Musa basjoo

Super, že jsi se odhodlal sem přihlásit. Já tedy s banánovníky letos skoro končím z prostorových důvodů. Basjo není tak náročné, stačí jen ornici namíchat s trochou písku a granulovanáho hnoje. Snad přidat ještě zahradnický substrát.
Ostatní banánovníky mě nejlépe rostou jen v mulči z posekané trávy (v květináčích postavených na zem).

U mě je slabá vrstva ornice (do 20 cm) a pak tuhý nepropustný jíl. I tak to roste. Výsadba v roce 2018.

2021. Zimní kryt má 2,5 metru výšku a plochu 180 x 180 cm.
 

beny napsal:U mě je slabá vrstva ornice (do 20 cm) a pak tuhý nepropustný jíl. I tak to roste. Výsadba v roce 2018.

2021. Zimní kryt má 2,5 metru výšku a plochu 180 x 180 cm.
 

No tak ten domeček je ale luxusní. Já tak nějak tiše předpokládám, že až se to rozroste, už to moc řešit nebudu, ale budu to pěstovat z mrňavé sazeničky (nemám na tyhle koníčky velký rozpočet), tak bych rád dal co nejlepší podmínky, aby za tu první sezonu pořádně narostly.

Vítám tě ,

na kultivary basja bych se vyprdl, podle mě to jsou akorád vyhozený peníze, všechno je to basjoo akorát z jiné lokality. O původu sakhalinu bych se hádal, už je to nějaká doba co se objevil na trhu a já si myslím, že to je pouze obchodní tah založený na amaterismu. Resp. že si někdo dotáhne basjoo na ostrov, pár let ho zimuje (tam musí!!) pak z něho odebere odnože a dá jim název toho ostrova z něho ale nedělá nový kultivar, takhle to nefunguje , hlavně že má starkl co prodávat...
Vyšší odolnost, rychlejší a mohutnější růst se nepotvrdil a jak by mohl, když je to stále to samé basjoo co se všude prodává .

O banánech se toho dá načíst dost, trochu to sesumarizuju po letech pěstování a testování.
Ve své podstatě je to stejný plevel, jako naše kopřivy, jakmile se někde ujme, poroste ve štěrku i v mazlavém jílu. Je to bylina s dužnatými kořeny, tedy mají stejné vlastnosti jako kořeny palem. Kdo pěstuje palmy, ví co mohou i nemohou kořeny udělat.
Rozdíl ale v našem klimatu je, že banán má mnohem kratší vegetační dobu (což ovlivňuje celkovou regeneraci rostliny po zimě), je více méně úplně jedno, že jaro začne u nás už v únoru, protože díky poloze sluníčka a nočním teplotám začínají banány fungovat a růst až v druhé polovině května. Za jiných okolností by tedy rostla i v tom jílu, ale díky tomu že u nás každý rok přichází o listy a v zimě i o část kořenů a má mnohem méně času se dát do pucu, je přeci jen lepší jí ty podmínky vylepšit.
Za ty roky jsme už měli banány všude možně a nejlépe rostou v naší tmavohnědé ornici, bez dalších úprav. Měli jsme je v jílovitější zemi obohacenou o to, co se chystáš udělat ty a fungovalo to asi 5 let, pak se půda vyživila zpět do jílu a banánům se přestalo dařit. Chci tím říct, že upravit půdu tak, aby byla dlouhodobě kvalitní, bude oříšek a rozhodně to nespraví kolečko hrabanky.
Osobně bych považoval za uspokojivé řešení takové 2 možnosti.

1. Když už obohacovat půdu, tak pořádně, vybrat do 50 cm půdu ve velikosti záhonu minimálně 2x2 metry, pokud je podíl jílu větší než ornice nebo písku, pryč s tim a nahradit do směsí kvalitního rozloženého kompostu-klidně i listovky, písku a to je vše. Hrabanku nedoporučuju, a rašelinu už vůbec ne, tu banány nijak zvlášť nemusí. Záhon udělat mírně do kopce, kompost si bude chvíli sedat, bohatě zamulčovat kůrou nebo čimkoli (sláma, posekaná tráva), hlavně ne kamínky. A první rok opatrně se zálivkou, už jsem to viděl v praxi, banány mají vodu rádi, ale vocaď pocaď, mladé výsadby jsou naopak citlivější na přemokření.
Hnuj bych nedával, ta hranice, kdy se dá půda přehnojit a kořeny spálit je tenká, kompost je výživnej sám o sobě, větší efekt má hnojení rozmočeným hnojem spolu se zálivkou 2x do měsíce, ale ne u mladých výsadeb.

