Trachycarpus fortunei

Martin, so Szegedom ma vela ludí dobré skúsenosti, ak bolo srdce v suchu, šanca že obrazí tu je. V ich prospech hrá aj relatívna vlhkost a suchá pôda (zrážky za posledné dva mesiace boli na západe asi 20 mm). Držím palce!

Já myslel, že to máš vyzkoušené v praxi a podepřené měřením teploty. U bodových zdrojů tepla se jedná o velikost teplosměnné plochy (proto je na radiátoru žebrování). Prsty si proto popálíš i o 20W rozžhavenou obyčejnou žárovku.
Tepelný výkon plamene svíčky se obvykle teoreticky bere kolem 80W, tj. čtyři svíčky cca 320W (budou tam nějaké ztráty na tom zaklopení květináčem). Na malý kryt pro nenáročnou palmu by to mohlo stačit, když nebudou velké mrazy. Ruda to nyní zkouší ve skleníku (svíčky pod květináčem), tak ať napíše na kolik ho vytopil.
Já mám konstrukci krytů pro Trachýky připravenou na cca 6,5 metru. Už z hlediska občasné výměny palmy za menší, je výhodné jich mít několik. Ve skupince se generační výměna trochu ztratí.

No uvidíme, je pravda, že pôda pod ním bola suchá a srdiečko bolo úplne v suchu. Dokonca asi pred štyrmi rokmi zamrzla v srdiečku voda a aj ten ľad "predýchal" len s miernym poškodením troch listov. Uvidíme, budem o ňom informovať.

Pěkná a plodná diskuze; obavy a přiznání .

Nejvíc promakané to má Radek a můžeme se od něj inspirovat, já se nad tím rozhodně zamýšlím a chci si udělat zásoby náhradní techniky, asi i prodám staré topné ventilátory a koupím nové, přeci jen mají už 5-6 let a reznou. Žel tohle je řádná investice a nejde to udělat na ráz.

Co se týká dalších vyřčených věcí, na vysoké palmy je velmi nepraktické dělat kryty. Myslím, že ty 4 metry jsou pro běžného pěstitele max. Já dal letos 4,5 metru a je to extrém, v takové výšce se nedá v klidu pracovat. Trachýci, jakmile se zvednou od země se růst zpomalí, hodně budují kmen a už tak neskáčou do výšky jako za mlada. Jakmile tuto výšku přerostou, tak se dá namyslet pár věcí, bohužel se asi nedá vyhnout samoregulačnímu kabelu, popřípadě vyladěného teraristického kabelu. Jen na listovou část s řapíky, stačí 20 m. Na kmen to chce další kabel. Instalace kabelu, včetně svázání listů se bohužel bez pořádného žebříku neobejde, a pak již na palmu nainstalovat nějaký rukáv za pomocí dlouhých latí v klidu ze země. Napadá mě, že při silných mrazech, stačí pod rukávem zatopit ještě nějakým topítkem a hotovo .
Co se týče těch zmrzlých palem, bude jich na příč Evropu ohromné množství, vůbec se není čemu divit, jsme pěkně rozmlsaní těmi předchozími 3 teplými zimami, někde neměli silné mrazy ještě déle. Přežití palem ovlivňuje mnohem více faktorů než jen teplota. Osobně se domnívám, že nejvíc škod bude tam, kde neni tolik sněhu. Holomrazy nejsou plusem, při přežití palem bez ochrany, nebo bez vytápění (přijde mi to jako to samé), důležité je, co přijde po těchto mrazech. Pokud další mrazy se sněhem, tak adios, pokud obleva ideálně na sucho, je tu velká šance na přežití. (Přesně jako v okrajových oblastech, jako třeba Bulharsko). Protože voda v srdíčku je problém možná jen u zmrzlé palmy, že může vyvolat hlubší plísně, ale ze zkušeností vím, že pokud je ta palma zdravá, tak obroste s plísní nebo bez ní. Pokud je palma v pořádku, nevadí jí vlhkost v srdíčku ani po celou zimu. To, že Tracháčům vadí vlhkost je bohužel mýtus co se pěkně rozmázl mezi pěstitele (u Trachýků!! u polopouštních druhů je to jiná)

