Trachycarpus fortunei

Myslím,že by Trachycarpus fortunei a podobně odolné druhy měly vydržet v 1cm silné polykarbonátové krabici teplotu okolo - 25 stupňů.Jeden fortunei má dokonce 0,8 cm tlustý polykarbonát a je krásně olistěný.Od doby co má polykarbonátový domeček tak zdvojnásobil kmen a roste závratnou rychlostí.Nedá se to vůbec srovnat jak roste teď s poměrně slušnou ochranou a jak rostl dřív.Za poslední dva roky udělal na kmeni větší pokrok než za předchozích 6 let před tím.

Tak to je paráda,ten rychlý růst je to čeho se obávám,protože stavět za pár let polykarbonátovou věž bude něco :)Ale zatím se tam vejde a mám ještě nějakou rezervu.

Vhodnější by bylo odhadnout, jak dlouho takový mráz (-25 °C) vydrží. Každý izolační materiál má tepelné ztráty a dříve nebo později se teploty venku a uvnitř vyrovnají. Po oteplení by se (bez větrání) zase uvnitř drželi teploty nižší, než venku (když na něho nebude svítit slunce).

Věřím tomu, že tak tlustý polykarbonát (jde hlavně o počet komůrek) by zvládl i několik dní. Bez aktivního zdroje tepla by pak ale stejně promrzl... A právě odhad té doby, než by bylo nutné přitopit, by mě opravdu velmi zajímal.

Hele Tadeáši, nevím sice přesně, kde v Lipůvce bydlíš (i když ji znám celkem dobře a jezdím často kolem), ale přitápění v zimě se asi nevyhneš. Pokud z nějakého důvodu nemůžeš použít elektrické topení (ono je nejpohodlnější), dali by se použít různé alernativní zdroje tepla. Akorát je s tím daleko více práce a není všechno úplně vyzkoušené (pro použití s kytkama). Od nejjednoduššího, jako je každodenní donášení petek s horkou vodou, po různé svíčky, kahany, kamínka na benzin (tzv. "grelka", ale už to používali američané za II. světové války) nebo brigety až po vyřazený bufík z auta...

Mám stejný názor,prostě jak uvnitř krytu není zdroj tepla,pak nemůže žádné vznikat a zima postupně prostoupí dovnitř,čím je kryt izolovanější tím déle to trvá,ale nakonec se tam dostane a teploty se vyrovnají.Jinak by to bylo perpetum mobile

Ještě nutno podotknout, že Martin má u všech palem vyřešené betonové základy (+ polystyren), jednak pro ukotvení krytů a druhak se tak efektivněji rozvádí zemské teplo do krytu při mrazech. Stručně řečeno, stejný kryt u mě bude mít horší ilozační vlastnosti, než u Martina, protože při silných mrazech a zámrzu půdy se mi bude do krytu přes zem dostávat rychleji chlad.
Mě se líbí, že už to má vyzkoušené i přes ty silné mrazy a že to fakt funguje .

Poslední teď už téměř 3 zimy jsou prakticky subtropické, výborně se daří všem palmám .

No jinak u nás opět tmavá deka a je pod nulou, fakt k pokukání . Ale má to něco do sebe, být jasno, je přes den sice vše ohříváno sluncem (a buzeno) ale v noci zase uspáváno a možná i ničeno při -5°C. Jen ať to všechno ještě spí, má to ještě čas klidně i do dubna .

Jinak Tadeáši, nechci ti mluvit do Tvé strategie pěstování, ale pokud nehodláš udělat dokonalý kryt jako má Martin, tak vytápění je takřka nutností. Měl jsem příliš drahých pokusů abych řekl tuto větu... bez přitápění, VELKÉ palmy v ČR pěstovat nejdou.
Vím o pěstiteli co má v zemi již 10 let staré Trachycarpuse vypěstované ze semen a ani jednou jim nepřitápěl. Můžete se chvilku zamyslet, kolik by měla měřit takto stará palma, ještě k tomu pěstovaná v zemi (kolem 2, nebo i více metrů), jeho palmy jsou vysoké po kolena. Proč? Každý 4 rok mu přejdou silnými mrazy a z palem jsou bonsaie . Vše jsem popisoval v našem článku o Trachýkách. Nicméně se musím poopravit, pěstovat palmy bez přitápění LZE, zvláště milovníci Bonsaí si přijdou na své .