2. Tolik to nehrotit, vyškrábnout max 15 cm drnů v okruhu 2 metrů a nahradit svrchní půdu směsí původní zeminy, kompostu, listovky, klidně i pár kýblů pilin (vyjma smrkových) kupovaného zahradního substrátu. Vše naplácat tak do vrstvy 20 cm i s mulčem nad okolní terén. Písek bych vynechal. Tím se vyrobí jakoby domácí exotičtější hrabanka, která je i pro banány přirozenější. Po výsadbě opět bohatě zamulčovat čímkoliv, jen ne kamínkama.

První ta náročnější varianta je taková, že banány rychle vyrostou, zesílí, bohatě budou odnožovat, za 2-3 roky to bude hnízdo jako blázen, je to dlouhodoběji udržitelná forma výsadby. Druhá varianta je taková, že se banánům taky náramně podaří (stejně jako v první variantě), jen bude potřeba aspoň ob rok dosypat kůru, nebo svrchní vrstvu kompostu či listovky aby se obnovila výživnost půdy, tedy ta správná výživnost, které banány vyhledávají svými kořeny.

Po zkušenostech bych se vyhnul umělým hnojivům, pokud, tak jen organická a osobně bych je nezapravoval do půdy, buď pohozem nebo zálivkou.

Kapitola umístění hnízda je sama o sobě, banány totiž nemají rádi náš český výpek, z oblastí odkud pocházejí jsou teploty nad 32°C nežádoucí. Vyplatí se tak je sázet na zastíněnější místa, ale pořád dost teplá. A rozhodně závětrná. Pořád mi nejlíp vychází buď východní zeď domu nebo aby byly půl dne zastíněné okolní vegetací. Úplnej růstovej boomer je výsadba mezi vysoké stromy, tak aby měli nad sebou volný prostor, to se pak ženou za světlem a dělají ročně 6 metrů, viz u nás.
A po zkušenostech doporučuji zimovat seříznutím kmenů do 1 m, níže už je to na úkor masivnosti kmenů a výše je to zbytečné a pomalu i neudržitelné. Zimovat bohatým zaházením materiálů jako je seno nebo listí a obalit vrstvou polystyrénů, ta vrstva kolem kmenů musí být mocná!
A pak je tu ještě otázka termínu zazimování a odzimování , vidím to na hodně nevydařených pokusech a když se lidí zeptám, tak v naprostý většině případů to ztroskotalo na tom, že někdo zazimoval moc brzo, nebo odzimoval pozdě, nebo na ně dal nedostatečnou vrstvu zimovacích materiálů.

Benyho domeček je luxusní, letos říkal že mu v něm neseplo topení ani jednou . Ale už roky u něj řešíme, že mu ty banány nerostou, pokud se nepletu, tak je ještě nemusel ani jednou řezat, aby se mu tam vešly . My si myslíme, že jedna z věcí bude kupodivu i to zimování, je to dost zvláštní kapitola sama o sobě, ale v tom krytu mu i přes větrání nahnije pseudokmen, prakticky všechny vrstvy a banány začínají na jaře extrémně oslabené, a díky závlahám nebo upršenému roku pak banány místo toho aby rostli jako z vody, tak v tý vodě sedí a rostou neochotně. Je to k nevíře, ale mnohem lépe přežívají kmeny zaházené senem nebo listím, co přes zimu nasákne vodou, ono to prostě nějak ty kmeny zafixuje a odzimuje se přesně to, co se zazimovalo. Je to snad jediná exotická rostlina, co tak ocení horší podmínky zimování .