Jenže po silných mrazech ze začátku ledna, přišlo sněžení a pak další mrazy. Přežití takových palem je velmi otazné, nestačí aby přežily. To, že na jaře Trachy obroste, ještě neznamená, že bude v pořádku. Viděl jsem dost palem, co udělaly po takové zimě 5 listů poloviční velikosti. A další zimu už nedaly ani s vytápěním, byly prostě moc oslabené. I s tímto je nutné bohužel počítat.

Taky si často říkám kam až se s výškou trachy dostanu,mám jich v zemi zatím 5ks.Můj nevyšší kryt je momentálně 3,5m ale je v rohu domu tak že jeho stavba je hračka,počítám s výškou do 5m,pak to bude už moc.Co se týče Trachy volně na zahradě tam si umím představit max výšku krytu okolo 4m,dál už jen omotávat netkankou+kabel,ale i to se dá vcelku bez problémů.Rozhodně nad 6m,palmu vykopat-darovat někam do zoo a začít znovu

Jojo,jak píše Mejdlo, palmu kolem 6,0m je asi už i lepší vykopat, než se pak zabít při zimování. To už je pak na to mít lešení..Je to i důvod,proč se tak bráním tý krásný mrše robustě.. Roste jako plevel a představa, že jí balím sám ve výšce cca 4,0m ty její tvrdý listy, při závanu větru mi pak ty její zuby proříznou tepnu či v lepším případě jen montérky..Ale bude zajímavá doba, až jednou zde dojdeme s palmama výškově do toho stavu, kdy založíme nové téma - rozhledny...

S těmi pracovními topítky si Rudo pospěš, jestli to s výměnou myslíš vážně. Přichází do prodeje inovovaný typ a už mě nepřipadá tak robusní, jako starý model. Mají ho už třeba v Plzni v Hornbachu (2000W naštěstí furt kolem 900,-). Kupoval jsem ho v prosinci jako záložní a testoval týden v dílně. Použitelný to je. Ten starý model by měl mít ještě Hecht (má to jenom jinou barvu).

Je zajímavé, že s topítky jsem na tom asi úplně jinak, než zde ostatní..
Tak nějak vybočuji a neříkám, že to co používám je nejlepší, jsem na to od začátku prostě jen zvyklý...
Já používám topítka sálavá a max. výkon pro jeden kryt mám max 1KW ( cykas např.) a řeším to vždy jedním termostatem, který spíná v krytu celkem 2 topítka. 2 topítka mám kvůli rovnoměrnému vytopení krytu a zmenšení intenzity spínání. Mnohokrát jsem řešil, zda nejít do fukaru, kvůli vlhkosti, ale zjistil jsem, že když je kryt vytápěn, tak vlhkost je minimální a tak jsem zůstal u starého provedení..Také jsem narazil zpočátku mé výsady na názor jednoho staršího pěstitele, že foukat na kytky horký vzduch, který má zahřát ihned kryt z nuly na 3 stupně, pak vypnot a za chvíli znova a znova, to je lepší rovnoměrně sálavým topidlem vytopit pomalu a jistě, to je lepší.. Ale varianta fukarů přitom v pohodě funguje,že.. takže to zase tak hrozné asi není...
Mimochodem, když jsem měl kryt 2*2*4m pro datlovník, kde byla jen izolace bublinkou, měl jsem tam topítka 2x500W a když mi kleknul proudový chránič a venku bylo minus 15 a uvnitř minus 8, tak po restartu byl kryt vytopen ze zmrzlého vzduchu na +3 za 35 minut..Níže posílám odkaz,kde kupuji mé topítka,které 5 let spolehlivě fungují...
poradila mi tehdy tyto výrobky paní Molková a jsem jí velmi vděčný..
http://www.backer-elektro.cz/catalog/telesa-pro-ohrev-vzduchu/typ-4369-typ-6553
termostat používám tento
https://www.conrad.cz/zasuvkovy-termostat-renkforce-ut300-40-az-99-c-cz-zastrcka.k1373757

