkost vzduchu 7,5% , ano i Sahara má více. U nás v tu dobu bylo tuším 27%, což je na naší polohu taky nevídané. Vše tohle mělo za následek výrazné poničení vegetace, pozoruju škody i na těch nejodolnějších stálezelených rostlinách. Je to k nevíře, ale už 4. březen po sobě se překonává. Opravdu by mě zajímalo co vykouzlí duben a květen a jestli překonají ten loňský mrazomagedon. Ještě pár květináčovek nám zbylo po tom loňsku, pořád je co překonávat .

Rudolf M napsal:
Doufám, že nejsi ten typ co zalévá podle rad na internetu, nebo podle knih .

Ne nejsem. Žádnou radu: "2x týdně ve 14:48" a podobně, nečekám Ale potřebuju se od něčeho odpíchnout. Takže díky tohle mi stačí. Já jsem zaléval právě až po proschnutí. Pak nemaj bejt málo prokořeněný

Tak to je zajímavá informace! Zítra jdu šťouchat do květináčů!

Od konce mrazů provádím na zahradě preventivní zálivku. Každé odpoledne stříká voda vysoko, takže vlhkost vzduchu u mě je.

K těm Trachýkům v květináčích. U mě se pěstování bez podmisek moc neosvědčilo (2 sezóny) a zase jsem se k nim vrátil (palmy trpěly suchem). Vzhledem k tomu, že musím ještě občas chodit do práce, nemám jistotu, že se každý večer dostanu k zalévání. V noci sice běží závlahy, ale to je jen taková nouzová pomoc. Pokud jsou palmy v květináči už dva roky, je tak prokořeněný, že běžným zalitím hadicí k promočení celého balu nedojde. Takže pokud zalévám tak, aby po konci zálivky byly všechny podmisky úplně plné, během dvou až tří hodin jsou podmisky suché a vím, že palma alespoň nějakou vodu dostala. Navíc během sezóny i kdyby Trachýk stál celý týden v podmisce plné vody, tak mu to nijak neublíží (mnohokrát vyzkoušeno). Jiná situace je ale u suchomilných palem.
Tropické palmy zalévám v pravidelném režimu. Každou neděli naleju do kalfasů, v kterých je pěstuji, co nejvíc vody a během týdne je voda vypitá. Stačí použít substrát, který zvládá přelití a přeschnutí. Od určité teploty tropickým palmám trvalé stání ve vodě svědčí.
Ale šťouchání do květináčů samozřejmě vyzkouším.

Trachy druhá sezona v zemi,výška při sadbě 140 červenec 2022 185cm

Srpen 2022. "Italská samice". Letos bude kryt 4,5 metru.

Tady něco z trachýků letos, sezónu měli výtečnou, obecně přírůstky byly takřka rekordní. Co se mi líbí, tak že všechny opět zmohutněli, nalili se jim kmeny, opět mají přírůstky na průměrech kmenu, první Trachýk překonal i obvod kmene (5 cm nad zemí) 100 cm . Ten nejvyšší trachýk má podle měření kmen vysoký 351 cm, opět tam jsou semena, letos nejspíš již dozrály i přímo na palmě. Tento velký Trachýk letos viditelně zmohutněl i na řapíkách, kvanta vody a teplo, ta koruna listů je fakt mohutná, fascinuje mě.

Trochu sněhu na konci listopadu.
 

Zdar beny,ty zasněžené fešáky zimuješ stále v polykarb.budkách?(myslím si že ano)Kdy je stavíš?Já třeba zimuju vše v polykarb.budkách akorát je stavím cca listopad- tak polovina.Hlavní důvod využít teplé počasí u nás letos v tomto období 15st.+ takže líto stavět,ale pohoda stavění a práce v teple k tomu pivo modrá obloha.Do teď stále vše samozřejmě do kořán otevřeno.Mě se to nechce dělat v mrazu a v hnusu.Klasika jeden víkend teplo modro skvěle a další bílá zahrada,takže mi to vyšlo jako minule.Tento týden do budek budu teprve přidávat techniku,straší s nějakou zimou.No dobře prosinec,dobře Vánoce,ale po novém roku ať to jde do p...e.
Na jaro nějaké projekty tak mi už cuká lopata. Jinak Trachy máš moc hezké,vypadá to skvěle.