Ano, je pravda, že mě tam topení letos ještě neseplo (stěny 10 cm polystyren + OSB deska, strop 15 cm polystyren + střešní krytina) a že jsem je zatím ještě neřezal. Banány dobře rostli první dva roky, pak hodně zpomalili růst. Nemyslím si, že by kmeny nahnívaly, jsou neporušené a nyní už tlačí nové listy (jak vypadají nahnilé kmeny znám ze zimoviště). Já se spíše kloním k tomu, že je to nedostatek hnojiva, protože kromě startovní dávky jsem se k dalšímu hnojení zatím nedostal. Taky možná je problém s nadbytkem vody. To byl i důvod proč u mě maurelík v zemi vůbec neroste (několik pokusů).

Rudolf M napsal:Vítám tě ,

na kultivary basja ...... .

Děkuji ti moc za tak obsáhlý a hodnotný článek, něco takového jsem přesně potřeboval.

1. Ok, na Sakhalin se tedy vybodnu a budu shánět obyč, aspon to bude jednodužší. On ho asi i má soused (těžko by mu něco jiného přežilo stále venku, ale on se s tim nemaže a jede každoročně od země) ale na odnož bych čekal až do buhví kdy to už nějakou tu kačku holt obětuju.

2. Snažil jsem se načíst ale bohužel veškeré zdroje typu ireceptář většinou melou kraviny, už to vím z kaktusařiny a i jiných odvětví, ve kterých jsem již pokročilejší. Právě proto je pro mě tvá zkušenost neocenitelná.

3. umístění mám myslím velmi dobré, roh zdi pozemku a zdi domu. Slunce asi tak od 11 do 15 v závislosti na výšce slunce odchylky samozřejmě a občas kratší stín od vzdálenějšího stromu.

4. přípravu výsadby jsem si představoval tu variantu 1. tu pečlivější a podle toho co jsem tu četl o tom hnojení, že ho moc dobře nesnášej atd, tak počítám že se to jednou za několik let vykope přesází obnoví se substrát tak nějak podle chuti. Ale nepotřebuji to mít zase nijak extra, pár metrů výšky stačí, vyžší přeroste závětří a bude trpět větrem.
Je super že ta kyselost je blbost, tvůj popis substrátu myslím mohu kvalitně dodržet. Jediný rozdíl oproti tvému postupu je že jsem to měl v umyslu první sezonu udělat o něco menší, spíš tak 1x1m a další rok to hned přesadit v závislosti na tom jak to naroste. Ale nechám si poradit co je lepší. Hlavně je cílem prvního roku aby se to hodně rozrostlo, pokud je možno nějaká odnož aby se udělala, aby byl prostor učit se z chyb a nějaké ty ztráty při prvních zimováních mě nepoložily.

Odkud jsi? Já je letos budu skoro určitě vykopávat (okolí Plzně). Je to obrovský trs a líbilo by se mě, kdyby to někdo zkusil pěstovat celé v příhodnějších podmínkách. Je to docela zajímavý klon.

Tak jsem rád, že nemluvím do větru . Určitě radím nevykopávat nic, tak udělej kompromis, 1,5 x 1,5 m a je to!
Jde o to, že kořeny by se při překopání porušily a rostlinu by to oslabilo. Takže je lepší se v tom "nehrabat". Obzvlášť pokud by se rostlinám dařilo.
Umístění vypadá velice dobře, pokud máš dost kompostu, bude vše v pořádku a háček bude jen v tom zimování.

beny napsal:Odkud jsi? Já je letos budu skoro určitě vykopávat (okolí Plzně). Je to obrovský trs a líbilo by se mě, kdyby to někdo zkusil pěstovat celé v příhodnějších podmínkách. Je to docela zajímavý klon.

Bohužel to je daleko. Já bydlím u Českého brodu. Navíc já to budu muset plošně omezovat v rozmachu. Zahradu mám malou takže nevím jestli veletrs bych tam dostal bez redukce.

Rudolf M napsal:Tak jsem rád, že nemluvím do větru . Určitě radím nevykopávat nic, tak udělej kompromis, 1,5 x 1,5 m a je to!
Jde o to, že kořeny by se při překopání porušily a rostlinu by to oslabilo. Takže je lepší se v tom "nehrabat". Obzvlášť pokud by se rostlinám dařilo.
Umístění vypadá velice dobře, pokud máš dost kompostu, bude vše v pořádku a háček bude jen v tom zimování.

