Výsadba palem

Co to stavíš za kořenové vězení nyní?

Trachýci vypadají spokojeně .

To je jen ohrádka na povrchu země. A současně to slouží jako závaží pro kryt. U mě fouká trochu víc než u tebe...

Nechcete už prozradit kam jste jeli za teplem?

Jako závaží bych volil pouze 4 zabetonované díry, ne celý obvod- ale to jsem celý já, za svobodu kořenům .

Není co prozrazovat, nebyli jsme nikde . Naposled jsme byli u Radima odzimovávat zahradu, u něj jsme už dali komplet vše ven, i Washi. V té dílně je to na prd, zapařený ledový vzduch..

Ty čtyři díry jsem taky zvažoval. Kdybych měl rovný pozemek, tak bych do toho šel. Na mojí šikmé ploše je ale rovina výhodnější pro montáž krytu. Navíc mě fascinovala naprostá pohoda přes zimu ve stávajícím krytu. Nemyslím si, že by ohrádka ze ztraceného bednění na úrovni povrchu mohla nějak výrazně omezovat kořeny palmy. To by musela kořenit jako smrk a i ten by si s tím poradil. Nechci nijak polemizovat s tvými bohatými zkušenostmi. Nejlépe to zjistíme, když to takhle vyzkouším. Po pár letech můžeme po kontrole kořenů udělat závěr.

Sakra, a já doufal, že v Egyptě sháníte semena Medemia argun.
Všechno ven? Já malé rostlinky ještě nechal na zimovišti. Washi jsem vyndal jen asi polovinu rostlin. Některé se tváří dost rozpačitě. Nevím, jestli je mám zalít, usušit, zahřát a nebo nasvítit.....

Tak určitě, nicméně by stálo za zkoušku jednoho Trachýka vysadit bez kořenové bariéry. S nikým to srovnat nelze, každý pozemek je svým způsobem unikátní, u mě se tak stejný Trachy bude/může chovat jinak než u Tebe. Plánuješ nějaký kousek vysadit, jen tak na "blinc"?

My když jsme před pár týdny předělávali betonovky kolem "Molkový" tak povrchově kořeny neměl téměř žádné, nějaké kořeny byly cca metr od rostliny v hloubce 40-50 cm. Ale i to má své "ale", u výsadby již hotové větší palmy, která má většinu kořenů ve shluku co jí rostl v květináči, rostou další kořeny hlavně dolů, protože ty povrchové-ukotvovací, má již palma právě v tom shluku. Na druhou stranu po nějaké době začne tvořit další a další kořeny, s tím jak palma roste, jen mě překvapilo, že i po tolika letech je nedělá.

No docela jsi se trefil se sortimentem, ne Medemia ale Hyphaene, máme natrhané, teď řešíme převoz z té šílené dálky, snad se na jaře zadaří..
Jo všechno ven, zase jako obvykle, jsme vynesli pár rostlin se nadechnout a nějak se to zvrtlo a v dílně zůstalo jen pár kaktusů , vše je již venku, jen náchylnější rostliny pod stříškou.

To probouzení je stejný mechanismus jako uspávání, také není vhodné prdnout rostliny z venku hned po létě na chladné zimoviště. Zrovna tohle jsme řešili nedávno s jedním nadšencem, na jaře si objednal nemálo palem za nemalé peníze ze Španělska, vše v pořádku, letnění na jedničku, a v půlce září je přenesl na "zimoviště" domů, kde měl dle jeho slov +18°C (stará stavba, místnost s okny na SV) a všechny palmy do jedné mu uhynuli a vůbec nevěděl proč.
No proč, po letošním létě je dát do 18°C fakt není dobrý nápad, chce to pár týdnů postupného ochlazování a tlumení hormonů. Což se samozřejmě nejlépe simuluje venku tím, že se rostliny nechají venku do konce října nebo listopadu-již podle druhu.
Z toho plyne, že po odzimování bych s rostlinami nedělal nic, počasí je nyní suprové na postupné probouzení od navykání na světlo a hlavně UV, po postupné zahřívání.

Výsadbu na "blinc" zatím neplánuji. Snad až časem. Ten pocit klidu, že se palmě nemůže nic stát je k nezaplacení (když čtu ty strasti od jiných pěstitelů).

