Technika na zimovišti

Podělím se o čerstvou zkušenost s vhodnými termostaty na zimoviště. Pro jednoduchost jen s připojením do zásuvky.

Termostat TS 10 (Hornbach) 559,-Kč
Rozsah +3 - +40 stupňů C, možné nastavení dvou teplotních úrovní (noční pokles), vestavěné čidlo teploty. Automatická protizámrazová ochrana při poklesu teploty pod +3 stupně C. Týdenní program, 4 teplotní změny denně (ale jen střídání dvou přednastavených teplot).
Prodávají ještě jeden typ termostatu (asi o stovku levnější) bez nočního poklesu.

Doplnění 12-2021 po delším používání těchto termostatů.
Termostaty TS05 (jednoúrovňový) ani TS10 (dvojúrovňový) nemohu k rostlinám doporučit. Zkoušel jsem postupně tři a ten nejlepší vydržel sezónu a půl. A to byly v suchu a teple na zimovišti nebo temperované dílně.

Termostat UT 300 (Conrad) 1.290,-Kč
Rozsah -40 až 99 stupňů C. Spíná mezi dvěma přednastavenými teplotami (v podstatě volitelná hystereze). Přepínání mezi funkcí "Topení" a "Chlazení" se provádí hodnotou první nastavené teploty (u "Topení" musí být první hodnota teploty nižší než druhá. Nastaví-li se první hodnota teploty vyšší, přepne se automaticky termostat do funkce "Chlazení"). Není přiložen český návod a toto tam není pochopitelným způsobem vysvětleno (proto se o tom tak rozepisuji).
Termostat má externí drátové čidlo 2 metry. Do jeho zásuvky nejde dát "česká" rozdvojka! Je tam tzv. německý typ, "Schuko"! Lze řešit prodlužovačkou s více zásuvkami.

Doplnění 12-2021 po delším používání těchto termostatů.
Za 6 let jsem s termostaty UT 300 jediný problém (mám jich asi 9). Většinou jsou v krytech u palem, tedy v mrazu i vlhku a nijak jim to nevadí. V létě je používám k ventilaci, takže na nich přestavuji hodnoty několikrát ročně a vždy bez závad. Nejčastější závadou je překlesaný kabel od čidla v místě, kde vychází z termostatu. Hned po vybalení z krabice je vhodné drát ještě přichytit k tělu termostatu izolační páskou, viz . foto.
 

Škoda, že to čidlo z Hornbachu, nemá větší rozsah, hlavně do mínusu. Nelze ho tak použít pro venkovní kryty, ale opravdu jen na teplejší zimoviště.

Jinak do Conrada česká rozdvojka/roztrojka dát jde, ale musí se trochu zbrousit hrany na brusce , mám tak upravenou jednu a letos budu muset další. Mám jen 3 čidla a další kupovat nechci, takže na to pojede celá zahrada.

Ten termostat z Hornbachu asi není k Trachýkům nejvhodnější. Lze ho použít jako protimrazovou ochranu (pod + 3°C zapne a po opětovném dosažení této teploty vypne), takže výsledná teplota v krytu by se odvíjela od výkonu topení. Já ho mám v zimní zahradě (kde mě nestíhá v mrazech teplovodní radiátor) a bral jsem ho hlavně pro ty noční poklesy. Ostatní dvouúrovňové termostaty jsou pak mnohem dražší (jsou určeny hlavně na podlahové topení).

Vhodnější je, aby každý kryt měl svůj termostat (což by u tebe byl ranec). I úplně stejné kryty kousek od sebe se vnitřní teplotou mohou lišit. Pokud je termostat nastaven na -10°C, může v některých krytech klesnout teplota i pod -13°C a to už by se listům nemuselo líbit.
Lze koupit rozbočovače i do "německých" zásuvek, ale musí se na to myslet dopředu (jink přijde na řadu bruska...).

Mě osobně se do krytů nejvíce líbí termostat TER-3A (http://eshop.elkoep.cz/ter-3a---detail-MA00000101.aspx) s rozsahem -30° až + 10°C. Největší výhodou je, že je k němu možné připojit externí čidlo 3, 6 nebo 12 metrů dlouhé. Je konstruované na DIN lištu (jako jističe), takže lze dát do vodotěsné krabice a doplnit např. multifunkčním časovým relé CRM-91H /UNI, které v pravidelných intervalech může spouštět cirkulační ventilátor (náhrada spínacích hodin).

Dnes jsem, kromě několika drobností, dokončil všechny plánované práce na zimovišti s teplotou 5 až 8°C. Během pár dnů ještě doplním barevné led osvětlení.
Pohled na zimoviště v bílém osvětlení:
     
Bílé osvětlení polic je realizováno led trubicemi o délce 150cm s příkonem 25W (2000lm). Jako zdroj tepla jsem letos zvolil 3 olejové radiátory po 600W doplněné o cirkulací vzduchu. Pohyb vzduchu na zimovišti zajišťuje hlavně stojanový cirkulační ventilátor a odtah přes stěnu KG trubkou o průměru 150 cm s trubkovým ventilátorem 350 m3/hod.
Ještě doplním, že na stěny za regály jsem letos doplnil reflexní "diamantovou" fólii. Dost mě to zklamalo, hlavně provedení. Je to v podstatě jen slabý igelit s lehce vylisovaným vzorem z lícové strany pokovený. Dost blbě se s tím dělá, má to silnou tvarovou paměť. Na stěnách mám bílý polystyren a připínáčky to z něho vytrhává.