Dobře, udělám to tak. Ten rozměr stejně bude vyplívat taky z toho místa kde to je a jsou tam nějaké objekty které to budoiu rámovat takže ty rozměry beru akademicky abychom tak nějak věděli ale samozřejmě to bude +- a možná to nebude rovný čtverec. Co se týče kompostu tak pokud to je na něm takto postaveno tak budu muset asi dokoupit nějaký, ale navrchu bude určitě vrstva tak 30cm rozumné zahradní země, která pujde do směsi použít, tak myslím že to nějak pujde. Jak se k tomu dostanu tak to pujdu vykopat co nejdřív aby bylo připraveno na jaro.

Jinak s tim vyrýváním. Jak jsem tu četl u jiných druhů (sikkamensis třeba) že se na zimu vyrývají a dávají do garáže tak jsem myslel že to nevadí. Ale je samozřejmě logické, že to té rostlině nebude dělat dobře, takže beru na vědomí a budu to minimalizovat.

S tim zimováním, tak nějak doufám že mi to maximálně zmrzne k zemi a budu začínat z cormu. Uplně zničit se mi to snad nepovede i když náhoda je blbec a někdy taky něco zmrvim pořádně (většinou tedy v nejlepší víře )

No s tím vyrýváním se to má jinak. Já jsem to už měl i načaté v odpovědí pro Benyho a načal jsem i to vykopávání, ale nakonec jsem to neposlal, abych nedegradoval tvuj dotaz, ta problematika je složitější (u něho), probírali jsme si to pak soukromě.

Jde o to, že vykopávání banánů s kořeny a zimování třeba formou sklepa, za 1. přežije jen určitá část druhů, dobře to zvládají více méně jen basja. A za další v našem klimatu a krátkém létě, kdy mají banány čas na vegetaci jen od půlky května do konce září (někdy ani to ne), tzn 4 měsíce , se po několika letech začne projevovat degenerace celé rostliny. Pokud má královskou péči, vyroste kmen 2-4 m, ale kvůli stropům se často řežou do 2 m. Vydrží to vykopávání podle mých zkušenosti cca 4 roky a pak najednou jde vidět, že už neudělá tolik listů jako dřív, kmen se zmenšuje a zužuje, než aby sílil a odnoží už neudělá 10 ale jen 1. A po nějakých 7 letech je to metrová rostlina s 20 kg cormem, ale bez jakéhokoliv elánu.
A takhle dopadají všechny banány i z jiných rodů. Co nenaroste do 4 let, už větší nebude.
Libor zimuje sikkimensise tak, že je má celoročně v květináčích, tzn že nikdy do kořenů nesahá, krom těch, co prostorou skrz květináčové dírky za léto do země. Tam je to o dost šetrnější ale pořád platí to pravidlo, že po pár letech matečnice začínají degradovat.

Při pěstování v zemi mají rostliny přístup k mnohem větší mase substrátu i živin a nemusí věnovat energii na kompletní obnovu kořenové soustavy, díky čemuž mnohem rychleji po zimě regenerují, nechávají si po zimě stejnou masu kmene, tzn. že kmen u země neslábne (u vykopávaných rostlin kmen po čase začíná zpět slábnout, viz výše). A i přesto že jsou každoročně řezané, dorostou jako pažitka během 2-3 měsíců zpět do původní velikosti jako na podzim, v tomhle ohledu jsme zjistili, že není nutné je řezat co nejvýše, protože dorostou prostě stejně vysoko. Takže se víc vyplatí je jednou vysadit a už je nestěhovat.
Co se týče rozměrů, tak kmeny mohou růst i 10 cm od sebe, náš největší trs který tu mam na fotkách se vejde do styrodurové bedny a desky mají 120 x 120 cm, začal bych třeba s trsem 5 rostliny vysazených do sponu 30 cm od sebe, oni během let jak budou odnožovat do sebe vrostou, je to pro ně přirozené.

Rudolf M napsal:No s tím vyrýváním se to má jinak....

