Trachycarpus fortunei, část 2

Ano, 6 mm rozhodně stačí, pokud bude kryt dobře zaizolovaný, teoreticky by to palma uvnitř měla zvládnout i bez topení (s hlídáním). Libor jistě souhlasit nebude, protože jeho minimum je 22 mm polykarbonát a to i na Trachýky , ale my máme ten 6 mm taky všude, i na palmách, které temperujeme na 0°C a stačí to. Sice je to neekonomické, nicméně si troufnu říct, že ani po cca průměrně 5 zimách, jsme neprotopili cenu elektriky, kolik by nás stály tlustčí materiály. A to ještě u "topení" topným kabelem není co řešit, ten má spotřebu mizivou. A ano 20 m kabel by měl stačit na cca 4 m palmu, takže když ho tam rozvěsíš všude možně (nesmí se křížit!), bude topící efekt více než dostačující.
Já se na to dívám z pohledu pro nadšence amatéry, protože je strašně málo lidí, kteří jsou ochotní vůbec nějaké kryty stavět. Takže jakýkoliv kryt z polykarbonátu je krok výborným směrem. A když tě to zaujme a uvidíš že to zimování není vůbec složité, možná se ti taky rozšíří budková vesnička po celé zahradě .

Ruda zase přehání, jako vždy. S 6 mm ale opravdu nesouhlasím, nemá to ani dostatečnou tuhost. Obyčejný 10 mm je skoro stejně drahý a funguje mnohem lépe. Nelze se spoléhat na to, že zimy budou pořád tak příznivé. Je totiž levnější a jednodušší udělat použitelný kryt napoprvé a ne to pak donekonečna předělávat.

Já souhlasím s Liborem, je lepší udělat kryt jednou a pořádně než to pak předělávat.
Zažínal jsem s jedním krytem teď jich mám pět a furt je střídám dle velikosti palem.
Letošní zima bude pro největší trachýky, asi poslední s krytem, větší kryty než 4,5 metru
už dělat nebudu a napřesrok se už, do nich nejspíš nevejdou. Už letos budu zimovat
několik palem  Lešnerovým způsobem – topný kabel + geotextílie a to na co nejkratší dobu.
Letošní zimu jsem u trachýků ani nezapojil elektriku, tak doufám že budou takové zimy dál.

Taky souhlasím s Jirkou. Jenom si neumím představit, jak budu 5 metrů vysokou palmu balit do prostěradla ze štaflí. To mě pořád přijde jednodušší udělat vyšší kryt.

Libore to máš pravdu, bude to veselí, ale z hliníkového žebříku s výsuvem to snad půjde.
Svázat listy do krytu, je už při dnešní velikosti dobrá parodie na práci ve výškách,    
hlavně když fouká vítr. Jsem už dědek a ty výšky, už to pro mě není nic moc.    
A i bočnice krytu musím nahoře spojit i když mám zapínání jako na bočnicích u přívěsu,
a nedá to moc práce, mě to  připadá, že to vyjde nastejno.

On je rozdíl v tom, jestli máš jen pár listů pod vrcholem (ořezanci ze Španělska) a nebo palmu zalistěnou až k zemi.

Souhlasím s Benym i Jirkou .

Já mám třetí dimenzi a to pohled zákazníka/pěstitele. Za dobu existence mého palmového šílenství bych napočítal na prstech jedné ruky lidi, kteří byly ochotní palmě postavit kryt z polykarbonátu. A na lidi, kteří byly ochotní koupit více než 6 mm polykarbonát by mi stačily asi tak 2 prsty. Takže já už se s lidma nehádám a nevtloukám jim klíny do hlavy, pokud jsou vůbec ochotní kryt postavit, jste zlatí a moc vám fandím.
Ta 6 mm je základ, naše kryty z tohoto materiálu přežily nárazy větru 100 km/h, přežily 30 cm mokrého sněhu a nejnižší teplotu -20°C jsme také naměřili v době prvního 4 mm krytu-ano 4 mm (2010 a máme ho a používáme do teď). Není to ideální, vím to, ale funguje to.

