Výsadba palem

Butie Jakou sis objednal a jak velkou Butie jsou pěkné palmy Do země je podle mě lepší a méně náročná capitata.

Martinn napsal:Do země je podle mě lepší a méně náročná capitata.

Odorata .

Odkud a jak velkou

Jak velkou? no, co největší. Po dosavadních zkušenostech jsem z ČT objednal eriospathu. Vím, že jsi nedávno psal o opačné zkušenosti (že se ti víc osvědčila odorata). Kryt pro ni bude o dost větší, protože ho chci používat jako světlé zimoviště.
Letos na Rudovo upozornění sleduji, jak je to se zimním zastíněním zvoleného místa. Už nyní můžu říct, že žádná sláva. Místo budoucí výsadby je od konce září v odpoledním stínu. Jinam už to ale nenacpu. Budu tedy muset ještě zkrátit borovici....

Není to přes zimu naopak výhoda, že do krytu nepraží slunce? Alespoň nebude mít tendenci se v zimě přehřívat...

JardaD napsal:Není to přes zimu naopak výhoda, že do krytu nepraží slunce? Alespoň nebude mít tendenci se v zimě přehřívat...

Jak se to vezme, je přehřívání a zahřívání. Přehřívání krytů není dobré u žádné palmy, rychlá změna teploty akorát zapařuje, palmě rychlá změna teploty v krytu většinou nevadí, neprobudí jí to, ale může to vyvolat plísně. Zahřívání je řekl bych i důležité, při mrazivých zimách, by to třeba taková Washingtonie horko těžko zvládala. Mrazivá zima obsahuje překvapivě více slunečního záření, než teplá zima. Jelikož mrazivý vzduch vzniká pouze za krásných a bezoblačných dní , což je výhoda pro kryty na slunci, že se i přes -15°C zahřejí a je v nich příjemně. Kdežto teplá zima, jako loni nebo před loni, je samej inverzní hnus, teplota neustále stejná, sice kolem 5°C, ale každý den, většinou i vysoká vlhkost vzduchu .

V těch "teplých" zimách jak píšeš je to asi jedno jestli je v polostínu nebo ne, když slunce stejně nesvítí ale v těch studených mi připadá, podle toho co tu čtu v diskusi, že z jihu stejně stíníte, právě proto aby nelítala teplota v noci na -15 a přes den zase nad nulu. Vlastní zkušenost s tím nemám, ale připadalo mi to logické. Takže stav kdy je přes zimu palma ve stínu/polostínu mi z téhle teorie výplývá jako celkem žádoucí. Konec konců automaticky přitopit je poměrně jednoduché, ale vyrábět automatické větrání už je složitější (ne že by to nešlo)... konec teorie ...

JardaD napsal:V těch "teplých" zimách jak píšeš je to asi jedno jestli je v polostínu nebo ne, když slunce stejně nesvítí ale v těch studených mi připadá, podle toho co tu čtu v diskusi, že z jihu stejně stíníte, právě proto aby nelítala teplota v noci na -15 a přes den zase nad nulu. Vlastní zkušenost s tím nemám, ale připadalo mi to logické. Takže stav kdy je přes zimu palma ve stínu/polostínu mi z téhle teorie výplývá jako celkem žádoucí. Konec konců automaticky přitopit je poměrně jednoduché, ale vyrábět automatické větrání už je složitější (ne že by to nešlo)... konec teorie ...

Jardo, to jsi trochu na omylu, -15°C v krytu snad nikdo nechce . Když se bavíme třeba o krytech nad Washi, tak průběh teploty při mrazivém dni je takový to: Noc venku -18°C (v krytu +0°C), den venku -8°C (v krytu díky slunci +10°C). Při "teplé zimě": Noc venku -1°C (v krytu +0), den venku +3°C (v krytu +3).
Inverzní "teplé" zimy jsou tak v krytech ve výsledku chladnější .

Já z jihu nestíním, ale přistiňuji a to hlavně v listopadu a březnu, kdy má slunce ještě/už sílu, jenže to už většinou je i přijatelná teplota a dá se nonstop větrat.

Butie je na tom mnohem lépe než Washi, i s odolností na dlouhodobé chladno, i tak si myslím, že kryt na slunci je zásadní výhoda, zvláště s propracovaností Liborovo krytů .

Trachýci jsou na toto laxní, slunce, stín, to je fuk, hlavně když jim nezmrznou listy .

Ajo, příklad jsem napsal špatně. -15 v krytu není dobrý příklad. Chtěl jsem vyjádřit neustálé zamrzání a rozmrzání. Takže lepší příklad je -0(nebo těsně pod nulou) v noci a +15 přes den. Ale když se ošetří aby nešla teplota v noci pod nulu tak je to asi jedno. Pak už je slunce úspora na vytápění a na druhou stranu trochu starostí na podzim/na jaře se stíněním/větráním.

U větrání, je trochu problém v tom, že se většinou používá "ruční" větrání. Je tedy nutná nepřetržitá přítomnost někoho, kdo ráno otevře a večer zavře. Vymýšlím nějakou automatiku. Původně zamýšlené písty na okna do skleníku pracují v jiných teplotách (díky jejich náplni). Do krytu připravuji trubkové ohřívadlo s ventilátorem, které by mohlo napomoci v boji s vlhkostí.
Měl bych nádherné místo v podstatě s celoročním sluncem, za větrem, prostě ideální. Pás 8x3 metry orientovaný k jihu. Jenom je problém, že je to 3 metry od plotu sousedů. Pokud by šel kryt s výškou přes 3,5 metru, mohli by být silně negativní reakce. Je otázkou, jak dlouho by to Butiím v zemi (tam bych jich mohl dát několik) vydrželo. Výhodou celého by bylo, že v současnosti připravovanou jámu bych mohl použít na dalšího Trachýka (tam nevadí ani výška přes 5 metrů).