Díky, chápu. Já původně chtěl zkusit i sikkimensise ale nakonec jsem se rozhodl zklidnit a začít nejdřív s jednim a případně časem přidat. No tak tedy uvidíme. Co jsem potřeboval to vím, mám cca měsíc na to sehnat sazenici, (resp. asi tam dám dvě pro sichr) dál ať se to rozroste. Zase nemám kvalt a vlastní výpěstky mě těší vždy nejvíc. Uvidíme jaké bude počasí. Sazenici jsem chtěl na noc přiklápět krytem aby měla ty noci teplejší, četl jsem myslím tu že nejvíc to roste v noci a noční teploty jsou tedy nejdůležitější.

Bohužel ani sikki nedoporučuju. Nakvákalo se o něm dost, realita je taková, že má problém přežít zimování v 10°C . A upřímně neznám nikoho v ČR kdo by ho v zemi dokázal přezimovat, ono totiž to nejde ani s vytápěním.

Ano rozhodující pro růst je teplota v noci, nikoli přes den, jako je opět mylně interpretováno. Optimální teplota pro nejrychlejší růst je, aby to v noci nešlo pod 18°C. Ale růst se aktivuje, pokud teplota nejde pod 12°C, jen místo 10 cm za noc vyroste list 3-5 cm.
Kryt je dobrý nápad, ale chce to řízené podmínky, jen tak něčím přiklopit nepomůže. Pomohl by třeba polykarbonátový kryt, nějaký stupeň by dal nejspíš i silnější igelit..

Rudolf M napsal:

Kryt je dobrý nápad, ale chce to řízené podmínky, jen tak něčím přiklopit nepomůže. Pomohl by třeba polykarbonátový kryt, nějaký stupeň by dal nejspíš i silnější igelit..

Ano měl jsem na mysli komůrkový polykarbonát. Tak uvidíme. Budu informovat jak to jde.


Ještě tedy poslední věc, chápu to dobře, že tedy na ven nemá nic než basjo smysl.. nebo je ještě nějaký druh co jsem přehlédl ? Myslím že ne.

Pokud myslíš na celoroční pěstování venku se zimováním stejným způsobem jako basjoo, tak kupodivu tu jsou minimálně 2 adepti. My něco už zkoušíme, ale první rok, je to na základě zkušenosti jiných, takže nemohu ještě objektivně posoudit.
A dost nadějně vypadají Musa itinerans a Musa velutina. O tom itineransu jsem už slyšel dříve od Lešnera, sám nevěděl co to je za druh a podle popisu a toho co ten banán vydržel za zimování spolu s datlovníkem to byl nejspíš on. Jen se jaksi blbě shání a to tak, že je více méně nesehnatelný . Ta velutina je velké překvapení a ta se dá sehnat lépe.

Rudolf M napsal:Pokud myslíš na celoroční pěstování venku se zimováním stejným způsobem jako basjoo, tak kupodivu tu jsou minimálně 2 adepti. My něco už zkoušíme, ale první rok, je to na základě zkušenosti jiných, takže nemohu ještě objektivně posoudit.
A dost nadějně vypadají Musa itinerans a Musa velutina. O tom itineransu jsem už slyšel dříve od Lešnera, sám nevěděl co to je za druh a podle popisu a toho co ten banán vydržel za zimování spolu s datlovníkem to byl nejspíš on. Jen se jaksi blbě shání a to tak, že je více méně nesehnatelný . Ta velutina je velké překvapení a ta se dá sehnat lépe.

Ano tak jsem to myslel. Uvnitř není kde, zajímají mě pouze celoročně venkovní.
Baví mě na tom jak je ta realita uplně odlišná od toho co plácají všude na běžnym webu.... A to jsem třeba České tropy považoval za celkem seriozní zdroj. A leda prdlačku.

No, paní Pavlína je na to často upozorňována, i já jsem se jí snažil ovlivnit a ty údaje uvést na pravou míru, protože si to pak přebírají weby jeden od druhého, ale bohužel, menší mrazuvzdornost asi míň prodává ..
Respektive plno těch údajů je tam založeno na konkrétních případech, ale to má takových proměnných a věcí kolem, že uvést tu nejnižší teplotu je prostě hloupost už jen z principu. Co si vezme člověk, co tomu zase tolik nerozumí, když je u té rostliny napsané číslo -27°C? Že tolik u něj nikdy nebylo, takže to ta rostlina přežije, tak v čem je problém ne? (Mimochodem cituju doslova jednoho zákazníka, co to na mě takhle vybalil a nenechal si vysvětlit, že to tak není).

