Rod Trithrinax

Trithrinax acanthocoma letos zimoval také při teplotách 0/5°C, ale po 2 měsících mu začaly černat listy, tak šel do sklepa, kde bylo kolem 10°C. Alespoň druh, který na chlad hned reaguje viditelnou změnou a ne jako ostatní druhy, které dělají, že jim není zima a pak na jaře chcípnou  .

Jeden z výsledků mého pátečního nakupovacího kolečka. T. campestris, zdroj Lešner.

Kolem kořenů byl dobře patrný oranžový jíl, v kterém jsou ve Španělsku palmy pěstovány. Celkové prokořenění květináče bylo velmi dobré. Jak jsem později zjistil, nejvíce byla prokořeněná část vysypaná substrátem kolem španělského jílu (jím kořeny jen prošli).
   
Ruda mě doporučil co nejvíce odstranit starý substrát (zejména jíl) a nahradit ho novým, propustným. Máchání a propírání ve vlažné vodě mě zabralo hodinu a půl. Při tom jsem si potvrdil, že jíl je opravdu nepropustný, drželi se na něm louže vody. Přímo v kořenech ještě trochu jílu zbyla, ale už se nedrželi louže vody.
 
Po přesazení na novém stanovišti. Po vylití proplachovacího kalfasu zbyl na dně pozdrav ze Španělska.
 

Výborná fotodokumentace! Vypadá skvěle. Já se k tomu svému ještě nedostal, tak to mám jako podrobný návod. Vrhnu se na něj asi o víkendu. Jak si namíchal substrát? Chystám se na hrubý rašelinový substrát. Tím voda krásně šupem proteče, ale přesto trochu podrži. A přemýšlím jestli ho mám ještě nadotovat keramzitem a perlitem. Snažím se vyhýbat písku a štěrku abych neměl z jarního přenášení větších květináčů ven/dovnitř ruce jak orangutan. U Trithrinaxe mám trochu strach vzhledem k tomu, že v přírodě roste chudých a suchých půdách.

Já jsem použil substrát pro palmy s pískem a perlitem (padl na to celý 3 litrový pytel), takže skoro 1:1. Do toho jsem zamíchal granule kravského hnoje a Osmocote.
Ten jejich původní substrát kolem jílu byl asi jen lehký, rašelinový. Ve vodě se dobře vyplavoval a plaval na hladině. Myslím, že další příměsi tam nebyli.

Já dávám perlit v posledni době všude je to lepší než písek.Kravský hnůj v granulích už do zeminy nedávám i když je to dobrý nápad protože jsem tam pak nacházel hodně ponrav když mi palma třeba 2 roky nerostla což bylo divné.Když jsem se díval do zeminy nestačil jsem se divit.Teď to dělám tak,že kravský hnůj nebo slepičáky v granulích namočím rorozmíchám pak jenom přijdu odliju si doliji vodu a hnojím tím.Palmy potom budují opravdu silné kmeny.

Myslíš, že by v těch granulích byli zárodky ponrav? Vždyť se to lisuje za horka. To si spíše vybrali dobře prohnojenou zem.
Moje spotřeba perlitu také stoupá....

To nevím,ale byly tam.Možná jenom náhoda,ale bylo to na víc místech tam kam jsem to dal.

Martinn napsal:Kravský hnůj v granulích už do zeminy nedávám i když je to dobrý nápad protože jsem tam pak nacházel hodně ponrav když mi palma třeba 2 roky nerostla což bylo divné.

Tuto větu jsem si přečetl asi 5x a stále mi není jasné, jestli jsi pro nebo proti chroustům?

Z granulovaných hnojiv to není určitě ... spíš je to lokalitou, zvláště jižní Morava je na chrousty bohatá, dokonce některé roky byli i přemnoženi a páchali škody v zemědělství.

Já perlit nedávám vůbec, můj hlavní důvod je, že z písku, tedy z horniny se uvolňují látky, podporující růst rostliny, tedy minerály a stavební prvky pro stavbu a zpevnění pletiva rostlin. To v perlitu chybí..

Libore, palma je pěkná, určitě se jí bude dařit . A rašelinový substrát to není-kéž by aspoň byl. Je to pouze kokosové médium, drť ze šlupek, bez jediné živiny nebo minerálu. Vše důležité obsahuje pouze ten jíl v původním balu, nebo až přidaná hnojiva a minerály.

Četl jsem,že se ponravy na zimu stahují do hnoje a to je zřejmě důvod proč mi nalezly do květináčů.Tam mi pak škodily tak,že Brahea armata za dva roky nevyrostla ani o centimetr dokud jsem se nepodíval co se děje dole u kořenů.Pak začala hned růst.Ponravy jsou vcelku potvůrky a raději je na zahradě nemám,ale vždycky nějaké najdu.