Klacíky, i 10 vrstev netkané textilie, vše je k ničemu. Jak přijde -25°C, promrzne všechno. Sněhová pokrývka je supr izolant, ale jak už bývá zvykem, tak jako na potvoru při silných mrazech je sněhu nedostatek. Ono to tak i bývá, že v mírných zimách nevíme kam se sněhem a při drsné zimě leží na zemi poprašek .

U nás dnes celý den + 4°C,ale inverze,nevlídno,u vás je tedy o dost chladněji.

No já nejsem teďka doma, jsem na Moravě a tady je krásně , ale u nás je palmám zima, to jo .

Jinak ještě k těm Trachy z Istrie, určitě je to bezva artikl. Velká nevýhoda u těchto vyrytých Trachy je porušení kořenového systému. Z pozorování, a ta doba se shoduje i u dovozových palem je, že než obnoví původní kořenový bal, trvá to i 3 roky. Za tu dobu je pravděpodobně přerotou i palmy, které si nyní vypěstuješ ze semínek = výsledek stejný .
Já si to vysvětluji tak, že u Trachýků, je porušení kořene, pro ten daný kořen konečná. Kořen funguje ale neregenuje, palma musí vytvořit zbrusu nové kořeny. U menších palem je to pohoda a mimo toho zbytečného času stráveným regenerací se později rozjedou a rostou plnohodnotně jako "za mlada". Ale stává se často, že je to problém u velkých palem z dovozu, které tu schopnost regenerace kořenového systému mají menší a někteří jedinci o ní přijdou úplně. Je to kus od kusu..
Jiný případ byl, když jsme si nechali poslat rostliny od Kyrila z Plovdivu, protože posílal rostliny sice prostokořeně, ale s původním balem, regenerace kořenů tak proběhla v rámci jednoho roku .

No já je vzal v podstatě jen tak na zkoušku,prostě taková zábava na dovolené.Ale muži ti říct že jednoho jsem dal pokusně už domu za okno a roste jako divej,už má dva nové listy.

To je hezké, ale Trachy nemá doma, ve skleníku nebo na Floridě co dělat . Je to subtropická palma, potřebuje kolísání teplot, zimování, déšť, vítr ..
Doma poroste ze začátku všechno rychleji, než se to vytahá do míry, než mu nebude stačit světlo (málo světla x vysoká teplota) a odejde. Nebo přežije, ale za pár let ho nerozeznáš od Accoelorrhaphe .

K Rudovu příspěvku z 2:32.
Já jsem si neuvědomil, který Martin to je. Fotky s betonovými základy mám dobře nastudované, protože se k nim z mnoha důvodů chystám také. Problém je v tom (a teď nemohu s Rudou souhlasit), že beton má lepší přenos tepla, než hlinitá zem. To znamená, že se v létě se sice lépe prohřívá, ale v zimě také vede více chlad (proto ten polystyren). Takže v zimě je spíše horší takový betonový základ, než rostlá zem. Navíc z estetických důvodů se polystyren dává zevnitř, tedy částečně izoluje beton od zemního tepla a ten rychleji promrzá. Ideální by bylo, dát polystyren jak z vnější, tak z vrchní strany (princip zateplování domů) a kryt stavět až na ten polystyren.
Právě by mě zajímalo z praxe, jak moc by se takové detaily projevili. Stejně tak tloušťka polykarbonátu na krytech. Od určité tloušťky dochází už jen k drobným zlepšením (proto třeba tloušťku 25 mm považuji za přehnanou). Otázka by tedy zněla: jak moc se projeví použití polykarbonátu na kryt o větší síle, než 10 mm? Mluvím pořád o Trachýku a jeho teplotních nárocích.