Ale to že to bylo v Bulharsku se 60 cm sněhu, kde o 2 dny později bylo +16°C a v noci přes +10°C, to už v kontextu chybí , a takhle je to s 90% čísly na internetu.

Jo a jinak basja budeme mít v jarním prodeji, odnože z našich matečnic, malé i velké, pokud do té doby neseženeš.

RudolfM napsal:Jo a jinak basja budeme mít v jarním prodeji, odnože z našich matečnic, malé i velké, pokud do té doby neseženeš.

Ano, mám něco rozjednáno z dřívějška, ale když by to neklaplo tak se ozvu. Btw koukal jsem na ty další dva nadějné druhy, ta velutina by se mi určitě líbila takže uvidíme. Když mi pujde basjo tak pak rozšířim. Třeba už ho v té době taky budeš mít v nabídce. Ten inermis bude asi fakt sranda sehnat. Na pár místech jsem viděl semena. Otázka zda se dá spolehnout že z toho nevyroste něco jiného. V zásadě ten banánovník je první věc po dlouhé době kde jsem si udělal radost a chci koupit sazenice. Jinak všechno seju jak magor . Mam dvouleté trachíky a Agave Paryi letos jsem zkouším yuccy elata a rostrata (nejsem si jistej ještli nějaká přežije dost to řídne). Tak chci něco taky rychlejšího na co se nemusim těšit 15 let aby mi to pak při první zimě venku chcíplo

To je nějaký spešl klon Musa itinerans? Zrovna tenhle druh budu letos rozsazovat a pouštět do světa.

Za mě se z těchdle květináčovek zdá nejodolnější M. Helen´s Hybrid. Ta jediná po úplném vyhnití pseudokmene zase obrazila.

J.Pilar napsal:

RudolfM napsal:Jo a jinak basja budeme mít v jarním prodeji, odnože z našich matečnic, malé i velké, pokud do té doby neseženeš.

Ano, mám něco rozjednáno z dřívějška, ale když by to neklaplo tak se ozvu. Btw koukal jsem na ty další dva nadějné druhy, ta velutina by se mi určitě líbila takže uvidíme. Když mi pujde basjo tak pak rozšířim. Třeba už ho v té době taky budeš mít v nabídce. Ten inermis bude asi fakt sranda sehnat. Na pár místech jsem viděl semena. Otázka zda se dá spolehnout že z toho nevyroste něco jiného. V zásadě ten banánovník je první věc po dlouhé době kde jsem si udělal radost a chci koupit sazenice. Jinak všechno seju jak magor . Mam dvouleté trachíky a Agave Paryi letos jsem zkouším yuccy elata a rostrata (nejsem si jistej ještli nějaká přežije dost to řídne). Tak chci něco taky rychlejšího na co se nemusim těšit 15 let aby mi to pak při první zimě venku chcíplo

Záleží kdo semena prodává, ale problém spíš je a chápu že si to málo kdo uvědomí, že ty semena jaksi nemusí vyklíčit . A většinou ani nevyklíčí, problém je s čerstvostí. Banán není přeborník v udržení čerstvosti a tady je pak otázka, kdo semena prodává. Jistota je, nákup u zdroje, tedy člověka co semena sám sklidil. Pokud to není podvodník, většinou je sklidí a ve vlastním zájmu co nejdřív prodá, značka ideál, ale ve většině případů to je nějaký ind, nebo malaisan z ne příliš důvěryhodného webu. Pak je tu první překupník, ukázkový je třeba německý RPS. Pokud si to člověk pohlídá a vezme osivo jako novinku, většinou jsou semena ještě v klíčitelném termínu (ale i RPS umí vojebat a to dost řádně). No a nejhorší je druhý překupník, což je 95% webů. Většina z nich stejně bere z RPS , problém je, že než si to všichni překupníci pošlou a vystaví a prodaj, uběhne půl roku a klíčivost je zmařená . Je to velký problém u tropických druhů rostlin, nebo u druhů s rychlou degradací embrya. A jen málo druhů si klíčivost oživí po stratifikaci, většinou to jsou spíše subtropické druhy, ale i v subtropech se najdou výjimky.