Na tenhle způsob rozrůstání kořenů trochu spoléhám. Snažím se proto pod každou palmu (dělám to i s ostatními rostlinami) dát "kalorickou bombu", aby si co nejdéle vystačila s živinami v místě výsadby a zbytečně se nerozrůstala do okolí. U výše zmíněné jámy jsem se dostal jen 70 cm do hloubky. Zrovna v místě jámy vedou staré betonové trubky, které dříve meliorovali zahradu a pod nimi se zase už začala objevovat voda. Jedna strana ZB je proto propojena s těmito trubkami. Holt se jinak sází na bývalém poli a jinak v dlouhé roky industrializované zahradě.

K tomu odzimování. Vždycky jsi doporučoval odzimovat co nejpozději. Takže letos (vzhledem k tvým znalostem meteowebů) to vypadá už na opravdový konec zimy (akorát, že se z okna dívám na husté sněžení).
Býval bych toho již v lednu vynesl víc, ale bojím se promrznutí malých květináčů. Navíc mám problém, že pod můj přístřešek svítí vždy po ránu slunce. Loni jsem si takhle zlikvidoval Waschi. Vždycky hlásili dopředu nějaké mrazíky, které pak nepřišli (na dnešek byla dlouhodobá předpověď -8°C). Navíc jedu koncem měsíce na týden pryč.

Pročítám vaší debatu a souhlasím s Benym,jak je palma v dobrém krytu je to asi nejlepší volba.Jen já osobně bych to také nebetonoval celé,volil bych jen 4 ukotvovací body.Přeci jen palma zasazená hezky v trávníku vypadá mnohem estetičteji v betonu už to připomíná že je jako v květináči.Snad jen jednu nevýhodu krytů oproti třeba jen zamotávání palem tu vidím a to že palma kryt přeroste Ale i to se dá lehce řešit,koupí se další palma kryt se na ní použije a na tu velkou palmu se vyrobí kryt větší

Je to tak, zima za Uralem a ani za tím Uralem není o co stát. Na jaro to bohužel ještě nevypadá, ale pokud má někdo nešikovné zimování (jako Radim) je mnohem lepší rostliny vyvětrat a už jen bedlivě hlídat ranní mrazíky. Dnešek je na většině území stále únorový, po teplejším období kratičký vpád studeného vzduchu a dobře se to potkalo se středomořskou níží. V okolí Prahy a severní části ČR napadlo i do 10 cm sněhu . Od zítřka zase teplý profuk o víkendu teploty až do +15°C .

beny napsal:Nechcete už prozradit kam jste jeli za teplem?

 No, jeli jsme za teplem na Moravu . Je fakt, že bylo kupodivu docela pěkně, což na Moravě v zimě moc nebývá. Ale rozhodně jsme nejeli za teplem větším, než v Mrchojedech .

U nás jsme vynosili úplně všechny subtropy až na pár kaktusů (ty se nám jen nechtělo nosit). A to už hned na začátku února. Prostě pokud předpovědi hovoří do -5°C a jen náznakem méně (dle dlouhodobého sledování modelů lze vypozorovat, jak je predikovaný průběh počasí pravděpodobný), tak vše patří ven. Nemá-li se kde studený vzduch brát na počátku února, tak v jeho průběhu nepříjde. To už spíše v březnu, bude-li se mít v průběhu února jak vytvořit. Takže i já doporučuji dnes, zítra, pozítří.. prostě v nejbližší době vynosit ze špatně větratelného zimoviště všechny subtropy, příp. odzimovat nevětratelné kryty. Např. na Agavích a Yuccách máme mnohem větší následky poškození zimováním, než samotnými mrazy. Nehorší je stojatý vzduch s neodchylující se teplotou, byť trochu nad nulou. Konkrétně potom pro mrazuvzdorné Agave a Yuccy (i v květináčích!) je mnohem horší 2 měsíce +1-3°C, než jednu noc s -14°C. U palem je to podobné, jen samozřejmě v jiných teplotních mezích.
Nyní nám sice středomořská tlaková níže přináší na západ chladný vzduch, ale pořád nehrozí propad teplot pod -5°C. Navíc na své zadní straně už zase nasává teplý vzduch .