No máš Libore samozřejmě pravdu- beton prochladá rychleji a víc než zem. ALE, což nemám ničím podložené, jen je to má úvaha, opravdu dokáže kryt ochladit více, než kdyby tam betonový základ nebyl? Říkám si, jestli beton naopak "netahá" z hlubších vrstev půdního profilu zemní teplo (základ je z větší většiny pod zemí) a nerozvádí ho efektivněji do krytu. Nebavíme se o +20°C ale při extra mrazech je teplo i -5°C. Těm Trachýkům stačí opravdu málo, aby teplota nešla pod -12°C jednorázově nebo na delší dobu pod -10°C, což samozřejmě všichni víme, ale z různých diskuzních fór už jsem se naučil to radši vše zopakovat, ono se pak rádo chytá za slovo .

Já osobně nevím jak to je, u žádné palmy základy nemám, tak nevím jak to funguje. Naopak já se základům vyhýbám, protože dát cokoli kolem palmy je překážka pro kořeny, a když pak mam ještě poměrně špatný půdní profil, palma je pak jak v květináči, kořeny do hloubky nemohou díky tvrdému podloží a do stran také ne, díky základům krytu . Je to asi jen má bujná představa, ale dát kolem kořenů jakýkoliv základ i byť pro zimní kryt se mi tak příčí a proto to já nedělám- ale zajímá mě to, kdo to má, a jak to v praxi funguje.

Když se na to podívam ze svého laického okna, a chtěl bych využít co nejlépe zemní teplo, použil bych pouze silnější polystyren a do jámy bych desky dal se sklonem k palmě, jako takový trychtýř, který zachytí co nejvíce zemského tepla, svede ho po stěně polystyrenu a dopraví do krytu .

Tlouška polykarbonátu by mě moc zajímala, mam bokem celkem velkou hromadu desek ale pouze jednokomorový polykarbonát, tak by mě zajímalo, jestli by z toho šel postavit kryt s lepšími izolačními vlastnostmi než mam kryty nyní, šalovačky+polystyren, ale to mi asi nikdo nepoví.

No jinak předpovědi vypadají velice slibně, během příštího týdne razantnější oteplování .

Jo a jen na okraj, dnes 3x ledový den po sobě .

Zdráním,
pěkně se to tu rozjelo. Já celkem kryty moc neřeším. Já palmám přitapím samoregulačním kabelem, zakryvám je netkanou textílii a na to dám speciální pytel, co prodává paní Molková a zatím to stačí. Pravda je, že ještě zespodu dávám polystyren, kolem kmenu a v zemi mám kolem kořenů taky polystyren, ale u těch kořenů bych řekl, že je to zbytečné. Stejnak mi to hned po prvním roce kořeny přerostly skrz.
Jinak můj názor na betonový základ je, že to je k ničemu. Mám zkušenosti, že když jsou velké mrazy tak nám v hospodářské budově přemrzají stěny skrz a to jsou stěny 15 cm tlusté. V kombinací beton a z vnější strany polystyrén, tak to by stálo za zkoušku. Polykarbonát není špatný, ale je drahý. A jak výme Trychycarpus v zimě nepotřebuje světlo.

Jinak u nás dneska bylo nádherně, měly jsme tady 8,5°C a celý den sluníčko. Ráno bylo -2,8°C takže taky pohoda. Přemyšlím, že palmičkám zítra roztáhnu listy. A všimám si že velký Trachýk asi už je probuzen, začínají mu růst květy co má připravené a dokonce už jsou čtyři.
Doporučiji palmičky si vymazlit od mala, protože když jsi vzpomenu jak jsem si velkého Trachýka přivezl v roce 2004 domu jako 3letého semenáčka a teť mi pohlavně dozrál, tak je to krása.

Hezky, 4 květy a hned na poprvé , jsem zvědav, jestli ti pokvete i kolega Szeged vedle, velikost už na to má .

S tím betonem a základy že není potřeba máš pravdu- ale jde tu o zakotvení krytů. Já bych dal třeba tomu polykarbonátovému krytu přednost, jelikož se v něm nemusí až tak pevně vázat listy (v závislosti na šířce krytu) a pak je tu také jednoduchost zazimování a přehled o palmě, jak se jí vede . Já třeba u těch mých 2 m beden, do nich celou zimu nevidím, je pak překvapení v jakém je stavu palma po odzimování .