Sám zjišťuji že tlustší materiály jsou asi ve všech ohledech lepší, krom ceny, která je přímo odporná. Pouhý polykarbonát na Washingtonii nás stál cca 13 tis (bez dalších detailů, které vyšly na cca 7 tis? Libor když tak opraví) a jsem si jistý, že 99% začínajících pěstitelů by to 100% odradilo . Nejde prostě chtít po všech to nejlepší, musí se začít postupně a doufat, že na to ten člověk sám taky přijde.
Mě bohatě stačí, když nový fanda začne se zimováním s kabely. Jistě časem k těm krytům taky dojde. Dokud je palma nízká a kolena slouží, pořád to nějak jde .

Já třeba upřímně říkám, že raději postavím a vytuním kryty na méně odolné palmy, viz ta Washingtonia, která má záhon a kryt snů a je to asi jediná palma, kde mám jistotu, že s ní budu schopen držet tempo. Ale Trachýky beru trochu jako plevel a tam mě nehne brvou stavět nějaké polykarbonátové krávy . Po tom co většina listů přežila -15°C a počet palem, které musíme zimovat, tak ani není co řešit, namotat kabel a nazdar . Když to zdechne, vysadím nový, stejně rostou 30 cm na kmeni ročně..
Ale závěrem říkám, že pokud přijde zima a lá 2010 ale s teplotou a lá únor 2012, tak vím kdo se bude smát první, tam se prostě výhody vytuněných krytů s polykarbonátem 22 mm projeví .

beny napsal:On je rozdíl v tom, jestli máš jen pár listů pod vrcholem (ořezanci ze Španělska) a nebo palmu zalistěnou až k zemi.

Posílám ti foto toho „o řezance ze Španělska“, na zemi je vidět základna na kryt, přibližně metr na metr a teď to tam nacpi.



a nebo, Italskou samici, jen ty květy mají větší rozpětí než kryt. Základna krytu jsou ty šedý betony.
Jinak jsem rád že to prosperuje a začínají nakukovat do vedlejších zahrad, a když slyším návštěvy u
sousedů, jak jsou překvapený co to za zdí roste, tak se jenom uculuji.    



Palmám zdar.

Tak Jirko zvětšit kryty!

Ale vidím to i u sebe, aby se listy nedotýkaly polykarbonátu (což je nebezpečné) stejně se musí trochu vyváznout. Páč mít kryty velké tak aby se listy nedotýkaly, musel by mít kryt v průměru 3 a více m. Dospělé koruny Trachycarpů jsou bez neustálého zásahu člověka rozměrné jako osobák. Ale zase určitě je menší pakárna listy trochu vyvázat a nacpat do krytu, než vyvazovat 150 listů i se suknicí na kabel, vše má své pro a proti .
Zatím jsme se tomu 2 zimy vyhnuli, ale letos počítám, že už se nevyhneme a kabely budeme taky motat. Snad budou fungovat, mám je tu už 3 rok a ještě jsem je ani nevybalil .

Na samice mám kryty 130x130 cm (vyšlo to tak podle základů) a listy zatím pořád stačí jen trochu stáhnout. Navíc po několika letech mohu zodpovědně prohlásit, že pokud se list dotýká stěny z tříkomorové 10 mm a v krytu je cirkulace vzduchu, k poškození nedochází.
Naprostá většina pěstitelů si neuvědomuje, že cena za rostlinu (kromě extrémních kousků) je nejmenší položkou. Výsadba a krytí stojí mnohem víc.
Dobře a pěkně udělaný kryt je ozdobou zahrady. Pokud někdo sešroubuje pár prken dohromady a na to nějak připevní polykarbonát nebo nějaký hadr, tak chápu že z takové práce a pohledu na výsledek nemůže mít radost.

Po čase se vracím k diskuzi o loňských semenech z mého trachýku a jeho klíčivosti
na předešlých stránkách na fóru
https://tropik.forumczech.com/t449p375-trachycarpus-fortunei-cast-2    a
https://tropik.forumczech.com/t449p400-trachycarpus-fortunei-cast-2.
Ani po třech výsevech (první výsev v prosinci a poslední v dubnu) ze semen nic nevyrostlo.
Láty z palmy jsem sklízel až začátkem dubna, takže stratifikací, to hlavně u posledního výsevu
není. Používal jsem semena z láty, která byla na povrchu. Když, jsem v červnu chtěl zlikvidovat
láty semen a začal jsem je otrhávat všiml jsem si, že mám dva druhy semen. Semena z vnějšku a
semena z vnitřku láty. Semena z vnějšku jsou takové, jako seschlé, hrubá a slupka na nich drží,
jak už jsem psal v dřívějších příspěvcích.
Foto vnějších semen.