Co se týče toho ztraceného bednění, Trachýk si tím jistě poradí bez problémů a podroste to jako nic. Jako mínus bych to bral tehdy, pokud bys ho sázel na půdním profilu s 20 cm ornice a pod ní nějaký struskovitý štěrkový hnus, který se těžce prokořeňuje a nezadržuje živiny, nebo naopak silně jílovitý.

Ty jsi to, Radime, zase rozhrábl. To je přesně to jediné, co mě trápí (20 cm ornice nad jílem). Ač to obvykle mám na celé zahradě, tak zatím na všech dosavadních místech výsadby je to kupodivu jinak.
Ještě bych doplnil, že mírný stres organismům světčí. V příliž idylických podmínkách hrozí zakrnění rozvoje. Podívejte, kam až se drsní Vikongové ze severu dostali už před mnoha staletími a černoušci z Afriky k nám dorazili až loni.....

Tak já slibuji, že všechno vynesu, hned, jak se zase vrátím z Moravy. Je pravda, že už se rostliny na zimovišti trochu šklebí. Některé palmy už jsem musel přenést na rozjezd (a záchranu) do zimní zahrady, ale to zase odkládá čas jejich letnění. U mě to, kromě Waschi, zase nejhůře zvládají Brahey (armaty už mají zase černající konce listů). I přes divoké větrání zimoviště a přisvětlení.

Hele Mejdlo, když bych dělal jen čtyři kotevní body, čuměli by dva z trávníku (abych dorovnal rovinu) a nebo nějak složitě vytvářet u krytu šikmou spodní stranu. Takhle budu mít všechny kryty stejné a tedy zaměnitelné. Navíc je celý kryt modulární. Na současném obrázku je jen spodní (dveřní) část a horní (střešní) část. Mezi ně lze vkládat moduly o výšce 50 a 100 cm, takže kryt poroste spolu s palmou. Není důvod, proč by se celková výška krytu (při současných profilech) nedostala alespoň na 5 až 6 metrů (tedy s příslušným stranovým ukotvením). A základy ze ZB jsou z venkovní strany tepelně izolované, takže ani mrazy kolem -30°C by neměli představovat problém.
Po zkušenostech z letošní zimy si myslím, že pokud bych měl termostat v krytu nastavený na teplotu kolem -8°C (což jsem neměl kvůli dalším palmám v květináčích) topení by mockrát neseplo....

Vím, že ohrádka ze ZB není žádná paráda. Do budoucna plánuji to celé zakomponovat do roviny v terásce pokryté kačírkem, který přes sezónu ZB zakryje. Holt nebudu mít palmy v trávníku (leda, že bych tam dal umělý), ale v kačírku.....

Daždopádně děkuji prorokům za pozitivní dlouhodobou předpověď počasí.....

No Beny nevím, ale když jsme byli u Tebe, viděli jsme půdní profil a sice ano, měl jsi tam v relativně mělké vrstvě už jíl, ale nebyl to jíl, který jsem svým předchozím příspěvkem myslel, takový ten ultra nepropustný nažloutlý (nebo šedý) mazlavý jíl, kterému se na Moravě říká Slínovica, ale nevím, jak se jmenuje česky . Čili u Tebe bych to neviděl jako nějaký zásadní problém. Na druhou stranu jsem to viděl jen na pohled, zatímco Ty jsi v tom kopal, takže víš líp, co tam máš . Já jen říkám, jak mi to přišlo.
Téměř výhradně jílovitá půda je třeba tady v Mrchojedech, ale Trachýkům se v ní daří, ona zadržuje dostatek vláhy a živin, ale přitom kořeny jí prorostou (tedy pokud není vyschlá na prach jako loni v létě a na podzim, kdy jsme na 2 místech téměř ani nemohli vykopat jámu a zasadit stromky). A mě právě přišlo, že u Tebe je ta hlína celkem podobná. Takže já bych se toho nebál.