Troufnu i říct, že z inertního křemičitého písku se moc nevylouhuje. A v "malťáku" je zase moc jílu (viz Rudova výsadba Parajubaei) Perlit se navíc časem neslehne. Po pravdě je jedním z hlavních důvodů mého používání perlitu váhové hledisko. Jsem maximalista, když květník, tak pořádný. Vhodnější by bylo přidávání různých prvků, z kterých lze něco louhovat (vermikulit, magnézium, rohovina).

S tím starým substrátem si nejsem jist. To přesazení z jílu do květináčů se děje ve Španělsku, nebo se něco přesazuje v Praze? Kokos je většinou trochu dorezava, tohle bylo skoro černé a plavalo to (i když starej kokos asi taky zčerná a plave). Jo a byly tam dvě fialové tyčky hnojiva. Z čeho ta palma vlastně rostla?

Krmit ponravy Braheou je fakt luxus. Na to mám dosud málo palem....

Perlit má kromě hmotnosti ještě tu výhodu, že zadrží část vody/rozpuštěných živin z hnojení což písek neumí. Alternativa k perlitu může být taky pemza. Zkoušel někdo?

Pemzu jsem zkoušel sehnat, abych ji vyzkoušel a nesehnal (tak moc jsem se ale nesnažil). Další alternativou je pak seramis. Prodává ho v Praze jedna firma ve větších baleních a tedy dost draze....

Tak konečně jsem se dostal k tomu přesadit ten tvůj kousek. Vyndal jsem ho z květináče a zjistil jsem, že substrát je celkem dobrý. Na žádný jíl jsem nenarazil, byl to celkem propustný substrát a predevším byl květináč tak prokořenělý, že ho tam už moc nezbylo. No řikal jsem si, že ho přeci jen trochu propláchnu vodou, aby nebyl květináč tak těžký (sázím do hodně vylehčeného substrátu perlitem) a ať jsem na něj lil vodu ze kterékoliv strany voda krásně ihned protekla. Žádné louže nebo tak něco. Asi jsem měl větší kliku než ty Beny. :-)



Koukám, že jsem ho necvaknul už přesazený ... tak to zase příště.

Tak to ti, Jardo, moc gratuluji. Mě, v té části kolem paty kmenů, voda před propláchnutím stála. Přes ten jíl rostly rovné, tlusté kořeny a větvili se až v tom lepším substrátu. Takže po propláchnutí bylo pod kmenem mezi kořeny skoro vidět na druhou stranu.
Už mě krásně roste, přesazení tedy zvládnul dobře. Jenom jsem řešil, jak dát pravidelně rostlou trojhlavou palmu k teplé jižní zdi, aby bylo co nejvíce hlav na slunci a při tom byla co nejvíce kryta přesahem střechy....

Jak rychle vám ty campestrisy rostou? Nemáte spočítané, kolik cirka naroste ročně listů?

Radime, my je oba s Jardou máme sotva něco přes měsíc a půl (kupovali jsme je společně).
Za sebe mohu říct, že je v listech trochu guláš, je to dost chaotické. Můj nový sbalený list, na nejjižnější straně, je pořád zhruba stejně sbalený, jako při přesazování. Ale celkově je vidět, že se ostatní listy rozkládají do stran a za sluncem a je patrný i pohyb na kmenu.
Zkusím na začátku každého měsíce vyfotit.

Radime my je oba koupili před měsícem, takže nemáme.

Aha, díky za info, tak to sledujte, jak roste . Mě se právě campestris moc líbí, ale toho pomalého růstu se děsím . Ale i v té velikosti, co jej máte, je hezký.

Asi poslední letošní focení na slunci. Pěkně povyrostl.

Na přání detail listů:

Díky beny. Nemáš ho tak usušený jako jsem ho měl já ačkoliv trochu "sevřené" ty listy máš. Asi jsem to přehnal s propustností substrátu. Nicméně po důkladné zílivce už je zase v pohodě.

Jardo, já ho nyní nechávám proschnout na zimoviště. Normálně je ve srážkovém stínu, ale napršelo na něho od jihu.

Trithrinax acanthocoma byl dodnes venku, již je na zimovišti.

Radime, tvůj Trithrinax acanthocoma vypadá moc dobře, už po něm také pošilhávám.

Jardo, tak jsem u sebe hned odpoledne také zkoušel Trithrinax řádně prolít vodou a dopadl jsem stejně, jako ty. Je to řádně žíznivá palma. Letáky mám pořád mírně sevřené (zdaleka se tak neroztáhnou, jako u tebe). Na zimovišti v suchém režimu byly ale sevřené mnohem víc.

Díky, no, teď po zimě už je trošku hnusnější, ale bude ok . Myslím, že mohu prozradit, že se snažíme tento druh rozmnožit .