No, to je moje zásada stavět kryty včas za hezkého počasí. Akorát letos jsem to nějak nestihl, protože jsem měl jinou práci (zateplování zimní zahrady). Trachýky stavím jako poslední, ale obvykle už začátkem prosince vše stojí. Dnes jsem začal a už stojí počasí za prd. Bude ale hůř.

Jo tak to je jasné...s tím časem.Asi bude,zima před náma,alsp.že hlasí sněžení bude nějáká ta izolace.

Dokončeno dnes na poslední chvíli.

Přemýšlel jsem zkusit na další sezonu jeden trachýk(kokon-kabel zábal) udělat.Zimování dle předpovědí styl zabal-rozbal.Nebo budu muset určitě nadstavit kryt o 1m (do současných 210cm jsem mu letos musel trochu zalomit listy.Beny ty tvoje přes 4m pojedeš dál s krytem nahoru?Těch 5m trach skvělé....ale to zimování to už je jiný level co....

Tak já pojedu nahoru určitě. Nevím jak bych v takové výšce balil listy do prostěradla. Navíc zdravě rostlý Trachýk s dostatečným počtem listů se ani zabalit nedá (rozhodně ne v jednom člověku). Na to jsou ty kryty výrazně jednodušší.

Je to tak, zkus si Tome dát k sobě klady a zápory, zimování na "Lešnera" má pár nevýhod na místě..
Osobně si myslím, že by to vyřešilo lešení, jelikož nejhorší na tom po 15 letech je, se klepat ve 4 metrech na štaflích. U palem od výšky 5 metrů jdeš na ten žebřík s vidinou, že to možná nahoře nedáš a zpátky se už po svých nevrátíš . Ale o tu výšku tolik nejde, spíše o to co píše Beny, že v jednom člověku se to takřka nedá ani vyvázat, ne celá koruna listů. Není to fyzicky možné. Nedovedeš si představit, co mě stálo úsilí zabalit v prosinci tu 5 m krávu. Osobně to považuji za maximální olympijský výkon, kdy jsem kolikrát balancoval na špičce jedné nohy, na poslední příčce 5 m žebříku a jediná moje opora byly lepenkou svázané listy. Do toho si připočti, že mrzlo a gumovky na tom žebříku celkem slušně jezdily od sněhu..
Osobně si myslím, že ale ani stavět kryt v 5 m, nebude časem žádné lážo plážo, pořád se člověk do těch 5 m musí nějak dostat a montovat v té vejšce materiály je pořád ta samá práce na poslední příčce žebříku . Jistě, pořád je ta vidina neporušené koruny listů hnacím motorem, ale taky to zabere energii, finance a plno času. Já třeba tyto kryty rád stavím nad palmami, kde to je vyloženě nutné. Ale u těch kde není, jsem rád, že to jde i jinak i za cenu občasného poničení listu..

Jak jsem řekl, to lešení by to celé více méně vyřešilo, tedy pokud je palma jen jedna, navíc ho můžeš u palmy nechat celou zimu aby šla pak větrat . A nebo vymyslet ještě jiný typ zimování, ostatně letos jsem vymyslel kryt 4 m vysoký, za použití svařovaného plotu a bublinkové fólie, je tedy na cordyline, ale šířka krytu podle mě splňuje i vizualizaci hodně špatně vyvázanýho trachýka..