Vnitřní semena naopak jsou krásně zarovnaná, nejsou scvrklá a fialová slupka se z nich krásně loupe.
Vypadali úplně stejně jako semena rok předtím, když jsem měl skoro 100 % úspěšnost klíčivosti.
Foto vnitřních semen.







Při kontrole oba druhy semen měli v sobě embrya. Po tomto zjištění jsem udělat v červnu další
pokus s výsevem. Do jedné misky jsem dal semena z vnějšku (seschlá) a do druhé misky semena
z vnitřku (normální).  Začátkem srpna se začal ukazovat výsledek, vnější semena nic a vnitřní
začali vyrážet. Ke dnešnímu dni mám u vnějších semen jen jeden výhon a u vnitřních nepočítaně,
jako když vyséváte trávu, rostlinka vedle rostlinky.
Výsev vnitřních semen





Tak nevím, čím to je, žádná viditelná vada na semenech není vidět, na rozdíl od Liborových semen,
až na to, že vnější semena jsou jakoby seschlá.
Jedině co mě napadá, že začátkem listopadu prošel nečekaně slušný ranní mráz a tím se mohli
vnější semena zarazit ve vývoji a nedozrát a projevilo se to scvrknutím, na rozdíl od vnitřních
semen, které byli částečně kryté a nemusel je mráz tolik zasáhnout.
Jinak mě nic jiného nenapadá, proč je takový rozdíl mezi vzhledem a klíčivosti vnějších a
vnitřních semen.

To je velmi zajímavé pozorování. Nejspíše to poukazuje na vnější vlivy a na náchylnost ještě nedovyvinutých semen na mrazy, což je i věc, které se u nás obávám.

Rudo, je to jen můj názor nic lepšího mě nenapadlo. Ale ten mráz byl slušný a odešlo mě, nebo namrzlo více rostlin,
proto to dávám do souvislosti.

U mě je to letos zajímavý. Možná zase budou nějaká plodná semena. Je to ale na těch latách neuvěřitelně namíchaný, nedává to žádný smysl. Nafotím za pár dnů, mám na starosti dítě, a vůbec nestíhám....

Ahoj, tak tu máme po roce, zase měření palem. Proběhlo již tradičně 10.10. ale nebyl čas to sepsat dříve.
Trachycarpus fortunei "u zimní zahrady" Výsadba 2011 (výška kmene 46 cm)
7.10. 2013    
Výška kmene-66,5 cm
Celková výška-151 cm
Ob. kmene-55cm a ob. kmene v 56 cm nad zemí 37
Počet listů letos-8



10.10. 2020    
Výška kmene-172 cm
Celková výška-293 cm
Ob. kmene-74cm a ob. kmene v 56 cm nad zemí 63,5 cm (loni 68 cm, rok před tím 72 cm)
Počet listů letos- (nepočítáno, ale je to 8-10 ks)


Trachycarpus fortunei "rozevlátý ital", výsadba 2012 s výškou kmene 27 cm
7.10. 2013
Výška kmene-43
Celková výška-120
Ob. kmene-48,5
Počet listů letos-8
Jaro


Podzim:



Jen pro zajímavost další rok:
13.10. 2014
Výška kmene-67
Celková výška-159
Ob. kmene-65,5
Počet listů letos-11

10.10. 2020
Výška kmene-204
Celková výška-295
Ob. kmene-96,5
Počet listů letos-cca 11



Trachycarpus fortunei "rozevlátý ital 2" aka trachy Plzeň
Toho vybírám, protože letos vyrostl nejvíce.
Výsadba jaro 2016


Ta palme hned zprava





2020


Trachycarpus fortunei "španělská samice"
Zakoupen na podzim 2015


Do letoška přírůstek na kmeni 43 cm

To jsou stromy. No,taková domací malá plošina by se mohla hodit

Pěkný, ale při výskytu větších mrazů bude zimování veselé, mám to doma to samé  kryty se nějak zmenšuju           .

Rudolf M: jak je možný, ten 5 metrový trach, že je tak velký v tak malém květináči? to dělá hnojivo? Posílám svůj, nějak mu vylezli kořeny, co byste mi doporučil? přesadit do většího?