Tomu říkám profizimoviště . Tam by se snad líbilo i masožravkám za vegetace, pokud ještě zapneš i jiné barvy světel.

Abych taky jen nemlel, naše zimoviště je jen skromné, stěny a pár oken. Vrchol techniky je rádio. Začíná se to již plnit .

Jenom nepřeháněj, já jsem jen skromný pěstitel s pouhými několika stovkami palem (a navíc se obávám, že se mě to tam všechno nevejde). Ty máš profi zimoviště, tam by se vešlo i několik traktorů.....
Ta trocha svítidel a ventilátorů se časem doplní.....

Když už jsem se do toho pustil, tak ještě představím pár nejpoužívanějších zdrojů tepla. Ke všem je vhodné použít termostat s přesným nastavením teplot. Vestavěné termostaty mají příliž velký rozptyl teplot (obvykle jen nepřesné bimetalové termostaty)

Topné kabely. Pro použití v krytech by měli být určené do exteriéru. Nejčastěji se to pozná podle použité světle šedé (bílé) silikonové izolace. Obvykle se používají teraristické s výkonem 10W/1 metr. Takže čím je kabel delší, tím víc topí a tím víc stojí. Tyto kabely lze i při plném rozehřátí udržet v ruce.
Nepovažuji kabely za příliš vhodné na zimování rostlin, zejména pokud se jimi rostliny omotávají (může dojít k lokálnímu vysušení listů nebo řapíků). Osobně používám kabely jen jako pomocný zdroj (zejména u odolnějších rostlin, než jsou palmy) a pokládám je do kruhu na dno krytu podél vnitřní obvodové stěny. Je vhodné při jejich použití doplnit do krytu nějaký malý cirkulační ventilátor k lepšímu rozvodu tepla a omezení vlhkosti.
Dají se sehnat tzv jednožilové a dvoužilové topné kabely. U jednožilového se kousek za zástrčkou (část kabelu mezi zástrčkou a vlastním topným kabelem nazývá studený kabel) kabel rozdvojuje do velké smyčky. U dvoužilového je jen jeden kabel, který má na konci spojku mezi oběma topnými žílami. Přechod mezi studeným a topným kabelem u dvoužilového provedení bývá označen barevně. Kabely jsou vodotěsné (mám ho jako rezervu přes zimu i dně jezírka).
Teraristický dvoužilový kabel 100W (10 m délka), Hornbach, cca 1.000,-Kč:
 

Prodávají se ještě tzv. "samoregulační" topné kabely, primárně vyvinuté jako protizámrazová ochrana vodovodního potrubí. Obvykle spínají již při +5°C a čím je větší mráz, tím více hřejí (max. výkon asi od - 5°C). Podle okolní teploty se tedy mohou různé části kabelu rozdílně zahřívat. Jsou obvykle několikanásobně dražší než normální topné kabely. Pro efektivní využití je vhodné i u nich použít termostat. Jejich jedinou výhodou je, že v místě křížení dvou smyček kabelu nemůže dojít k lokálnímu přehřátí (při vyšší teplotě se začne snižovat topný výkon v místě křížení).

Jedním z nejvhodnějších zrojů tepla se jeví olejové radiátory. Cenově dostupné v široké škále výkonu. Jejich největší výhodou je schopnost vydávat teplo ještě po určitou dobu po vypnutí termostatu a tím prodloužit cykly spínání. Opět je vhodné doplnit cirkulační ventilátor a termostat. Velký kryt (130 x 130 cm, výška 250cm z trojvrstvého polykarbonátu 10 mm) zvládne temperovat i 600W radiátor (zkoušeno s rezervou v -15°C).
Olejový radiátor 600W, Bauhaus, 599,-Kč


Největší "dělo" do rozměrných krytů nebo zimovišť jsou pracovní topítka s ventilátorem. Obvykle s výkonem 2000W nebo 3000W. Vhodná jsou, díky vysokému výkonu, i do méně kvalitních krytů (ale víc se protopí). I zde doporučuji externí termostat. Dodává je mnoho prodejců, ale často se liší jen rozdílnou barvou a cenou (asi jedna továrna v Číně).
Pracovní topidlo 2000W, cca 900,-Kč

Super popsaná technika, to jsi mi udělal radost, budu jí brát jako příkladnou stránku. Hlavně i proto, že topíš i jinými vyhřívači než já.

