Trachycarpusy v Alpách

Po večerech projíždím google mapy, exotická místa, která nejsou vůbec vzdálená, dokonce jsou blíže než si myslíme . Alpy nabízí unikátní klima a to i uprostřed těchto hor, projíždím profláklá ale i méně známá městečka dál od jezer (Lago di Garda, Lago Maggiore,..).
Zajímavé je začít v Trentu, samotné město i většina přilehlých oblastí až do 700 mnm jsou vybaveni exotickou výbavou zahrady, já jsem hledal především Trachycarpuse, u kterých mi přijde výskyt zajímavý na těchto místech. Těch je tady naštěstí tolik, že zrak přechází . Stačí jít podle nadmořské výšky severněji a dorazíme do zajímavějšího Bolzana, i přesto, že je o 40 km severněji a hlouběji v Alpách, stále je to subtropické město, plné odolnější exotiky. Zajímavé jsou videa zimní atmošky z těchto míst, Trachýci zapadané půl metrem sněhu, paráda .
Ještě zajímavější je o dalších 20 km severnější Merano, atmosféra také skvělá, Italské Alpy a pod ním subtropické město, palmy, olivy, fíky, oleandry tohle se dá najít i v okolních vesničkách i kolem 600 m.n.m.

Zajímavější hon na Trachýky začíná až za Meranem, kde se zvedá nadmořská výška. Trasa na sever od Merana směr Quellenhof, Neuhaus I a konečná San Leonardo. Každé jmenované město je o několik set metrů výše než to předchozí a ve všech jdou vidět dle map Trachýci. Nejzajímavější přikládám . Zajímavé je to z toho pohledu, že exotický ráz krajiny se ztrácí zhruba v tom Meranu, již pár kilometrů severně od něj, přechází většina vegetace na typickou středoevropskou, až na Trachycarpuse a pár dalších výjimek . Obecně po celé trase od Trenta až po Merano, se lze s exotikou setkat do zhruba 700 m.n.m. Výše jsem nenašel, což neznamená, že tam růst nemůže, pouze ji tam usedlíci nemusí pěstovat. Jsou taky mikroklimatické lokality, v těchto místech hraje roli doslova každý metr..

Rekordmanem tak zůstává Trachycarpus, dokonce 2 vzrostlé jedince jsem objevil v Bagni di Verdines, které je mezi Meranem a Quellenhofem, vesnička na západním úpatí v nadmořké výšce 830 m.n.m. , o výjimečnosti tohoto místa svědčí jednak pohled do krajiny, tedy že je to místo relativně kousek od linie sněhu i rozhled po okolí nabídne sněhová zákoutí, včetně sjezdovky nacházející se pár set metrů dál. Na okolních pozemcích (snímkování prosinec 2011) jde vidět zásah po mrazech, hlavně na barvě trávy.. Po chvilce hledání jsem objevil i hotel, který sousedí s hotelem hned vedle, kde tento Trachy roste , jde vidět i na úvodní fotce, ale zrak musíte stočit na vedlejší chatu: http://www.hotel-mitlechnerhof.com/index.php

Fotky složeny postupně od projíždějí map od jihu k severu, vybíral jsem zajímavě položená místa v okolních vesničkách jmenovaných měst .
Monte Terlago 700 m.n.m.


Quellenhof 530 m.n.m.


San Leonardo In Passiria 680 m.n.m. (od Merana nejsevernější výskyt Trachýka?)


Bagni di Verdines 830 m.n.m. (nejvyšší výskyt Trachýka v Alpách?)

Možem len potvrdiť Keď som bol v Ženeve (a okolí, kde presne netuším, chodilo sa autobusom potme do nejakej dedinky na ubytovanie), tak ma prekvapili rozsiahle vinice, palmy, araukárie atď bohužiaľ fotiek mám minimum, ono z autobusu keď sedím pri uličke sa fotí ťažko v centre kde sme mali prehliadku bolo vegetácie pomerne málo, sem-tam nejaká palma v nádobe na terase rešteurácie.

Ahoj, to je jeden z problémů, Švýcarsko, Rakousko i Německo mají zakázané zveřejňování tohle focení ulic, což znemožňuje tahle další zajímavá místa prozkoumat . V Ženevě by měli růst Trachýci prý hlavně na východním břehu jezera, tak jsi byl asi zrovna tam .

Každopádně, i když ne o moc, je Ženeva jižněji než Merano nebo zmiňované San Leonardo.