Protože je vyrvaný ze Španělské plantáže s balem 40x40 cm, pár měsíců odstátý v této nádobě (proto ty prkýnka u země, aby se nevyvrátil) a prodaný do ČR jako perla zahrady za hříšné peníze .
Stimulátory růstu a takřka tropické klima přes léto ho donutí znovu zakořenit a začít život na jiném místě . Zmiňuji se o něm tady v té spleti příspěvků mnoho krát, mě byl nabídnut trochu zbídačený, protože ho měli v roce 2015 celé léto filmaři a natáčeli s ním bombardování zoo. To sice přežil bez úhony, ale ty přejezdy v nekryté káře mu oddělaly listy, já ho pak koupil za zlomek ceny, jelikož nikdo nechce palmu s ošklivými listy a upřímně to není zrovna vzor správně narostlého a zdravého kmene, je vidět, že rostl příliš rychle v moc velkém houští ostatních palem. Podle pater květů jsem spočítal hlavní masu kmene na 8 let, celkově od výsevu to podle mě mohla být 12 let stará rostlina. I přesto všechno jí máme v zemi 5 let, přežila to co jiní trachycarpusy, není tam rozdíl v odolnosti, ani listů. Ty palmy to mají v genech .

Tvý Trachýci (na fóru si tykáme) jsou v dost žalostném stavu, kořenová soustava kouká nad substrát, což není vůbec dobrý ani hezký a stav listů napovídá, že jsou palmy dlouhodobě vyčerpané a nejspíše i zbytek kořenů bude ve špatném stavu. Na nejvrchnějších řapíkách jde vidět, že se jim nedaří posledních několik let (cca 3-5?), jinak do té doby se palmám celkem dařilo, ale bohužel, pokud nádoba nemá stovky litrů, tak v těch kýblíčkách vydrží prosperovat jen pár let, než substrát úplně prokoření, vysajou z něj poslední atom vápníku a dusíku a pak už nastane čas stagnace a postupně jen přežívání bez vývinu.
Obávám se, že tohle už hnojivo nespraví, buď tedy na jaře přesadit do velké nádoby tak, aby ty kořeny nečuměly a nebo je oživit v zemi. Pokud je ta možnost, vidím že nějaký pozemek tam máš, vůbec bych se toho nebál, hezky v březnu nebo v dubnu vysadit do země, bez úpravy půdy, prostě jen vyšťourat dirku a vhodit palmu dovnitř. Zimování je podle mě i snazší, než palmu na zimu stěhovat a zalívat. Po pár letech se postupně probere zpět k životu a to budeš koukat jak umí palma vypadat .

Zdravím a prosím o radu.
Asi před měsícem u Trachýka zasazeného letos v březnu začaly pět až osum centimetrů nad zemí růst kořeny.
Jedná se o problém čistě estetický a nebo je něco špatně? A jak tomu prosím zabránit?
Přikládám obrázky kořenů a celé palmy. Výška palmy je 215cm,kmen 100cm.
Děkuji Jarek p

Není to žádný problém, běžně tohle dělají Trachycarpusy, ale i obecně palmy, které jsou v procesu zakořeňování a je to naopak dobrá známka toho, že se ujaly a na novém místě se jim líbí.
V našem klimatu ty kořeny prorostou do země a s věkem se odhalí vlákna u země, já to řeším přihrnutím kačírku ke kmeni. O kačírek si to říká i u Tebe .
Jsou to ukotvovací kořeny, díky kterým dostane palma velkou stabilitu. Když to rozeberu více, tak v teplejším klimatu ty kořeny s věkem palmy mohou prorůstat kmenem i desítky cm nad zemí, ať se nám to líbí nebo ne, tak teplejší klima je i vlhčí (vyjma subsaharských oblastí) a čím více vlhka, tím více to ty ukotvující kořeny zneužívají. V tropech se třeba Tarchycarpusům nedaří právě kvůli těmto kořenům, jelikož díky enormnímu vlhku ty kořeny začnou palmu doslova vytlačovat ze země a stačí pak delší sušší období, nebo vítr a palma odejde, nebo se vyvrátí.

