Tropické cibuloviny (Zmijovce, atd)

No, mě tu aktuálně dost brutálně překáží tyto zmijovce a spol. Přesné druhy nevím, musím si je zjistit. Dostali jsme je celkem omylem, když nám přišel jiný balík  . Nicméně je to nádhera, ty pravý smradlavý zmijovci již kvetly asi před 1,5 měsícem viz foto. Nikdy jsem to na živo neviděl ani necítil- a opravdu není o co stát  . Sice nádhera, ale po 3 dny byl v zimní zahradě děsný puch a vlastně ještě déle protože vykvetlo v průběhu jednoho týdne 5 zmijovců. Nejvíce smrdí ta dlouhá lata, co čouhá z květu.



Po odkvětu vyrazily listy, jsou obrovské, mají aktuálně 80 cm v průměru.


Teď aktuálně kvete další druh, ty už naštěstí nezapáchají, ale jsou také ohromné, průměr listu je kolem 60 cm.




Pravděpodobně hlízy se objeví na podzim u nás na prodej. Klidně bych se "zbavil" i rostlin, ale jsou bohužel neposlatelné díky svým rozměrům a křehkosti.

ahoj Rudo
na prvních třech fotkách je užovník (Sauromatum venosum) a na dalších třech je Arisaema fargesii
přes léto je můžeš mít venku. já osobně je sázím i do volné půdy někdy se mi stane, že je zapomenu vykopat a podle toho jaká je zima, tak dokážou i přezimovat venku  

Já vím, původně jsem je také chtěl zasadit do země, jenže oni začaly ve sklepě významně rašit už v únoru, takže jsem je radši zasadil do květináčů..

Dík za určení, stejně si to ještě musím ověřit u zdroje .

Ahoj Zdenku,
děkujeme za určení .
Opravdu se stalo, že přezimovaly? A užovníky nebo Arisaemy?

Tigrida pavonia se do tohoto tématu jistě hodí, je to nádherná cibulovina s palmovými listy a orchideovými květy .

Ahoj Radime,
venku dokáže zimu přežít jak arisaema tak užovník, ale u těch arisaem záleží na druhu Arisaema fargesii co je výše mi venku taky dokázala přežít, jenom se rostliny probouzejí o dost déle, než ty co se vykopou a dají do sklepa
mě momentálně kvete tahle Arisaema flavum zbytek se teprve probouzí, za těch pár let co je pěstuju jsem se naučil, že nemá cenu je přirychlovat, jelikož zaberou strašně místa, takže i když mají velké pupeny musí počkat   

Arisaema fargesii

souhlasim, ze uzovnik umi urcite prezit: prave me nadzvedává plachtu s paprikami no a vubec jiriny si vyrostly mezi mecikama-takze i ty zimu ocividne dávají s prehledem

Tak mohu potvrdit, jsou mrazuodolné . Loni při vykopávání zůstalo pár cibulek v zemi, a teď koukám pod broskev a tam je zeleno! Bez nějakého krytí.
Letos jsme vysadili cibule k zimní zahradě, kde mají víc prostoru i světla. Svědčí jim to, jsou tam mnohem hezčí, s vykopáváním si tedy už nebudu dělat starosti, u zimní zahrady ta půda ani nezamrzá..

Pozná někdo co je to za druh zmijovce?



Výška nad květináčem cca 55cm.

Ahoj,
chtěl jsem se zeptat jak "zimujete" spící hlízy S. venosum a Arisaema fargesii. Jestli je vyžadováno pro odpočinek hlízy snížení teploty. Pokud ano hodil bych je k cibulím lilií a gladiol, pokud ne tak bych je přikryl proschlým substrátem a hodil buď do zimní zahrady, kde bývá min. 12 stupňů, nebo do interiéru. V interiéru jsem míval Amorphophallus konjac. Nyní zůstává hlíza v květináči v ZZ. U Arisaem předpokládám že chlad bude vítán.

hlízy A. konjac řed výsadbou 2019 :


Květ A. konjac 2014:




Letos jsem sehnal ještě toto, zatím si nejsem jist co by to mohlo být. List je podobný S. venosum ale předpokládal jsem, že má po jednom listě z hlízy jako Amorphophallus. Bohužel během vegetace z hlízy vylezly ještě dva další listy. Takže koukali z jednoho místa tři listy. Tak pokud by někdo věděl jestli je to u S. venosum normální  

Ahoj, vítej . Jak Arisaemu, tak Sauromatum zimujeme venku. Případné vykopané hlízy pak v garáži, kde je minimum okolo nuly. Nasucho. Pokud by byla teplota vyšší, raději bych je dal do substrátu.
Květ je parádní. Jak byla hlíza velká, když vykvetla?