S blížící se vlnou mrazů, která vypadá zatím dost hustě, sleduji vývoj počasí ve výše uvedených místech. Jsem z toho poněkud nechytrý, protože ty předpovědi jsou i drsnější, než pro nížiny v ČR . Tady výběr subtropických měst v Alpách.
Bolzano (výskyt i Phoenixů)


Merano


San Leonardo in Passeier


Ale po shlédnutí předpovědí pro Trento, my to zavání něčím jiným A to, že si předpovědní modely neumí poradit s polohou měst v centru Alp a berou je dle nadmořské výšky, ve skutečnosti tam taková klendra nebude, pravděpodobně se v těchto místech nevyskytne ani celodenní mráz, ale nevím, třeba se pletu .
Trento

Další objev převzatý z německého fóra. Italské městečko Trarego, na levém břehu jezera Lago maggiore, u hotelu Albergo La Perla, v nadmořské výšce 771 m.n.m. Je Trachycarpus, jehož stáří podle německého fóra je cca 82 let. Obrázek samotné palmy již fórum neobsahuje (protože příspěvek je z roku 2005), ale po chvilce hledání se mi podařilo najít dnešní i dobové snímky hotelu a okolí, kde Trachýci opravdu jsou. Podle místních je přes zimu často přítomen mokrý sníh.

Dosť vysoko položená dedinka Avaglio v Alpách 750 m.n.m., aj tu rastie Trachycarpus a podľa fotky už pomerne dosť dlho. V tejto dedine som našiel ešte aj jednu Araucariu. Inak vegetácia tu vôbec nepripomína subtropické podnebie, ale skôr mierneho pásma.

Ten je pořádnej!

Ďaľšie objavy v Alpách. Čo hovoríte? To je už dosť vysoko na výskyt TF!

Když tak si stáhni aplikaci pro PC, ta ukazuje i nadmořskou výšku.
Ale z obrázků bych usoudil, že to jsou furt subtropy, tam bude furt moc teplo.

Ano, chtělo by to ještě pošéfit tu nadmořskou výšku, přes google jsem to ani nenašel, musí se to otevřít v google Earth.

Ďalší objav, ktorý som našiel v alpskom meste Aosta v severozápadnom Taliansku v tesnej blízkosti štítu Mont Blanc, vzdušnou čiarou je to iba 35 km. Mesto je vo výške 590 m.n.m. a dosť vo vnútrozemí. Priznám sa, tu som už nečakal Trachycarpusy. Pínie som tu už nenašiel, zato figovníky sa tu objavujú ešte v pomerne veľkom množstve. Ešte jeden väčší trachycarpus som tu našiel, no omylom som ho stratil, tak niekedy ho možno nájdem
Ešte údaje o meste:
Priemerná ročná teplota 9,7 st.
Priemerné ročné zrážky 805 mm - čo je takmer ako u nás.

To je teda už pěkně ve vnitrozemí. Půjdou tam asi díky celkově západnější poloze, přeci jen je to stále za hřebeny, kryté od severovýchodu a je to mezi subtropickými alpskými oblastmi u Lago Maggiore v Itálii a Švýcarskými jezery, kde jsou také subtropy. Průměrná teplota 9,7°C je srovnatelná s nejteplejšími českými městy, tam ale bude "rozumnější" rozložení teploty v celém roku. V létě nebudou skoro čtyřicítky, ale za to v zimě to tam moc pod -10 nikdy asi nepůjde. Každopádně jeden z nejzazších nálezů Trachýka v Alpách .

Sú to stále subtropy, ale už naozaj okrajové. Výhodou sú tie teploty ako píšeš, že tak nekolíšu a extrémne tuhý mráz sa tam vyskytne len zriedka. Ale budem monitorovať počasie aj v tejto oblasti. Každopádne trachycarpusy v tomto meste majú tu odolnosť oveľa vyššiu ako hocikde inde.

Jsem rád, že stále někdo hledá další adepty z těchto zajímavých oblastí .
Můj názor tedy je, že 590 m.n.m. je stále subtropická hranice v Alpách, projel jsem si trasu této nížiny a plynule navazuje na Italskou nížinu. Chtělo by to project ještě místní kopce, ale někdy to jsou hodiny marného hledání, znám to . Pro mě zatím nejbizarnější úlovek tak zůstává Trachy v Bagni di Verdines 830 m.n.m.

To mas recht, je to subtrop, ale už nie taky teply ako napríklad okolie Merana, ktoré ma stále dost vysoku priemernú ročnú teplotu. Klímu Aosty by som porovnával s okolím Bratislavy. Ten adept z Bagni di Verdines je už fakt dosť, otázka je, či ho tam už na zimu nemusia chrániť.