Proces vyzařování zemního tepla je trochu na delší povídání. Při našich úvahách, je nejdůležitější si uvědomit, že v určité hloubce pod povrchem je konstantní teplota cca 5 až 11 °C (podle druhu horniny, zeměpisného umístění, atd). Bez tepelných ztrát (vlivem mrazu) by tato teplota byla i na povrchu po celou zimu (v létě se povrch ještě více ohřívá sluncem a teplým vzduchem). Základem je tedy zabránit pronikání mrazu do hloubky a nebo vůbec jeho kontaktu s povrchem země. Jako příklad lze uvést dostatečnou sněhovou pokrývku, kdy dojde k ochlazení země jen na teplotu sněhu (0°C), bez ohledu na teplotu nad sněhem. To samé v podstatě dělá i skleník (je to tak velká izolace, že do ní lze vstoupit.
Vzhledem k finanční náročnosti (je třeba se držet při zemi), by bylo nejvýhodnější stavět kryty na desky izolantu o dostatečné tloušťce položené naplocho kolem rostliny. Samozřejmě tak, aby co nejméně zasahoval do plochy uvnitř krytu. Tím by se co nejvíce prodloužila cesta mrazu zemí do krytu - tzv. tepelný most (a zároveň by se "jímala" větší plocha vyzařovaného zemního tepla).
Tak, jak si to představuje Ruda, by to fungovalo v případě například zemních kolektorů. Jedná se o dlouhou síť silnějších trubek v dostatečné hloubce v zemi (cca 2 metry), do kterých se vhání vzduch. Vstup a výstup je umístěn v dostatečně izolovaném skleníku. Tímto způsobem lze ve skleníku zvednout teplotu o několik stupňů. Systém funguje, dokud se okolí trubek neochladí (a jsme zase u pronikání chladu do hloubky).
Tyhle úvahy vychází z představy, co nejvíce oddálit nutnost zapnout v krytu přídavné topení. Pokud někdo toto nemusí řešit, lze používat i systém Lešner, kdy topné kabely mohou za nepříznivých teplotních podmínek jet naplno po celou zimu (ale tím bychom se zase dostali k úvahám o malé vhodnosti samoregulačních kabelů pro zimování rostlin, že Rudo..). Čili obráceně, čím bude zateplení kvalitnější ve větší ploše, tím se oddálí nutnost přitápění. Mimochodem místo bílého polystyrenu je vhodnější používat styrodur (růžový nebo zelený), který má skoro dvojnásobné izolační vlastnosti při stejné tloušťce a víc mechanicky vydrží (ale je taky dražší....).
Já betonové základy kolem rostliny také nepovažuji za vhodné (a ani to nezapadá do mého přírodního pojetí zahrady), ale v tomto případě budu muset udělat vyjímku. Hlavní důvody jsou dva. První je nutnost vyrovnání svahu pro stavbu krytu a druhým potřeba co nejvíce zvednout kořeny rostliny nad úroveň spodní vody. Předpokládám, že na to bude stačit jedna řada ztraceného bednění (25 cm). To by, myslím, ještě nemělo kořenům tolik vadit

