Rod Washingtonia

Ještě jedna na srovnání.

Botanická Troja, jižní expozice yucc a kaktusů. Loňská výsadba washingtonií byla již tentokrát úspěšná a palmy přežily zimu. Je vidět letošní přírůstek, na kmeni i v listech, tohle se tak již dá označit za vydařenou výsadbu .
Mám jen 2 připomínky, jsou tam oba druhy washingtonií, robusta i filifera, ale každá má špatnou cedulku, ještě před pár lety bych jim to otočil, ale dnes už se do cizích výsadeb nešťourám, tak si to prosím opravte . Druhou připomínku měl trefně Beny ohledně zimního krytu, ač je to o galaxii lepší, ten ta předloňská ostuda, tak kovové části krytu by nikdy neměly být z venkovní strany. Kov funguje v mrazech jako chladící těleso mrazáku a uměle kryt ochlazuje, je to tak vlastně opačná funkce krytu, místo aby držel teplo, se do něj dostává chlad.. škoda proudu navíc.
Jinak ukotvení krytu do dřevěných trámů je zajímavé a jednoduché řešení, někdo jako já, kdo nemá rád betonové základy a kořenové pasti, to oceňuji . Životnost takto masivního trámu v kamenito písčité půdě bude podle mě dostačující.

A ještě není nejvhodnější řešení ta odklápěcí střecha. Velmi špatně se to těsní a pak tím utíká velké množství tepla. Vhodnější je střecha napevno a větrací okna v bočních stěnách. Řemeslně je to vzorně zpracované, ale chybí zkušenosti se zimováním. Každopádně je to velký pokrok.

Na to přijdou časem jistě sami, za 5 let, až bude mít palma 3 metry a kryt bude 4 metry vysoký, to stejně nikdo otevírat nebude a udělají tam radši dveře .

AHoj kluci. Musim se jich mailcko zastat. Mam na zahrade dva rozmerove identicke skleniky, Jede ma dreveny ram a jeden z hlinikovych profilu  jako v botanicke. Oba vlastni vyroba. Je pravda ze hlinikovy ma spotrebu topeni vetsi nez dreveny ale jen o 15% (sledovani za tri roky) coz dela rekneme 200 - 250 za zimu. Ale je vyrazne jednodussi vyroba, rozebirani , skladani a manipulce, protoze je lehci a k tem hlinikovym profilum jsou takove plastove spojky a sklada se to jako lego

IKdyz ted kdyz jsem si to zvetsil koukam ze to jsou L profily a ne ty ctvercove co se daji skladat a mozna to ani neni hlinik, ale nejaka ocel. To by pak postradalo vsechny vyhody

Materiál rámu je pozinkovaná ocel.
Právě dřevěné rámy mě připadají jednodušší na výrobu , skládání a upevňování polykarbonátu (o ceně a pevnosti nemluvě). Já to mám udělané tak, že mám dva obdélníkové rámy (v jednom z nich jsou dveře). Tyto dva rámy jen propojím dvěma nebo třemi hranolky (podle výšky krytu) z každé strany. Na koncích propojovacích hranolků jsou přišroubované úhelníky, které se s rámy spojují vrutem M8. Celý rám tedy spojím sešroubováním 8 nebo 12 šroubů. Celé je to záležitost na pár minut.
Na každé straně krytu mám v hranolkách osazené montážní čepy M8. Na ty navléknu předvrtaný polykarbonát a mohu došroubovat zbývající připevňovací terče universálními vruty.
Jak připevňuješ polykarbonát k hliníkovému profilu?

Pridelavam je tam taky M8 vruty. A zustavaji na profilech. Jen se rozlozi jednotlive steny pomoci tech spojek, ktere jsme zminoval. Dvere jsou na pantech ktere pokazde sroubuji. To jsou male vruty tak M3. Zavit zatim drzi

Tak to je super. Nebyla by fotka detailu upevnění? Spojky jsou jasné. Uvažuji o duralových profilech na yuccy a kaktusy, na které jsou moje dřevěné rámy příliš robusní. Jenom jsem zatím nevymyslel elegantní způsob připevňování polykarbonátu (šroub a matka se mě zdá moc pracný).