Já tu průměrnou teplotu neberu z těchto oblastí v potaz, díky těm kopcům se tam nepřehřívá vzduch a stejné je to i v zimě, to co se zamešká v létě, se nasčítá přes zimu. Pokud bych vycházel z průměrné teploty 9,7°C, tak tepleji bývá některé roky i u nás. Třeba Staňkov měl průměrnou roční teplotu v roce 2015 10°C.

Sice to nevím, ale typuju, že žádný Ital nebude Trachycarpuse chránit, tam se na to budou dívat trochu jinak než u nás. Ale možná bude pravděpodobnější, že tam ty palmy sází, oni jim tam pár nebo i delší řadu let přežívají v závislosti na tuhosti zim a většinu z nich i bez poškození (ten na fotce v Bagni má evidentně minimálně 3 až 4 letou korunu listů), ale pak přijde zima, kdy jim ty palmy vymrznou až třeba do 700 m.n.n. A přežijí jen malé semenáče zakryté sněhem, tak, že se populace zachová.

Rudolf M:
"Sice to nevím, ale typuju, že žádný Ital nebude Trachycarpuse chránit, tam se na to budou dívat trochu jinak než u nás."
_____________

v Jiznim Tirolsku(Südtirol) by te hnali, kdybys jim rekl, ze jsou italove =).
Vim, ze je to pro Cechy asi tezke pochopit, ale v jiznim Tirolsku(do roku 1918 to bylo Rakousko) ziji prevazne nemci(rakusaci) a nejradsi by zase zpatky k Rakousku, ale Rim je nechce pustit.
Jezdim tam casto a casto tam clovek na zdech cte "Südtirol ist nicht Italien".
Sorry, ze jsem trochu odbocil od botaniky =)

Jinak nejseverneji rostouci phoenix je asi ve Svycarskem Locarnu bych typl.

To jsi odbočil trochu více než dost od botaniky a od tématu . Já jsem nemluvil o této oblasti, ale obecně o všech Italech, co si tak všímám, tak předzahrádky jsou to poslední co je zajímá, mají na starosti asi jiné věci. I když se pochopitelně najdou výjimky, ale jsem si jistý, že v těchto kopcích budou brát palmy jako něco, co tam možná přežije. Jde to vidět na těch výsadbách, palmař by to vysadil jinam a jinak .
A bylo by taktnější, pokud chceš, nebo chce i někdo další vstoupit to diskuze, tak za 1. pozdravit a za 2. se představit. Chvilku jsem si říkal, jestli ten komentář nesmažu, nejsme na novinkách.cz, ale nechci být za pedanta co brání svobodě slova .

A ano Phoenixy v Locarnu jsou velmi žhavý adepti na nejsevernější výskyt v Alpách.

aha, tak to sorry.
zdravim vsechny "exoty"(fanousky exotickych rostlin) =)
ja myslel, ze slo o meran, bozen atd. proste o jizni tyrolsko.
to mas recht, takovej spravnej ital z jihu(calabrie, sicilie atd.) ma predzahradku nejradsi vybetonovanou =).
posledne co jsem byl v tessinu(locarno), tak bylo tech par phoenixu po
zime dost omrzlych, ale washingtonie byly ok.

Ahoj, letos tohle téma trochu opráším, zvolili jsme dovolenou takovou, že jsme projeli nejsevernější nížinu, která se táhne od Lago di garda. Jeli jsme přes horský štít v neuvěřitelné výšce 2100 mn.m. Funguje to tak, že se sjede pár desítek kilometrů za Insbruckem z dálnice, jedete po malebných vesničkách, které se postupně navyšují až na 700 mn.m. zde stále ani zmínka po exotice, čistě středoevropská květena. Ale pak začnou být smrky nějaké úzké a nějak moc zarostlé mechem a najednou jedete v 1000 mn.m. Pak začnou ubývat vesnice a už jsou jen občas domy a začínají převažovat louky, s neskutečným výhledem do krajiny. No a to se furt jede do kopce, najednou se stromy začnou zmenšovat a později ve 2000 m mizí úplně a už jsou jen holé pláně s keři a kamením. Startovali jsme tedy v 500 m, kde bylo 22°C a ve 2100 m bylo už jen 15°C, ale o to ostřejší slunce. Na vrcholku to vypadalo nějak takhle, v tu chvíli mi nedocvaklo, že to údolí pod kopcem je už ta subtropická Itálie, takže tím směrem jsem nefotil.