Poslední fotku bych viděl na normální S. venosum.

Poprvé vykvetla v roce 2012, bohužel dokumentaci k hlíze nemám. Ale než poprvé vykvetla tak jsem po oschnutí listu každoročně hlízu kontroloval. Kdesi jsem se dočetl, že kvete od průměru hlízy 8 cm a tak jsem chtěl vědět dřív než kytka sama, kdy vykvete. Jediné co si pamatuju, že po překonání tohoto rozměru se tak nestalo. Tipuji že průměr mohl být kolem 15 cm. Možná to bylo i jiným pěstováním než dnes. Dnes většinou pozoruji 100% nárust na objemu hlízy meziročně, u mě tedy do 25 cm na průměru. Čím je hlíza větší, tím rychleji nabírá na objemu. Zkusím zdokumentovat v roce 2020 ty hlízy co jsem poslal v předchozím příspěvku u fotografie z 2019

2014 hlíza s květním pupenem - modrý květináč má průměr 50cm u hrdla

Parádní kousky! Letos jsem ještě, kromě Arisaem ve volné výsadbě, nestihl vysypat květináče, takže nevím o kolik hlízy povyrostli.

Jak dlouho se dají nechat hlízy v původním květináči? Celý podzim vysychali ve fóliáku a nyní jsou v subtropické zahradě při cca 15°C. Stačilo by to řešit až na jaře při přesazení?

Pěstuji od začátku v květináči, používám kupovaný substrát, většinou pro zelené rostliny.

Podzim/zima, jak list uschnul a substrát trošku proschl tak jsem substrát odrbal, abych zjistil, jak hlíza vypadá. Pak jsem to vrátil zpět do květináče a zasypal tím odrbaným substrátem. Ze začátku jsem zasypanou hlízu zimoval i v místnosti při pokojové teplotě (23 st. C ). Později (několik let) jsem si uvědomil, že jiné hlízy se zimují v chladu. Tak putovala do místnosti, kde teplota neklesala pod 10 st. C, stále zasypávaná substrátem. Nezaznamenal jsem, že by teplota v období odpočinku tu rostlinu nějak ovlivnila. Na jaře, jak se začal vytahovat pupen, jsem přesadil do nového substrátu. Když rostlina kvetla, přišlo mi, že kořeny nedělá. Substrát moc iniciativně nevysychal.

Nyní, když list začíná žloutnou (říjen/listopad), stopnu zálivku a nechám v květináči v substrátu v ZZ (minimum je cca 12 st. C). Ty, co mám v paneláku, nechávám též v květináči, ovšem při pokojové teplotě. Dokonce na skříni. Až když někde objevím, že se dere pupen, tak přesazuji. Květ se mi objevuje v přelomu březen/duben. List kolem května. Rostlina pak vegetuje cca 5 měsíců.

Ještě si vzpomínám, že v paneláku mi vykvetla v lednu. Následný list si nevzpomínám kdy vylezl. Možná při té vyšší teplotě nebude dodržovat naší zimu, spíš se bude řídit vlastní připraveností.

Z vlastní zkušenosti vím, že se ráda naklání za světlem vrchní plochou listu. Takže dostávala stále oporu a více světla. Až později jsem někde četl že přímé slunce prý nee

2018 červenec 7:30 JV okno, odpoledne to chrání stěna a jde rozptýlené světlo jen ze stropu.


Z loňska, při pokusu o pěstování melounů v květináči, mi zbyl substrát pro rajčata. Svilušky se postarali o meloun . Tak jsem to letos smíchal se substrátem pro zelené rostliny a frkl tam ty tři zmijovce. Pokud budou hlízy na jaře OK tak bych to příští rok zkusil podsypat nějakým kompostem.