Radime, asi vím co myslíš. My tomu říkáme neogen, podle gelologického období kdy to vzniklo (v podstatě usazeniny na mořském dně). Strašně blbě se to dělí (rozmělňuje), obvykle to jde jen krájet rýčem na tenké plátky.
Tenhle oranžový jíl je součástí kvarterních nánosů po většině západních čech (tedy povrchových vrstev). Dle našich zkušeností z loňské zimy (za kopcem od Mrchojed) je i ve vaší oblasti, jen snad trochu více namíchaný s pískem. Pro vodu není moc propustný, jen po nějakých poruchách. Obvykle obsahuje poměrně dost železa. Ve vrchní vrstvě se obvykle nachází světlé kameny tzv. železňáky.
Dědovi jabloně v tom po 60 letech kořenili neuvěřitelně dobře, silné kořeny pronikali i do hloubky několika metrů. Takže, jak píšeš, myslím, že Trachýci si s tím dobře poradí. Navíc i tak doufám, že přírůstky do výšky nebudou moc dramatické......

Počítám, že v březnu (pokud se výrazně nepokazí počasí) bude čas začít s další výsadbou.

Ahoj Beny, přiznám se, že má první palma Trachycarpus byla zasazena dle doporučení přímo do jílu - konkrétně se jednalo o jíl, od kterého se jako od gumy odrážel krumpáč...
Trachýkovi to bylo a je úplně jedno,roste jako z vody, během 3 let jsem odstranil pouze jeden list, který se vylomil silným větrem.. ročně více jak 10 listů není problémem...
Dokonce se v tomto místě jednalo o jíl hodně ujetý těžkými vozidly, které přivážely na základy domu beton....

Beny, asi to bude ono, jak říkáš, jde to jen krájet. Nicméně jsem tuto "slínovicu" viděl naposledy tak před 10 lety v Ochozi, když se kopalo něco hodně hlubokého.
Radku, ani u Tebe to podle mě nebude ten hrozivý slínový jíl, jak píše Beny, neogen. Ovšem jak jsi potom ke konci naznačil, bude to uježděný jíl, který působí podobně, ale myslím, že ani těžká vozidla neumí z normálního vrchovištního jílu udělat ten sedimentovaný neogen . Leč vím, jak je to pro člověka při kopání nepříjemné, na podzim jsme do takto uježděného jílu sázeli třešně a byla to hrůza. Ale rostliny vč. palem a půdní organismy si s tím poradí. Proto v tom taky Tvůj trachy roste .

nyní jsem ji ještě vzpomněl, že když mi bagrista vrtal do toho jílu díky na betonové patky pro přístřešek, tak doslova zničil - ztupil jeden veliký vrták, jako kdyby vrtal do skály, divil se tomu, že se tak ještě nestalo..Z díry se pěkně kouřilo, jako ze sopky...ale mohlo to být uježděné.. když se kopal bazén, narazilo se na několik barevných vrstev, včetně takové fialové modelíny...doslova modelíny....

Hmm, nebo je to tedy v Tvém případě horší ...

Radku, já se u Trachýků problémů s půdním profilem moc neobávám. Připravuji ale výsadbu Butií, takže zatím je to jen trénink a debata spíše teoretická. Větší vrázky na čele mě dělá spodní voda, voda, která se zachytí ve výsadbové jámě vyhloubené v jílu. Dle dosavadních zkušeností bych ke každé palmě měl dělat odvodňovací jímku (mám jen malý svah) a mít v každé čerpadlo, což se mě nechce.

Setkali jsme se se zajímavou věcí. Pokud se staví na "zelené louce", které bývala dříve obhospodařované pole, obvykle se v hloubce cca 80 cm pod původním povrchem nachází neuvěřitelně ztvrdlá vrstva země. Je to jednak způsobeno hranicí promrzání a rozmrzání za statíce let a jednak udusáním zemědělskými stroji v posledních desetiletích. Prostě rýpete měkkou zem, pak je cca 30 cm něčeho, co připomíná beton a pak to zase jde jen lopatou... To celé může být ještě vylepšeno udusáním povrchu stroji při stavbě a politím betonovými zbytky. To ale nebývá tak intenzivní, protože doba výstavby je relativně krátká.
Při výsadbě hluboko kořenících rostlin je vhodné tuto ulehlou vrstvu rozrušit.