A protože jsem stará konzerva, tak asi už u toho zůstanu

Koukal jsem na odkaz a jsou to hezká topítka,asi nejlepší z toho co je na trhu a určeno někam do horších podmínek,ovšem zásadní problém je pouze IP42 kdy hrozí možný průnik vody až k tělesu nebo ještě hůře přímo k živým částem připojení 230V.Já tedy z pohledu elektrikáře dávám rozhodně přednost samoregulačnímu topnému kabelu s IP65 ve spojení s chráničem a termostatem umístěným zcela mimo venkovní prostory,se sondou v krytu,je to pak zcela bezpečné a účinné.Navíc nikdy nehrozí riziko že by od kabelu s max teplotou do +65st něco v krytu nebo na zahradě chytlo,což u jakéhokoliv topítka kde spirála má stovky stupnů je vždy problém.Ještě tak lze možná uvažovat o olejovém radiátoru který rozhodně nemá zápalnou povrchovou teplotu,ovšem EL krytí u většiny z nich opět rozhodně není do vlhka nebo mokra.Nicméně to je jen můj pohled na věc ovlivněný mojí profesí,každý má své "odzkoušené"metody,to je jasné ale pro mě je otázka bezpečnosti řešení vytápění prioritou číslo jedna.

Z praxe mohu řicí, že na topítka občas kape kondenzát a jsou místy i zrezivělá po 5 letech užívání..Topítko stojí cca 600 Kč, tomu se musím za 100 Kč koupit kabel 3x1,5mm nejlépe. To napojení kabelu na topítko mám ještě omotané páskou a pokud by se topítko neponořilo do vody, nevidím fakt místa, kam by se voda dostala..Termostat včetně zásuvek - to vše mám přiklopené kusem polykarbonátu tak, aby pod tím zakrytím mohl proudit vzduch, neskapával kondenzát ze stropu a nedocházelo ke kondenzaci - někdo např. strká napojení prodlužky a kabelu do igelit. sáčku, tam se vlivem rozdílu teplot vytvoří kondenzát a je vymalováno...

Zaujímavá diskusia. Hlavne zimovanie 6m palmy   , čo mne momentálne pripadá ako sci-fi   . ja som minulý rok postavil kryt z polykarbonátu má 3m a aj to sa mi zdá dosť vysoké...je to len čistý polykarbonát bez výstuže, je priviazaný špagátmi z každej strany (malá záhrada), zahrnutý zemou okolo a vo vnútri kmeň stromu- v lete je ňom cykas- kmeň slúži ako kotva   ....prežilo to v pohode 2 víchrice a je to dosť stabilné... zložené tak za hodinu, ..Ja si maximálne viem predstaviť búdu tak do 4m a šmitec.... Chcel by som sa vás spýtať na zimovanie pomocou samoregulačných káblov. Ja používam len nejaké teraristické modré a biele sú, kupoval som najväčší výkon, modrý sa ani nedá udržať v ruke....Samoregulačný kábel som nikdy fyzicky nevidel, ako to hreje? Ako sa to inštaluje? pravdepodobne na listy rovno nie. Videl som tu nejakú foto od teba Rudo ako si zimoval ten megavelký trachy v aleji. Mal si tam nejakú kostru (rukáv) z dreva okolo zviazanej palmy a na tom kábel, Nezhorí to? netreba medzi to aspoň jednu vrstvu nejakej deky? Ja zimujem s teraristickými káblami tak že dám vrstvu deky na to kábel a na to 2 vrstvy deky. Bojím sa aby mi to nespálilo listy....s týmto samoregulákom je to iné?
Koľko si myslíte že vydrží najdlhšie v dekách zabalená palma? , teraz ju mám zabalenú od začiatku januára okrem 2dní keď som vetral po prvých veľkých mrazoch stále a ešte týždeň určite bude a už som nervózny aby sa nesparili listy alebo čo.....
nejako mi sem nejde nahrať normálne foto tak aspoň takto...
https://www.facebook.com/384289971745601/photos/pcb.672010499640212/672008589640403/?type=3&theater