Co se týká důvodů proč budovat betonové podezdívky nebo jiné chodníčky kde bude možné uchytit domeček na šrouby tak jako hlavní důvod pro mě vidím jistotu,že mi vitr nepřevrátí domeček.Na zahradě nebydlím a proto je to jeden z mála způsobů jak mít jistotu,že nepřijedu a přes veškerou snahu bude pozdě.Také je dobré když domeček stojí na rovném podkladu má tak lepší stabilitu a hlavně když jednou půjde o palmu s vyškou 4-5 metrů tak se každý centimetr v nerovnosti projevi a kryt bude méně stabilní než by mohl být.Když navíc v zimě vyfukuje tak u krytu o výšce např.4-5 metrů bude značná páka i když bude v horní části uchycen na lanech a druhá strana bude uchycena do země.Navíc je dobré aby byla podezdívka nebo chodniček pokud možno v rovině, protože pokud se rozhodneme do těsné blízkosti postavit druhý nemusel by tam pasovat.Podezdívky většinou zapoustím do země nebo je dodatečně srovnávám např.kačírkem s okolním prostředím.Da se obložit přírodním kamenem atd.ale pokud bude vyčnívat bude více promrzat.Nemusí v tom místě být rostlina ( když bude částečně zapuštěný do země ).
Co se týká polistyrénu ten mám jen na jednom místě a to u P.canariensis.Použil jsem extrudovaný polistyren protože je pevnější a navíc myslím,že nepropustí vodu k rostlinám.Snaha je přesměrovat vodu na dno jámy,kde mám směrem dolů s kopce vykopaný a vyštěrkovaný ovodňovací tunel a (jako kontrolku )používám silnější odpadní trubku s víčkem která je umístěná v nejnižším bodě jamy.Na rozhrani dlažby která je vyspádovaná směrem od bazénu k podezdívce mám ještě kanálky,ale ty nikdy nemohou pobrat všechnu vodu která stíká ze střechy zimního krytu.

Co se týká věci,že nepřitápím fortuneiům v zimě tak mám dobré zkušenosti,ale za období kdy používám zimní kryty tak neklesla teplota více než cca k -17 stupňům.Před několika lety jsem měl ve skleníku (polykarbonat 6mm) Dicksonii antarcticu.Byla zima... jak jsem na místě zjístil -11 stupňu ve skleníku -6 až -7.Bylo teprve cca 20-21 hod.v noci muselo být podstatně chladněji.Dicksonia měla listy zabalené v pavučině.Nechal jsem ji tam a když jsem přijel další den vůbec nic ji nebylo.Náhoda nebo ji pomohly další okolní vlivy jako např.mráz ano,ale vítr,voda a podobné vlivy které odpadly ji udělaly odolnější?Měl jsem i jiné roky ve skleniku např.Braheu armatu.Než jsem ji stihnul přemístit venkovní teplota byla nizká přesně nevím,ale předpovedi byly okolo - 20.Uvnitř skleníku muselo být určitě -8-10 stupňů.Přežila a mám ji dodnes,ale i tak jsem raději zainvestoval do dobré ochrany a všem radím to stejné.Od té doby beru jako samozřejmost,že rostliny jako T.fortunei,wagnerianus atd.by měly vydržet v dobře utěsněném krytu s polykarbonátem o síle 1cm.zimu s venkovní teplotou nejméně -20.Na druhou stranu použít nějaké vytápění a nastavit termostat třeba na -8 stupňů je rozumné!!!Ušetřit 10 KČ za vytápění by se nemuselo vyplatit. Jít na jistotu je nejrozumější řešení.

Naprosto s tebou souhlasím,navíc poslední léta jsou zimy mírné,ale další třeba nemusí být.Já to jistím termostatem a můžu klidně spát Jinak s odzimováním zatím nespěchám,jen sem sundal zábal(mám ho řešený jako rukáv tak že ho jen vždy dle počasí stáhnu nebo naopak zase lehce natáhnu,přes něj mám jen pružné přesky se suchým zipem místo lepenky.To vše i v krytu z polykarbonátu- projistotu.Tak že ted je trychýk jen volně v krytu a jištěn termostatem.Dle historie Pražského Klementina po 17 březnu už nikdy není více jak -12°C ,tak se toho držím

Já mám zahradu,která má v okolí les a to znamená velké rozkolísání teplot mezi dnem a nocí a to palmám moc nesvěčí.Přes den jasno a teploty okolo 20 a v noci klidně i pod nulou.Proto odzimovávám většinou až v půlce dubna kdy je počasí stálejší.Musím kryty v období březen a duben dobře zastínit aby se nepřehřívaly a přes den větrat,ale osvěčilo se mi to.

Já myslím, že to Martin dovysvětlil úplně dokonale .

Pro velké palmy se rovná základna více než hodí, zvlášť pokud je zahrada v kopci.

Já s tím odzimováním zatím spíše experimentuji, než že bych to měl vypozorované jako Martin, ale z let minulých mi začali Tracháči růst již v průběhu března, takže pokud skončí zima rozumě (ne jako předloni), chci mít v momentě růstu už Trachýky odzimované, aby rostli již volně.