Jinak sej a sej, vypadá to zdlouhavě, ale ty rostliny rostou jako blázen a když se pak člověk ohlídne po letech, je to radost. Trachýk v 10 letech může mít 3 metry jako nic, což má banán ve skleníkových podmínkách od semínka za jedno léto . Já jsem začínal na semenech, plno z toho mám ještě do teď a přesně na těhle rostlinách se člověk nejvíc naučí. Víc než nějaký knížky, nebo většina webů. Uvidíme, jestli někdy bude nějaký web, co bude za něco stát .

Rudolf M napsal:
Záleží kdo semena prodává, ale problém spíš je a chápu že si to málo kdo uvědomí, že ty semena jaksi nemusí vyklíčit . A většinou ani nevyklíčí, problém je s čerstvostí. Banán není přeborník v udržení čerstvosti a tady je pak otázka, kdo semena prodává. Jistota je, nákup u zdroje, tedy člověka co semena sám sklidil. Pokud to není podvodník, většinou je sklidí a ve vlastním zájmu co nejdřív prodá, značka ideál, ale ve většině případů to je nějaký ind, nebo malaisan z ne příliš důvěryhodného webu. Pak je tu první překupník, ukázkový je třeba německý RPS. Pokud si to člověk pohlídá a vezme osivo jako novinku, většinou jsou semena ještě v klíčitelném termínu (ale i RPS umí vojebat a to dost řádně). No a nejhorší je druhý překupník, což je 95% webů. Většina z nich stejně bere z RPS , problém je, že než si to všichni překupníci pošlou a vystaví a prodaj, uběhne půl roku a klíčivost je zmařená . Je to velký problém u tropických druhů rostlin, nebo u druhů s rychlou degradací embrya. A jen málo druhů si klíčivost oživí po stratifikaci, většinou to jsou spíše subtropické druhy, ale i v subtropech se najdou výjimky.

Jinak sej a sej, vypadá to zdlouhavě, ale ty rostliny rostou jako blázen a když se pak člověk ohlídne po letech, je to radost. Trachýk v 10 letech může mít 3 metry jako nic, což má banán ve skleníkových podmínkách od semínka za jedno léto . Já jsem začínal na semenech, plno z toho mám ještě do teď a přesně na těhle rostlinách se člověk nejvíc naučí. Víc než nějaký knížky, nebo většina webů. Uvidíme, jestli někdy bude nějaký web, co bude za něco stát .

Web co bude za něco stát... asi jen když ho uděláš respektive napíšeš obsah. Udělat vlastní web nebo najít rozumnej frečkovej redakční system už je to nejmenší. Ten obsah je dycky problém

Ohledně těch semen. To já si právě uvědomuju. Seju i kaktusy a sukulenty. Ne nějak moc druhů naráz ale dycky nárazově něco co zrovna chci. A třeba letos taková Maihuenia patagonica mi ukazuje jasně, co to je klíčící vopruz. Navíc seju to o chci takže vlastně pokud něco přežije tak jen jednou, a tedy každej výsev je svym způsobem premiera. Takže vysít tak 200semen aspon (souvisí i s cenou) něco snad vzejde a pak to udržet při životě aby mi zbyl aspon jeden dva kousky. To je pak pro mě uspěch. Když zbyde víc jen dobře udá se to dycky. Ale tedy muže samozřjmě nastat situace že nevzejde vubec nic. taky jsem zažil. To je holt risk no. I ty agave klíčili dost nahouby. Trachíky jsem koupil naklíčené - tam jsem trochu podváděl

V tomhle případě je ale obsah hotovej a vázne to právě na vytvoření webu.

Ještě mi došla jedna věc. Jak hluboko zasadit sazenici z květináče ? Cca jak roste v něm, nebo víc utopit ? Kvuli přezimování je asi žádoucí aby ten corm byl hlouběji, není tomu tak ? Dodám, že sazenice maj cca 40 cm žádný obři.

Souměrně se zemí. Lepší to nebude, pokud budou hloubš, automaticky vylezou.
Spíše mají tendenci časem růst jeden přes druhého a tím pádem se i vytahovat ze země.