2019 červen, prostření kvetl, proto je tak opožděný


Jinak jsem zkoušel hledat na internetu prodej podobných rostlin u nás a našel jsem jen dva nadšence. Vetšina má k dispozici Amorphophallus konjac, Sauromatum (někde jsem našel pod Typhonium) venosum a Arisaema fargesii. Navíc jsem našel jen Amorphophallus albus a yunanensis, Arisaema candidissimum a dracontium nic víc :X. Přemýšlel jsem o Amorphophallus bulbifer a Amorphophallus paeoniifolius kteří se míhají občas na zahraničních webech. Amorphophallus titanum jsem našel prodej pouze USA. Na stránkách BZ Liberec je pěkné čtení o jejich A. titanum a obrázky dalších áronovitých rostlin. Například Amorphophallus variabilis se mi líbí . Ještě se tu prodává  Dracunculus vulgaris, kterou si plánuji také pořídit.

Jo, pěstitele s yunanensis jsem také objevil. Hlízy od něho byly parádní.

Tyhle fargesie byly také od něho.

O Arisaemách jsem četl že mají raději polostín až stín a né moc horko. Bohužel ven je dávat moc nechci, je tam jen jižní balkónek a slušně do něj přes den pere. Bohužel uvnitř je trvale vyšší teplota, letos max 32 st. C se zavřenými dveřmi přes den. Loni to ti zmijovci dávali i krátkodobě ke 40 st. C. Teploměr je zastínen a půl metru nad dlažbou. Holt moc rostlin tam nebylo a dlažba se pěkně vyhřála.

Na obrázku kde jsou fragesie vidím sice řádné zastínění ale na rostliny jde i přímé slunce. Po jakou dobu bývaly osvíceny napřímo, případně v jakou hodinu? Abych věděl kolik toho slunce snesou .

Stín je hodně plovoucí, od jihu jsou vysoké stromy. Objevil jsem v archivu jednu starší fotku toho místa. Výsadba Arisaem je vlevo uprostřed mezi borovicemi. Vpravo od nich je vyšší Pieris (který je vidět). Ještě víc vpravo je tmavofialový rododendron. Je to pohled od severu k jihu. Lepší fotku jsem momentálně nenašel.


Mají trochu dopoledního a odpoledního slunce, jinak jen mozaikově. Pěstitel, od kterého je mám, ale tvrdil, že je má vysazené volně v ornici uprostřed zahrady na plném slunci a prý to při dostatečné zálivce zvládají. Nepůjde jen o množství slunce, ale i vlhkost vzduchu, tj. okolo hodně dalších rostlin. Pokud je trochu zastíníte přes polední slunce, mohli by to pak dávat. Budou jen možná rychleji uvadat květy.

Tak to bude ten "dappled shade" o kterém často čtu . Zatím plánuji dát ty Arisaemy za truhlík se zmijovci. Nádoba by byla ve stínu a rostlina kryta zmijovcem. Původně jsem tam měl Zantedeschie ale na ně byl květináč zmijovců příliš vysoký a tak měli vytahané listy. Taky mi přišlo, že sluníčka by chtěly víc. Níže je citace z článku, který mi asi nejvíce sedí na A. konjac. To, že jsem si pamatoval, že by měla kvést od osmi centimetrů průměru hlízy bude spíš tehdy špatným překladem. Těm palcům by to odpovídalo spíš.

https://homeguides.sfgate.com/amorphophallus-konjac-blossom-year-74923.html napsal:Although an adult corpse flower grows to 36 inches wide with a 60-inch height, the flower stalk, or inflorescence, can grow as tall as 72 inches... the tuber needs to be at least 7 inches wide or larger to produce a blossom ...  adult tubers can be as large as 12 inches wide and weigh 22 pounds

Výsadba A. konjac 27. únor 2015 - tady bych řekl, že to těch 30 cm v průměru mohlo mít - následně se hlíza rozdělila.

Já bych řekl, že jsou dost přizpůsobivé, zrovna ten první rok výsadby jsme trefili rok 2015, což bylo léto totálně mimo tabulky, extrémně horké a suché, každodenní výsmah sluníčka. A všechno to přežilo, i gunnera v sadu. Pokud budou hodně na slunci, udělají menší pevnější listy, pokud budou častěji vysychat, nebude barva listů svěže zelená, ale jinak porostou i pokvetou dále.
Nyní máme hlízy u jižní stěny před zimní zahradou, kde svítí čisté slunce asi 4 hoďky, pak je tam polostín od okolních palem. Pro podrostové rostliny bych řekl že ideální, klidně by tam mohl být polostín i celý den.