Radime, v Ochozu je neogen obvykle od potoka (od pošty) směrem k údolí Říčky (taky jsou v té části obce problémy s vodou).

No, já jsem stavěl také na zelené louce - bývalé pole, další polem mám vlastně za domem....
Takže vím, o čem mluvíš, jen se mi nechtělo nikdy tak hluboko kopat, abych tu půdu narušil.. Mám dost veliké problémy s datlovníkem, možná jsem ho i vloni zbytečně přelil, dám po odzimování fotky na forum, odešly mi postupně skoro všechny llsty a zbylo tak 4 listy ne v moc dobrém stavu,ale srdičko je ok a tak o nemoc nejde..

A jsi schopen nějak kontrolovat, jestli stojí ve vodě? Já mám zatím u každé palmy KG trubku ještě pod dno výsadbové jámy. V případě nouze lze malým čerpadlem nadbytečnou vodu z trubky odčerpat....
Ještě k té tvrdé vrstvě. Při stavbě se obvykle strhne vrchní vrstva ornice (plus další teréní úpravy), takže se tvrdá vrstva nachází obvykle blíže povrchu. Myslím tedy, že pokud tam něco takového máš (viz vrtání patek), měl bys na ni při hloubení výsadbové jámy pro kanára narazit....

ano,pokud budu kanára vykopávat, tak asi na tvrdou vrstvu narazím.. už si ani nepamatuji, zda jsem na ni narazil i při hloubení jámy, myslím že ano a narušil jsem ji pouze minimálně a to bude chyba..Pak na dno nasypal jen trošku hlíny....

Bych to Radku viděl na bagr a udělat díru aspoň kubík velkou. Aby měl základní prostor pro kořeny, kde udělá hlavní svazky. Pak už bude kořenění i do tuhých vrstev pro něj hračka a hlavně ho bude živit ta kubíková díra .

Menší díra a dopadne to jako teď, hliněný hrnec. Podmiska zdarma .

asi to tak bude, je fakt, že při výkopech vše děr na kytky jsem dělal vždy díru hodně velikou, až tak velikou, že jsem nakonec dosypával spoustu hlíny a tak nikde nebyl problém.. Ale datlovník měl mega květináč a díru jsem tak trochu odbyl, spíše jsem dosypával do boků...
na dno jsem dosypal jen 10 cm písku a pod ním byl takovej šedočernej bordel, jako beton tvrdej, nějaká divná ztvrdlá hmota, když jsem do toho kopnul, tak dunělo na metry kolem....

No nekecej, ty sis ho nechal profi zasadit i s odborným dohledem dalších palmových zvířat?

No uvidíš letos, jestli v tom datlovníku něco je, tak právě letošek ukáže. Jestli je datlovník jinak v kondici, měl by udělat pěknej věnec listů. Což poznáš rychle, jestli bude půlka léta pryč a on udělá jeden nový list, bude asi už někde chyba..

Zasazeni jsem mel v cene a tak jsem to vyuzil,tolik pomocne sily bych nesehnal...kdyz datlovnik padnul do diry,zadunela zem a sousedum co cumely z oken vypadly oci z dulku

V Mrchojedech se aktivně pracuje na novém projektu, již tedy několikátý den, ale dnes to již začalo nějak vypadat . Původně to začalo asi takto "hele, nevysadíme toho velkýho Tracháče k zimní zahradě?" a pak asi takto "hele a co když jich sem vysadíme víc?" . Ještě ten den se už začalo kopat..
Tady je dokumentace z dnešní výsadby.
Vysoký Španěl, nádoba 150 L.


Radimovo Trachy, původ Molková, rostl ve 100 L nádobě.


Připravená plantáž k výkopu .


Trachy "Brno", začíná se od největšího. Za ty roky nějak nakynul..


Výkop byl jednodušší, protože půda byla nechutně proschlá i v 50 cm a celkem kvalitní.


Kořenový bal se nám povedlo udělat ohromný, ve dvou šel sotva zvednout.








Trachy "Plzeň" nebo také rozevlátý Ital 2 . Moc rozevlátě nevypadá, možná že bude mít pevnější listy, ale je ze stejného zdroje. Květináč 90 L.


Výsadba ještě není kompletní.