A ještě se zeptám i místních čitatelů, kdo používá samoregulační topný kabely, já mam první samoregulační až od letošního jara, nemám s nimi tedy zkušenosti. Ale zapnul jsem ho doma při pokojové teplotě a normálně topil, tak mě zajímá kde je pravda ohledně toho sepínání při +5°C.

Ahoj Rudo, já používám samoregulační kabel u tracháče, už několik let. Nejdříve jsem začínal palmu
zimovat jen obalením bez topení, listy hodně omrzali.  Další pokus probíhal Lešnerovým způsobem,
samoregulační kabel a zábal z netkané textilie, asi jsem dělal něco blbě a měl jsem problém s plísní.
Posledních pár let zimuji v krytu s polykarbonátu a samoregulačním kabelem napájeným
přes termostat, který spíná přibližně při -6 °C a na nule vypíná a nemám žádný problém.
Loňskou zimu mě celkově topení fungovalo jen pár dnů a většinou jen přes noc, přes den
pomohlo s topením sluníčko.

Zimoviště už se pěkně plní. Pořád venku zbývá ještě dost rostlin ve velkých květináčích.
   

Ještě přidávám večerní pohled na zimní zahradu:
 

Na kolik při tom osvětlení vytápíš?

Zimní zahradu topím na 17 - 20°C (podle kytek) a zimoviště 6 - 8°C.

Aktualizace stavu:
 
Jardo, pod stropem už tam moc místa na výbojky nezbývá.....

Koukám, že nová datlovka již dominuje na zimovišti . Krásně se to zaplnilo, hezky sis máknul!

Aj nashi přišly bez úhony . Fakt to vypadá bezvadně, i dost sterilně vůči chorobám a plísním. I ta okna z E 55 .

Tak přeci můžeme přispět do mlýnku, ovšem zimoviště čistě tropické, letos zkoušíme umělé osvětlení.

To jsou ty "padesátky"? to už by šlo......
Radime, nashi už jsou všechny v zemi...

Ano, řekl bych, že dneska svítí ještě více . Je to i celkem příjemné na pohled.

Tak jsem na poslední chvíli přidal ještě pár bílých reflektorů a barevné led žárovky. Po zaskládání zbytkem rostlin už se tam dostanu až na jaře....

Přidávám pár fotek z dalších prací na zimní zahradě. Přidal jsem zateplení stropu (ale už nestihl zaklopit) a doplnil 3 výkonné 50W reflektory s led grow čipy. Ještě zbýva doplnit pár radiátorů (nerad bych tam zase přitápěl elektřinou).
   
Na prostřední fotce je vlevo před oknem můj letošní nejzajímavější přírůstek....

Mé zimoviště je unimobuňka s jedním oknem a kamínky na dřevo. Nejméně odolná rostlina v zimovišti je agáve americana.

Přední místnost zimoviště je už také naplněna. Ti lumpové přestávají dělat led reflektory s COB čipy, takže nevím, jestli to i nadále půjde měnit za Grow čipy (čipy SMD mají jiný rozměr). Ještě se mě podařilo sehnat jeden 50 W reflektor (už ale jen ve verzi Slim), který přisvětluje tuto novou část zimoviště.

Já jsem začátkem prosince vysadil 20ks sazenic révy vinné do 40L květináčů a tak jsem zimoviště také zaplnil. Zatím držím pomocí kamínek úspěšně teplotu kolem 5*C.

Já mám obě místnosti zevnitř obložené 5 cm polystyrenem (z venku je stodola z hezky spárovaných cihel). Většinou je to jen rozepřené a přimáčklé střešními latěmi. Ohromě to zvedlo celkové zateplení. Kolem 5 stupňů se mě tam drží jen s minimálním topením. V podstatě to vytápí osvětlení, které tam mám kvůli nepalmovým rostlinám. Původně jsem chtěl dát ještě dalších 10 cm na strop z horní strany, ale ukázalo se to jako zbytečné.
Kdyby jsi měl problémy s promrzáním, tak doporučuju jako rychlé a levné řešení.

Mám starou unimobuňku která má ve stěnách, stropu, podlaze 10cm skelné vaty. 5*C tam mám konstantně bez vytápění pokud je v noci -3 a přes den 10*C. Jenom jak bylo v noci -5 a přes den -2*C 3dny zasebou Tak jsem ráno a večer zatopil na zavlažení že bylo v buňce 10*C a do rána to kleslo na 3*C.

Letošní rok jsem vyplnil hlavně rekonstrukcí zimoviště. Myslel jsem, že to půjde rychleji, ale nakonec to zabralo všechno volno po dobu čtyř a půl měsíce. Kromě snížení podlahy jsem hlavně pořádně zateplil strop a stěny (strop 15 cm a stěny 10 cm styroduru lepeného na termoizolační pěnu. Zimoviště dostalo i nové vstupní dveře, takže už nepřipomíná z venku kozí chlívek (který tam dříve byl).
Původní stav z roku 2016.

Postup prací v průběhu léta a podzimu 2021:
       
Nový stav listopad 2021.