Jistě by šlo namyslet, že by nějaký šikovný termostat jednak spínal vytápění při nízké teplotě a pak by spínal větrání při vysoké teplotě. Větrání otevřením okna, nebo nějaký ventilátorek co by foukal vzduch ven... Takhle když není kdo by to hlídal ručně, stejně to tak budeš muset udělat .

S výškou krytu a sousedi, tam jde o to, že kryt stojí od konce října do konce března, to je mimo sezónu, nikoho by to obtěžovat nemuselo, zvlášť když se zeptáš a zmíníš se, že to co jim bude špičkama listů stínit na jejich tůje, budou palmy .
Další věc je, že ty palmy neplánuješ mít hned u plotu, ale několik metrů od něj, tím se otevírají možnosti s výškou krytu, páč si tam můžeš stavět co chceš . Tak i tak, v rámci dobrých vztahů a případných kontrol od úřadů, je vhodné to se sousedy probrat, aby se pak nestalo, že ti nějaký dobrák zavolá kontrolu na tu zimní chatku co sis tam postavil..

Tak po tom "období dešťů" v pátek (u mě pršelo asi 30 hod v kuse) jsem měl všechny rostliny po úroveň země ve vodě, včetně Trachýka v krytu. Napršela (skoro celá) i připravovaná další výsadbová jáma. Tu jsem před 14 dni vyčerpal a za celý podzim v ní nebylo víc, jak půl metru vody.

Mimochodem jsem si zatím vybral na otevírání okna v krytu "pákový ovladač" - bascules. A ejhle, ono se to dnes už zase nedá skoro sehnat. Nemáte někdo nějaký tip?

http://palmy.zameknet.pl/www/forum/index.php?topic=948.0

To už si ty lidi dělají srandu . To se pak nedivím, kde ty nesmysly s polystyrenem u kořenů vidí. To ty palmy mohl rovnou nechat v květináči o rozměrech té bedny a ušetřil by za vytápění .

Snad bych si, Rudo, dovolil jen připomínku k tomu, co jsi napsal. Právě při takovém způsobu výsadby je nebezpečí promrznutí velmi aktuální (kdyby nestačili - a nebo nefungovali -ty topné kabely). V tomto případě se už dá mluvit o izolaci od "zemního tepla".

Myslím, že by měli ti Poláci dát video po x letech a ukázat, jak se palmám daři co se růstu týče...Pokud by ty palmy zůstaly v květináčích i přes zimu s tím, že na ně postaví kryty, pak má toto jistě význam, ale když je dávají natrvalo země, se mi zdá lepší udělat dostatečně široký kryt a vymrznutí kořenů je pak ještě více nereálné..

Co jsem se na to polský fórum díval, tak pokládání něčeho na zem kolem palem milujou. Minimálně igelit a někteří ho tam mají pod štěrkem i v létě. Je zajímavý, že málo používají polykarbonát .....

Asi nemají od EU na polykarbonát dotaci
Poláci jsou jako Číňani, dost kopírují a tak je možné, že co udělá jeden Polák, udělá za rok celý národ.. Ale je zajímavý sledovat, co pěstitelé ve světě při zimování vyvádí a jak se pak rostlinám daří či nedaří...

Hlavně doufám, že tu nikdo nezavede to zimování v pneumatikách vystříkaných polyuretanovou pěnou...
Fascinující jsou ty jejich tloušťky izolací (20 cm styroduru). To jim nikdo neřekl, že i sebelepší izolace bez aktivního tepla jednou promrzne?
Každopádně dík Rudovi, že nás na tohle upozornil....

Vzhledem k tomu, že se tento polystyrenový nešvar začíná rozmáhat i u nás, tak by se o tom vědět mělo . Ovšem tuto je fakt síla, to jsem fakt ještě neviděl .

A ještě když už jsme u těch poláků, tak jsem vybral pár fotek stažených z několika fór. Nazval bych to největší zbytečnosti při pěstování palem.

To první bych rovnou viděl i na Darwinovu cenu.

Tak přidávám fotky hotového krytu a prací na odvodnění. Vzhledem k vydatnosti "pramene pod Trachýkem" jsem ještě vytvořil akumulační nádrž, aby se voda dala lépe využít na závlahy.
Polykarbonátové desky jsou podlepené těsnicí pěnovou páskou, venkovní spoje přelepeny vzduchařskou hliníkovou páskou. Polykarbonát dole přesahuje přes zateplené základy.
         
Na dně výkopu je vrstva kačírku zabalená spolu s meliorační rourou do zahradnické tkaniny (proti zanášení hlínou). Nad tím je trubka na odvod vody a kopoflex na kabel.
   

Až se léto zeptá, co jsem dělal v zimě, mám jasnou odpověď:
   
Rozevlátý Ital už si zvyká v otevřeném krytu.

Tak to je pěkný,já se potýkám s úplně opačným problémem-sucho :)U nás na kopci je to s vodou marný,soused zrovna dělal vrt na tepelné čerpadlo a ještě ve 40ti metrech voda nikde

Já vím, že jsi tu někde psal, že jsi na skále. Takže buď hodně hlubokej vrt (přes 40 metrů zvládne jen velmi dobře vybavená firma) a nebo obrovská akumulační nádrž (alespoň tak 25 kubíků) a mít tam svedený všechny střechy. Obojí dost finančně náročný. Takže zbývá asi jen vodovod....