Tak na jare az to budu rozebirat

Mám kryt, jak s pozinkovaného jeklu, tak i s dřevěným rámem.
Kryt s kovovým rámem (velikost 2,5 m) jsou samostatné stěny v rohách
sešroubované 6 šrouby M8, kde v jednom jeklu je napevno matice.
Polykarbonát je přišroubován samořeznými šrouby s velkou kovovou
podložkou s gumou. Mezi polykarbonátem a jeklem je molitanová páska,
polykarbonát jednotlivých stěn se navzájem dotýká, tím většinou přerývá jekl.

Kryt s dřevěným rámem (velikost 3,5 m) je dělán úplně stejně, jako samostatné stěny, jen ve spodní
části krytu kde je kmen je OSB deska a polystyrén. Jednotlivé stěny v rohách
jsou spojeny 5 montážními čepy a stěny po sesazení zajistí 3 bočnicovými uzávěry
VAPP s pojistkou,  nic není sešroubováno. Montáž a demontáž krytu je dílem okamžiku, více práce dá
zajištění a ostatní pomocné práce. Zavřený dřevěný kryt je proti kovovému o 2 až 3° C teplejší.

Jirko, ty to máš udělané parádně.
Já u toho krytu v botanické kritizoval pozinkovaný profil z venkovní strany (tedy studený most). Pokud je překrytý polykarbonátem, býval bych si myslel, že je to stejné, jako u dřeva. Díky za zajímavou informaci.
Já stavím většinou nejdříve jen kostru krytu se střechou a stěny pak postupně přidávám podle vývoje počasí. Stejně tak na jaře. Pokud bych použil samořezné šrouby do železa. tak si myslím že by se po několika opakovaných šroubováních závity strhly. Takže při použití kovu bude asi nutné skládat jen celé hotové stěny (rám s našroubovaným polykarbonátem). Do toho řešení se mě zatím nechce, protože samotné polykarbonátové desky na mých současných 5 krytů, naskládané ke stěně, zaberou jen minimálně prostoru.

Tak po delší době aktualizace.

Ahoj, v lednu jsem si koupil v hobymarketu malou rostlinu s popisem washingtonia robusta. Samozřejmě jsem zachraňoval vyřazenou rostlinu se slevou . V květináči byly čtyři rostliny, tak jsem si říkal, že je rozsadím až povyrostou. Nyní jsem někde četl, že bývá problém s rostlinou při poškození kořenů. Že se má dávat pozor při přesazování. Plánuji rozsadit příští rok na jaře. Je to riziko tak vysoké, že bych je měl raději nechal pospolu? Ale když vidím jaká monstra z toho dokážou vyrůst i v květináči tak se toho do budoucna trochu děsím . Letos jsem jí měl uvnitř, do budoucna půjde ven .

01/2019 - pořízení

10/2019

Přesaď je hned na jaře dokud jsou malé. Pokud kořeny opatrně rozpleteš, nic se jim nestane. Pomáhá je nechat trochu oschnout a pak substrát z kořenů vyklepat. Nebo naopak, pokud to nepůjde, tak po silným proudem vody vypláchnout substrát a rozplést je.

Tak tady jsou slibene fotky z lonskeho podzimu, kdy po tusim ctyrech letech trapeni po zasazeni do zeme se holka konecne rozjela ! Asi se uz zakorenila Na kmeni je krasne videt lonsky  (pro me extremni) prisrustek.

No paráda, jsem rád, že se konečně rozjela .

Filifera letos otevřela už třetí list.

Krásná, začíná to být hovádko . Já na třetí list čekám, šíleně studený květen ihned po odzimování růst prakticky zastavil, doufám, že se vzpamatuje v následujících dnech, kdy mají být poprvé letos teplé noci.

Martcin napsal:Tak zde je muj lonsky model skleniku, ve kterem byla Washi minulou zimu spolecne s datlovnikem, kdyz byly jeste v kvetinacich ale venku. Dvere se jednoduse priklopi a drzi na tech magnetech co jsou videt.
Letosni model skleniku dam do sekce datlovniku, protoze jsem ho pouzil na datlovnik Je vymazlenejsi.

Topeni zapinam, kdyz teplota klesne ve skleniku pod 1 stupen. Vypinam pri dosazeni tri stupnu, ale setrvacnosti teplota stoupne az na 6 stupnu.  Kdyby nekoho zajimalo, muzu sem casem dat spotrebu za topeni ve skleniku za ruzna casova obdobi.