Ahoj, sice mám palmy a juky jen jako doplněk sukulentních rostlin, ale nějak se mi časem zvětšily a jejich stěhování je dost namáhavé. Proto je chci koncem března vysadit do země. Jsou vysévané před 12 lety.




Zatím bych pokusně začal jen s Trachycarpus. Jak jsem tady vyčetl, stačí v podstatě jen vykopat jámu cca 1 x 1 x 1 metr, dát drenáž a vysadit. Skutečně tu zem nijak nevylepšujete (hrubozrnný písek, perlit, ...)?
Ještě bych měl jeden dotaz k zimování. Proč tady používáte většinou polykarbonát a ne polystyren? To je z estetických důvodů nebo to má jiný význam?

Myslím, že už jsem se o tom dost rozepsal na FB.  Polystyren se používá hlavně pro banánovníky, které na zimování nepotřebují světlo a předčasné oteplení by je zbytečně brzo probouzelo. U Trachykarpusů je naopak ohřívání v polykarbonátu výhodou. Polykarbonát se také lépe větrá, nastavuje do výšky, atd. V neposlední řadě zabírá méně místa při skladování.
Při výsadbě hlavně žádnou drenáž! Trachýk je v podstatě bahenní palma. Obvykle má všude vody nedostatek. To je jeden z nejobvyklejších blábolů kolem Trachýků...

Josef napsal:Jak jsem tady vyčetl, stačí v podstatě jen vykopat jámu cca 1 x 1 x 1 metr, dát drenáž a vysadit. Skutečně tu zem nijak nevylepšujete (hrubozrnný písek, perlit, ...)?
Ještě bych měl jeden dotaz k zimování. Proč tady používáte většinou polykarbonát a ne polystyren? To je z estetických důvodů nebo to má jiný význam?

No to doufam ne! Jestli si tady někde četl o jámách a a drenáži, tak mi to prosím ocituj, daný člověk dostane BAN .

Naopak si myslím, že tu převážně radíme, aby se žádné výkopy nedělaly, já jsem zásadně proti nim a to z mnoha důvodů, a to hlavně z narušování přirozených vrstev půdy a narušování kapilár. Nevidím ani žádné pozitivum z dlouhodobého hlediska pro výkop 1 m3 zeminy a už vůbec ne pro vrstvičku drenáže, která má údajně něco odvodnit. Navíc jak píše Beny, k tomu není žádný důvod, Trachýkům se dokonce lépe daří, pokud stojí částečně celoročně ve vodě, mají jí velkou spotřebu a to i v zimě. To že si je lidi sázejí na skalky ke kaktusům je špatně a spíše to poukazuje na jejich nevzdělanost, než na nějaké estetické cítění. Trachycarpus nepatří na skalky! Ale k jezírkům, nebo k vývodům okapu, tam jim bude nejlépe.
Jak psal Beny, je to holý nesmysl, založený na nepodložených a nepravdivých mýtech a fámách. Stejně jako ochrana Trachycarpusů v zimním období před srážkami, které údajně dělají v srdíčku palmy neplechu (chybí smajlík lidí z Britské kolumbii, klepajících si na čelo).

Díry a drenáže, mají smysl pokud bydlíš v místě s mimořádně nekvalitní zeminou, i tak si myslím, že tam by nějaká dirka 1 m3 postrádala význam. Trachýci zakoření úplně všude, do jílu, do skály, do štěrku, do navážky, do písku, snesou jakékoliv běžné pH půdy vyskytující se v obydlených oblastech.

Co se týče zimování, tak z dlouhodobého hlediska můžeš Benyho taky poslouchat, polykarbonát má smysl. Polystyren je řešení maximálně tak provizorní a myslím, že pro palmy do 1-1,5 m ideální (je to rychlý a dobře větratelný). Pro větší kusy už to chce boudy s dvířkama z polykarbonátu. Větší kusy se už považují za dospělé a kvetoucí a tam může polykarbonát i příznivě ovlivnit jejich plodnost (dřív vykvetou=plody stihnou pohodově dozrát). Navíc se přes den kryty příjemně prohřejí a to i v mrazech, takže zase úspora energie a stimulace palem jako v domovině, kdy po mrazivé noci přijde teplé sluníčko a ohřeje je.

Díky za vysvětlení.
Do vysazení mám ještě 4 měsíce, do zimování rok, takže je dost času .