Samoregulační kabel z principu věci nemůže palmu nikdy spálit,jeho příkon je přímoúměrný okolní teplotě.Většinou se teplota kabelu řekněme při okolní teplotě -10st pohybuje od +10 do +30 st,záleží na výkonu kabelu/metr.Léty odzkoušená metoda omotání trachyho přímo na list je v případě samoregulačního kabelu zcela bezpečná.To vše platí u samoregulačních kabelů,který se chová jako polovodič,nikoliv však u kabelů běžných odporových!Tam je teplota zcela neregulovaná a v podstatě její maximum není nijak omezeno,jediná možnost je regulace termostatem,kde se ale na rozdíl od samoregulačního kabelu nejedná o spojitou regulaci,nýbrž jen o sytém on/off.Tz. topí naplno-nebo vůbec,tam pak logicky může vznikat popálení listu příliš vyskou povrchovou teplotou kabelu!Já používám spojení samoregulačního kabelu + termostat,tím to lze docílit značné úspory spotřeby el.Tak to zimuji bez problémů Trachy,Žumary a do budoucna i Jubaeu.Ideální příkon kabelu je kolem 20w/m.Na choulostivější palmy typu Datlovník či robusta nebo cycas je ovšem kabel nevhodný,ani ne z důvodu výkonu(mám odzkoušenou i variantu kabelu 40w/m,která vyhřeje prakticky cokoliv)ale spíše proto že tyto palmy hůře nesou svázání nutné k omotání kabelu.Asi jedninou nevýhodou samoregulačních kabelů je pro mnohé jejich cena,která je oproti jiným metodám vyhřívání neúměrně vysoká,což ovšem vyvažuje jejich úsporný provoz,který v případě řekněme vytápění 5ti a více palem vychazí watty vs kwatty u jiných metod topení.Nicméně jako vše i tento kabel lze při menším snažení sehnat v metráži za rozumnou cenu.Ostatní důvody použití kabelů jsem už psal výše.

Dík za odpoveď. Keď som tak narýchlo pozrel nejaké káble 20w/m pri 10C stoja tak 300CZK/meter + nejaké konektory ešte či čo . Ja sa elektrike nerozumiem, no všade to majú po kúskoch, nikde som nenašiel kompletný produkt do zástrčky , to si musím akože sám zložiť alebo spajkovať? Na nejakú stredne veľkú palmu by asi malo stačiť tak 10m?? Cena za cca 10m kábel je vyššia, no nie je to také zlé..., ak sa mi pokazia teraristické, budem nad kúpou asi uvažovať.

Moje zkušenosti se samoregulačním kabelem a topením jsou jenom kladné. Používám samoregulační
kabel v krytu u tracháče min. 7 roků a v pohodě.  Mám kryt 1 m x 1 m a přibližně 3,5 m výšky, palmu
svazuji jen tak, aby se nedotýkaly bočních stěn, a přímo na listech mám kabel. Nemám problém s
poškozením listů od kabelu ale spíš od svazování. Přibližně do – 4 °C mám kryt z jedné stěny otevřen
na větrání a pak teprve zavírám.  Kabel je napojen přes termostat, který je nastaven na spínání
přibližně na -7°C a vypíná těsně nad nulou. Kmen, poslední roky už ničím neobaluji. Dříve jsem
kmen obaloval kokosovou rohoží a netkanou textilii a měl jsem tam na jaře plíseň.
Při letošních – 17 °C jsem měl v krytu – 9 °C a to mám teploměr níž, než působí teplota kabelu,
takže přímo u palmy nejspíš bylo ještě míň. Problém s přehřívání krytu při slunečném dni řeším
stínovkou z celé jižní strany a funguje to, teplota nikdy nevyleze příliš vysoko.
Kabel používám i k palmám v květináči, které mám schované v nevytápěné garáži.
Kabel je omotán kolem květináčů, a když teplota v garáži začne klesat dlouhodobě pod nulu jako
minulý týden, tak kabel zapnu, aby zem v květináči moc nepromrzla. Zatím to funguje.
Svíčky v krytu jsem zkoušel taky, ale ne pod květináčem, ale ve sklenici. Při velikosti mého krytu
jedna svíčka snížila teplotu v krytu o 2 až 3°C proti venkovní teplotě. Toto beru jen jako poslední
záchranu při nečekaném problému.