Tak Amorphophallus konjac se začal prodírat substrátem 23.1.2020. Dnes jsem přesazoval dvě ze tří rostlin, které vylezly. Předpokládal jsem, že by mohly vykvést všechny tři. Pokud budou den a déle od sebe, zahraju si na mouchu . Zatím to vypadá, že jedou cca stejným tempem. Obě vykopané hlízy měly průměr cca 22 cm a váhy 4,379 kg a 4,049 kg. Předpoklad kvetení je začátkem března. Na předchozích obrázcích to jsou dvě menší hlízy na podtácku (z těch tří větších ), a v truhlíku jsou to ty po stranách. Níže foto první vykopané. Domníval jsem se, že v truhlíku nebyla drenáž, ale opak je pravdou. Přesazeny bez drenáže. Chtěl bych někde sehnat Amorphophallus paeoniifolius, ten by měl být větší než A. konjac (listem). A. titanum jsem našel prodej jen v USA, ale to bych se nedoplatil a stav rostliny po přepravě nejistý. Navíc A. titanum vegetuje 12-18 měsíců, což je pro naše podnebí nic moc . Do semen Amorphophallů se mi moc nechce, někde jsem četl, že po vysušení semene je to pro něj konec.

Menší update průměr odhadem 2019 před výsadbou -> měřený průměr před výsadbou 2020 (měřená váha)

1x průměr 18 cm kvetl zkrácená vegetace o cca 1,5 měsíce -> průměr 15 cm (neváženo)
2x průměr 15 cm -> 22 cm (4049g / 4379g)
11.2.2020 20 cm /23 cm výška
27.2.2020 147/150-květ
28.2.2020 149-květ/152

Pyl se vytváří až třetí den, takže k opylování došlo až druhý den otevření květu (29.2.2020). Doporučení na internetu je opylovat první den. Bohužel když jsem nyní koukal do toulce, zjistil jsem, že se v něm vytváří plíseň. Tak jsem stáhl toulec dolu. V nejnižší části toulce byla voda. S tou plísní nevím jestli manipulovat, abych jí nerozšířil. Tím, že jsem toulec odstranil, pustil jsem k plísni světlo a vzduch, takže by se plíseň dále neměla rozvíjet. Těžko říct, jestli z toho něco vznikne.

Nakonec z toho něco vzniklo. Plodenství, které bylo výrazným zpestřením v ZZ se líbilo.





Předpokládal jsem, že stopka začne degradovat, jakmile dojde k dozrání plodů. Alespoň to psali o A. titanum na stránkách BZ Liberec. Plody začaly degradovat a stopka stála jako betonový sloup. Nakonec jsem bobule sesbíral. Celkem 605 bobulí. 288 bobulí obsahovalo po jednom semeni, 168 bobulí po dvou semenech, 23 bobulí po třech semenech, zbytek bez semen. Celkem 693 semen. Sklizeno 8.8.2020, tedy 161 dní od opylování (více jak 5 měsíců). Tak si říkám, když celé vegetační období bobule dozrávaly, kdy by měla klíčit semena. Očistil jsem semena (5h práce) a všechny je vložil na substrát a lehce přikryl substrátem. Ještě není ani září a Amorphophally mi postupně uvadají.

Podařilo se mi rozšířit sbírku amorphophallů o A. yunnanensis (kerii), A. albus a A. bulbifer. Podle řapíků by to mohli být oni.

Koupil jsem i semena A. paeoniifolius které si prošli odpočinkem na české poště a po vysetí plísní, jedno semeno vyklíčilo tak aspoň tak.

K Sauromatum venosum jsem si pořídil hlízu a semena S. giganteum. Z patnácti semen vyklíčily 3 po měsíci a teď po dalším měsíci lezou další dvě rostliny.

Z Arisaem jsem si zakoupil A. fargesii, A. candidissimum a A. dracontium.
Zakoupené A. candidissimum vykvetlo, podle květu se jedna o fargesii. A dracontium také vykvetlo a nejspíše se jedná o Pinellia pedatisecta. Když jsem hledal invazivní áronovité rostliny, byla často zmiňována ta Pinellia. Kdo ví, jestli by u nás přežila zimu. Aroma květu mi připomnělo chemopren, z každého květu se vysypala semena, takže předpokládám, že bude samosprašná. Semena ochotně klíčí.

Vlevo v pozadí květ Pinellie a v popředí fargesii. Na druhém obrázku první a druhé listy vyklíčených Pinnelií. Druhý list je do trojúhelníku.