Pak se jede samou zatáčkou a dojedete postupně až do San Leonardo In Passiria, o kterém se zmiňuji výše. Je to vlastně nejsevernější výskyt Trachýků v Jižním Tyrolsku, a to právě proto, jak jsem barvitě popsal, tak za San Leonardem už je horský převis vyšší než Sněžka . Ale to ještě předbíhám, po zvolném sjíždění dolu mě překvapil velmi rychlý nástup vegetace, již v 1000 m byly ořešáky a meruňky , to na druhé straně kopce nebylo pomalu ani v 500 m! To je ten klimatický rozdíl Italských nížin a tady již vše začalo dávat smysl. První Trachýky byly vidět podle GPS až opravdu v 700 m, ale tady je to dosti sporné, protože už celkem slušnou štreku předtím byla vegetace značně exotičtější. A město právě začínalo až v těch 700 m, do té doby se jelo lesem a sem tam byla nějaká samota, nebo rádoby vesnička bez značení.

Samotné město je v kopci a zatímco vršky města jsou v 700 m, spodní část města má cca 550 m. Palmy jsou v celé délce, tam dole je to samozřejmě znatelnější. Každopádně malý rozdíl tam od zbytku Italských nížin byl, v zemi tam nebyl jediný oleander ani oliva. Zajímalo by mne proč, jestli kvůli zimě, nebo třeba kvůli vyšší vlhkosti během roku. Ale fíků se dařilo, každopádně další pro mne neznámá, plno fíkovníků zhazovalo zelené plody na zem=smyrenská skupina fíkovníků. Ta záhada je, kde se tam vzaly, viditelně se jednalo o nálety, tedy o semenáče. Možná tedy plodí stylem San Pedro=jarní násada dozraje parthenokarpicky, ale druhá letní již potřebuje opylovače. Každopádně parthenokarpický fík nemá klíčivá semena, to je ta záhada. Ještě zpětně jsem už pochopil o čem mluvil "evropan ze südmähren" (i když ho stále považuji spíše za trolla), každopádně tahle část Itále je opravdu Německá, je to tam poznat na každém rohu, tam ani Italsky téměř nikdo neumí, zajímavá část země.
Ještě zajímavější mi přijde jak jsou tam neuvěřitelně čistotní a průjezd mestečkama je zážitek, baráky namačkaný hned u silnice, ale každý cm2 je důkladně využitý a udržovaný, ty města jsou zelená, všude stromy, vysoké stromy u každého druhého domu, všude se po zdech pnou vína, bougainvellie, v každém okně metrové muškáty nebo petůnky. Tohle je úžasný zážitek, je pravda že Češi nebydlí v takových kopcích a mají většinou větší zahrady, tak neřeší tolik jestli vysadí do každý díry před barákem strom, ale už jen to jak je ta vegetace v itálii udržovaná a s rozmyslem sázená, to rozdíl je.
A ještě bych si rád obhájil svojí myšlenku, že Italové si moc nepotrpí na své předzahrádky ve smyslu, že tam nejsou takový "magoři" jako jsou třeba tady na fóru, aby něco zimovali. Nejsou, když už tu předzahrádku mají, tak je vybetonovaná, aby měli kde parkovat auta (většinou garáže moc nevedou), a nebo tam jsou sice zajímavé dřeviny, ale nějaké palmové šílenosti, botanické rarity, to opravdu, opravdu ne. Celkově jsme najeli x set km od severu k jihu, a jsem velmi zklamaný třeba ze skladby palem. V zemi tam najdete pouze 4 druhy palem, potenciál má i severní Itálie klidně i na 30-50 druhů palem. A ještě bych rád dodal, že JV část Gardy má nějaký problém s Trachycarpusy a humiliskami, nedokázali jsme určit přesnou příčinu, na palmového brouka to nevypadá, možná jen hodně silné krupobití, ale to taky nedává moc odpovědí. Řekl bych, že jižní část jezera přišlo o cca 10% populace Trachycarpusů a ten zbytek nevypadá moc půvabně. Jestli bude chuť, tak to rozepíšu v jiném tématu, třeba bude někdo vědět více.











Subtropy a nad nimi se tyčí 2000 m vysoké hory, úžasný zážitek.


Další trasu už jsem tak nedokumentoval, protože výše jsme už nejezdily, jen na jih a to je vlastně pořád z kopce. Jestli se mi bude chtít, tak stojí opravdu za zmínku Merano a Trauttmandorffská zámecká zahrada, tam my spadla čelist a to je kapitola sama pro sebe. Protože tam rostli polotropické rostliny volně v zemi, jako jsou Strelitzie, Phoenix roebelenii, Musa paradisiaca.