Tak Vám moc oběma děkuju za reakce a komenty a pomoc,protože mě to dostalo do ještě většího zamyšlení Ono u mě je to tak,když má palmař nadšenec v zemi palmu s výškou max. 210cm -(sázeno 140),tak to vidí prozatím jednoduše.Věděl jsem,že poroste,ale nemyslel jsem,že takto rychle,načetl jsem zde info.to ano,ale až jsem se přesvědčil na své zahradě na mojich palmách v praxi tak....zase to vnímání o něco jiné.Ano i v mé oblasti Valašska palmy rostou -VOLNĚ V ZEMI a jsou krásné(květináč nebrat)a to dost rychle a bujně.(Řeč je momentalně hlavně T.fortunei+wagner)Myslím,že stejně nakonec budu pol.budky po metru nadstavovat...No,ale při těch vašich výškách palem,je to zimování o hubu tak i tak ve 4-5metrech i šrubovat polykarbonát....asi snad takové stromy ani nechci:D Chci přes léto,ale na zimu ne:D Ono jak je člověk do něčeho zapalený,zamilovaný tak vždy to nějak musí udělat,vymyslet a zvládout

Kostra mých krytů je koncipovaná tak, aby při případných výškach kam nedosáhnou nejddelší štafle, se bude k montáži používat mobilní lešení zavěšené přímo za kostru krytu. Snad mě zdraví dovolí to jednou zkusit. Zatím jsou štafla dost dlouhé a to s rezervou   Další možností jak si pomoci do výšky jsou profi hliníkové žebříky. Je to úplně jiná liga, než ty běžně prodávané. Jsou masivnější a širší, tedy stabilita je mnohem vyšší. Jenom je přeba vybrat takovou délku, aby ji člověk unesl. Já ty svoje zvládám tak tak.
V podstatě je nejnáročnější montáž polykarbonátu (proto doporučuji maximální výšku nástavců 1 metr). Hlavně u toho nesmí foukat!

Když stojím u mojich malých 2m krytech a představím si ty 4m tak je to zděšení. O víkendu nás tady protáhl nějaký hurikán i s blesky,někomu v oblasti i o ulici dál odemě nešla elektrika skoro 2 dny.Sledoval jsem v noci ten vichr a říkal si,jo dobré vše drží,neodletlo..
No a představa 4m+ no... nic nepodcenit, kvalitně zabezpečit...To ty Beny máš řešeno skvěle.Páka u tak vysokých krytech musí být obrovská,při pořádnem nárazu větru.Já beton.základy nemám,takže řádně kurtuju,někde mám v krytech u vnitř i pomocné ohlé roksory asi 40-50cm v zemi které drží kostru alsp.trochu.

Na kurtování vyšších krytů jsou zapíchnuté roksory nedostatečné. Musí se udělat zemní kovta. Vyvrtat zemním vrtákem hlubokou díru a zalít betonem s vloženou závitovou tyčí. Na její konec nad povrchem se během kurtování našroubuje kotevní oko.

Já jsem na začátku výsadeb věnoval hodně energie výsadbě větrolamů a už to hodně funguje. Navíc ve větším počtu se kryty navzájem chrání. Shrnutí: Čím víc palem, tím větší pohoda!

Také si myslím, měl by jsem z toho neklidné spaní,jo super,tak by jsem to chtěl realizovat,to kotvení tímto způsobem.Kolik je tak minimum hloubka vrtaného otvoru pro kotvu +-.Díky
Měl jsem půjčený vrták takové T éčko,no ale vrtat s tím nešlo teda Neutočil jsem nic

Já vrtám tak min 60 až 70 cm (ideálně do nezámrzné hloubky), průměr cca 10 cm. Povrch bývá většinou hodně utažený. Dobrým pomocníkem je při tom "lómik", kovová část krumpáče bez topůrka zaražená do delší trubky. Výborně se s tím čechrá dno vrtané jamky v tužších nebo kamenitých horninách.

Zdar,při pohledu na můj T.fortunei (má za sebou dvě zimi teprve),hustá koruna,přemyšlím,že poslední 3 nejmladší listy mám takové měkčí+na delších řapíkách,než španělské a starší už české.Říkám si jestli je to tím,že vyrostly na podzim,kdy už je méně světla,tepla,nebo půdou...Nebo to tak prostě je..Ale původní a starší jsou teda o dost pevnější tvrdší,na kradším řapíku...Poměrně mi trachýk rychle roste.V sezonu docela dost zalévám i nějaké to hnojivo ve směs krystalon.
Jsem zvědav co předvede letos:D
Nějaký názor?Zítra hodím foto...

Potomci mých Fortuneiu.