Navíc vycházím z oblastí, kde se Trachýci volně vyskytují a náš březen je jako v domovině tvrdší zima. Tzn teploty do -13°C s občasným sněhem ale se sluncem, které má sílu. Není to bohužel pravidlem každého března, zvlášť po tuhé zimě, jsou březny dost zákeřné. Ale jak víme letos ta zima opět stála spíše za prd- hlavně v Čechách. A jak sleduji vývoj teplot na Sibiři, tak bazén studeného vzduchu se pomalu již stahuje z Evropské části Sibiře dál na východ. Pokud se tedy zima vrátí, nemá z čeho být tak ledová. A pár denní teploty pod nulou nebo i sníh- no problemo .

Já se omlouvám, že se k tomu vracím, ale pořád by mě zajímalo, jak by klesali teploty v krytu z 10 mm polykarbonátu, pokud by bylo -20°C několik dní za sebou. Přítomnost topítka beru jako samozřejmost.
Nebo se zeptám Martina jinak. Po svých zkušenostech se zimováním považuješ 10 mm polykarbonát na kryty pro Trachýky za dostatečný? Ptám se proto, že budu zanedlouho polykarbonát na kryty kupovat a rozdíl v ceně 10 a 16 mm je dost výrazný. Pokud by to ale mělo přinést i výrazné výhody, rád si připlatím.
Mě tvoje fotky hodně inspirovali. Kontrolní trubku s víčkem již mám ve výsadbové jámě připravenou a jak skončí mrazy, budu betonovat podezdívku. Ještě se mě líbí ten stabilní rozvod elektřiny v chráničkách. Můžu se zeptat jak je máš u rostliny zakončené? Zatím mě napadla jen krabice zahrabaná přes léto do štěrku u rostliny.

Nemám to u 1cm polykarbonátu přesně vysledované,ale myslím,že by to mělo stačit.Rozhodnutí je na tobě.První rok jsem raději ke kanárovi, robustám eriospathě koupil také 16mm mnohavrstvý polykarbonát.Loni jsem bral už jenom 1cm polykarbonát i k záhonu kde jsou méně odolné druhy (P.canariensis.W.robusta,B.capitata) těm přitápím na 1stupěň.Mám tam i banánovníky v květináčích a zdají se být v pohodě.Neuvedl jsem,že mezery (zakončení polykarbonátu) mám vysilikonované což podle mě výrazně pomůže,ale bohužel musím říct,že se po dvou letech začíná silikon vyloupávat.Chce to použít ten drahej nebo to zatěsnit ješte něčím jiným.Prodejce polykarbonátu mohu doporučit polykarbonát Morava.Pán je velmi ochotný ceny mají asi nejlepší a u velkých nákupů mi dělá ještě lepší cenu.U tabulky s cenami máš i (prostupnost světla a prostupnost tepla).Termostat se zásuvkami mám připevněný na dřevěném držáku se stříškou,ale už je nedělám.Robusta se mi tak rozrostla,že musím uštípávat stříšku aby měl kmen kam růst.U dalších termostatů vezmu jen igelitovy pytel prikryju to a zatížím ho nějakým ozdobným špagetovým kamenem ( ten je dostatečně těžký aby pytel neuletěl a zároveň nic neponičil).Palmy budeš sázet kde v Brně nebo Plzňi?

Toto je stará fotka.Kabely jsou zasypané kačírkem a přes stříšku na jaře hodím igelit.

Moc děkuji za informace a vysvětlení. Oni prodávají na ukončování polykarbonátu nádherné hliníkové lišty, ale za nádhernou cenu. Tabulky polykarbonátu znám, proto váhám s tou 16...
Právě tu krabici, na které máš zásuvky, jsem plánoval zahrabat přes sezónu do kačírku a na zimu z ní vyjmout zásuvku a napojit desku s termostatem.
Zahradu, kde sázím, mám u Plzně. Okolí tvojí zahrady ale dobře znám, řešil jsem tam řadu zakázek.