Jo, sice to je na jiném Trachýkovi, ale viděl jsi dobře. I když se říká, že kabel listům neškodí, já vím své, zvláště v krytech z pytlů, kde se teplota hůř drží a kabel jede dlouhou dobu (kombinace polykarbonátového krytu a samoregulačního kabelu se chová jinak, a tu já nepoužívám).
Proto jsem dal opatření z latiček, aby se kabel nedotýkal přímo listů. Přeci jen, když je fakt zima, tak se ten samoregulační kabely dokážou taky pěkně rozpálit, ten muj pěkně topí i při pokojové teplotě (mam Raychem), takže žádných +5°C jak se uvádí jako spínací teplota .
Že by shořely latičky se fakt nebojím, spíš bych se bál, že dojde ke zkratu a chytnou vlákna na kmeni, která jsou extrémně hořlavá. Na kmen jsem ho nedal, to co tam je omotané je koncovka do zásuvky. Stejně nestačil, ten kabel má 20 metrů a sotva stačil na listy. Kmen ohřívá na zemi druhý smotaný kabel, s mnohem menším výkonem. A ještě je v úrovni srdce žárovka s uhlíkovým vláknem, ta je hlavně jako ukazatel sepínání. Ale taky hezky hřeje, jednu zimu mi vytápěla 1,5 metrový kryt a dala to .

A víc bych se bál, dát na listy či kmen tkaninu a na to kabel. Dříve jsem také palmy balil v bednách ještě do dek (asi aby jim nebyla zima ) a na teprve na ty deky dával kabely (teraristické) a po tvrdé zimě 2012 jsem vyndaval na jaře místo deky škvarek, normálně se roztekla.


Po první vlně mrazů, kdy bylo -17,7°C jsem kontroloval a vše v pořádku. Pak přišla další vlna mrazů, ta co nyní vrcholí a kryt jsme obalili ještě extra kobercema a mirelonem. Protože dle kontrolní žárovky jel kabel prakticky celou noc, nestíhal to pod bigbagem vytápět. Teďka jsem neviděl ject žárovku ani jednou, tak buď jsme zazimovali kryt tak dokonale, že ject ani nemusela, nebo se tam něco pokadilo, což uvidíme asi v neděly po oteplení..

Rudo, máš asi pravdu, ta deka není to pravé, já používám jutovou tkaninu v kombinaci s káblem a to je ok, na druhou stranu, musím říci, že mám kabel s regulací a jeho povrchová teplota je max.30°C a teplota v krytu neklesá pod 0°C. Druhou palmu vyhřívám mini ohřívadlem , tam je větší objem vzduchu, jiný tepelný spínač nastavený původně na -5°C, což jsem zjistil, že na takový objem vzduchu nestačí, aby při teplotě -14°C stíhal dostatečně vyhřívat vnitřek, tak jsem upravil na -2°C, no konce listů na kraji co se dotýkají folie jsou trochu škvrklé, do příštího roku i zde přejdu na kabel. Nakupuju tady a je to dostačující.
http://www.driml-napajecky.cz/cz/skot/topne-kabely-vyhrivani-potrubi/topny-kabel-s-termostatem-3-13-c-230-v-12m-192-w-2012405.html?gclid=CJfg2Yf23dECFcW4GwodD88Bog

-------

https://tropik.forumczech.com/viewtopic.forum?t=446

-------

https://tropik.forumczech.com/viewtopic.forum?t=449