Zdar,ta spotřeba by mě zajímala

Ahoj, po hodně dlouhé době přispěji . Tohle je ryze nadšenecký příspěvek, který by na FB nebo IG nevyniknul.
Fórum má již minimální návštěvnost ale i před tím jsem ho používal spíše jako zdroj dat. Tak třeba vím, že plus mínus na den přesně jsme před 3 roky vykopali největší Washingotnii na zahradě a přesadili jinam, tam se následně neosvědčila a přišla o všechny kořeny, takže šla po 10 měsících do květináče. Kde byla rok, a v květináči již začala jevit známky růstu i kořenění. Tak šla znovu do země do nového záhonu, což bylo loni v dubnu. Loni udělala 2 listy, začala totiž růst až na konci června, i to jsem bral jako krok dobrým směrem. Co nebylo a není dobrým faktem je stav vrchních řapíků, což z fotek poznat nejde. Všechny nejmladší řapíky nestihly vyzrát a prakticky tam drží jen silou vůle. Znovu růst nezačnou, jelikož jsou po přesazení již zdřevnatělé. Počítám tedy, že jestli se palma začne rozjíždět, opadají a bude to na kmenu vidět.

Co je v zemi, tak nikdy nepřišla do kontaktu s teplotou nižší než +1,5°C, kryt jsme letos sundavali až po polovině května, odkládal jsem to, dokud byly v předpovědích mrazy a ty tam byly letos řááádně dlouho. Díky tomu ji do odzimování vyrostly v krytu 2 nádherné a veliké listy, po odzimování bylo pár dní teplo a pak opět dlouho chladno, asi 3 týdny i noci pořád studené s teplotou pod 5°C. Až v půlce června přišly noci s teplotou nad +12°C a začala znovu růst, dnes otevírá 3 letošní list a po 3 letech útrap mi začíná opět dělat radost. Je i na co se dívat, každý nový listy je o kousek větší než ten starý. Fotky zkreslují, ve skutečnosti je hezčí . Zatím roste tempem 1 cm denně, když je hodně teplá noc (17°C) a tu noc zaprší, tak i 2 cm.
Až nyní se tedy dá říct, že pokračuje tam, kde před 3 roky přestala.

Tom78 napsal:

Martcin napsal:Tak zde je muj lonsky model skleniku, ve kterem byla Washi minulou zimu spolecne s datlovnikem, kdyz byly jeste v kvetinacich ale venku. Dvere se jednoduse priklopi a drzi na tech magnetech co jsou videt.
Letosni model skleniku dam do sekce datlovniku, protoze jsem ho pouzil na datlovnik Je vymazlenejsi.

Topeni zapinam, kdyz teplota klesne ve skleniku pod 1 stupen. Vypinam pri dosazeni tri stupnu, ale setrvacnosti teplota stoupne az na 6 stupnu.  Kdyby nekoho zajimalo, muzu sem casem dat spotrebu za topeni ve skleniku za ruzna casova obdobi.

Zdar,ta spotřeba by mě zajímala

Spotreba viz obrazek. Je to za letosni zimu ktera byla mirna, obvykle to vychazi tak o 70KW vice. Ale porad se na dvou sklenicich bavime celkove o nakladech max 1500kc za zimu. Topeni se zapina pri poklesu pod 1stupen a vypina pri vzestupu nad tri.  Washi je dreveny sklenik na obrazku, datel je hlinikovy sklenik stejne velikosti. Ten vice promrza, proto o neco vetsi spotreba.

Perfektně zpracované, díky.

Ty jo, tak to jsem i při tak jednoduché dřevěné budce čekal tuhle zimu méně. Měříš jen měřičem do zásuvky a nebo něco dokonalejšího? Mě je zatím líto za to vyhazovat peníze. Je ale fakt, že letos dopláceli za elektriku všichni. I moje máma, která má 15 let stejnou spotřebu a platí zálohu 300,- měsíčně, doplácela 1.300,-Kč.

Paráda,díky za informace.Pěkný graf

Je jasné,že zaleží na venkovní teplotě a co člověk zimuje,na kolik topí a na kolik musí topit,ještě jednou díky.Mám v zemi od jara (4.4.2020)2xT.wagner.1xcerifera,2xrostrata,1x elata..A pravě přemýšlim,že by jsem dal ještě Wošu-robustu nebo filiferu.Woša byla u mě první palmová láska,už před 20 lety:D i v květináči rostou hodně rychle.Ale takhle v zemi to je jiná liga... To je taková uvaha na příští rok,letos těch kubíkových výkopu bylo pro mě už dost...