Výsadba palem

Našel jsem na internetu velice zajímavý nápad, jak ochránit kořeny palem před hlodavci. Tvarovatelná drátěnka, předpokládám protikorozní.

Palmy mají "bylinné" kořeny, to znamená, že jsou vodnaté a většinou jsou všechny hlavní kořeny stejně tlusté. Nejsou tlustší než jsou oka sítě, takže když je prorostou, tak se později neničí .

Tento způsob by se mi docela hodil, v jedné části zahrady se nějaká myška vyskytuje, což jsem zjistil až po výsadbě palem  .


Do sítě zasazena palma Carpoxylon macrospermum.


A jen pro doplnění, že ta síť opravdu růstu nebrání, tak po 7 letech.

Rudo, obávám se, že na naše končiny by bylo potřeba použít pletivo s menšími oky. Tohle by zastavilo krtka, hryzce nebo krysy ale rejci a hraboši tímhle prolezou si myslím. Možná to pletivo co je vidět na druhé fotce v pozadí by zabralo, ale zase nevím jestli už to není příliš malé pro kořeny větších palem.
Případně kombinace hustšího pletiva na stranách a řidšího na dně by mohl být dobrý kompromis.
Mě se zabydleli hned vedle wagneríka nějaký takový mršky. Po zimě jsem ho šel zalít a propadla se mi těsně vedle něho zem. Nasadil jsem elektronický plašič hlodavců a jsem zvědav co všechno wagnerovi provedli a tudíž jak se s tim popasuje.

Myslíte že se jim tam bude dařit když je tam vysázím?

Záleží jak je pozemek orientovaný a na složení půdy, pak i mikroklima té lokality... Pomohla by třeba i průměrná roční teplota a jiné meteo detaily . Nicméně já už vím, co jsi mi říkal po telefonu a osobně, že ta poloha je pro palmy vhodná . Pomůže trochu odizolovat pozemek od okolí (proti větru) například jsem ti radil bambusy, nebo hold počkat až dorostou ty tůje .
Pokud bydlíš v ďolíku a trpíte na rychlé noční ochlazování v letních měsících, tak palmám pomůže, když nebudou v trávníku, ale například v záhonu z oblázků, nebo kůry, popřípadě i nějaký ten bazén klima dost vylepší ...
Je plno věcí, jak palmám pomoci k lepšímu začlenění do zahrady .

Nevím, snad to bude spravne, tak pozemek je orientovany na jih, slozeni pudy, 15cm ornice potom jil, a cca po 80 cm uz jen kapucin, A za palmama roste turkestansky brest, ten by mel do zimy vyrust do dvou metru,protoze ty tuje rostou desne pomalu a s oblazky pocitam uz kvuli vzhledu...

Fotka se už povedla (trochu to promažu, tak se nedivte že text trochu ubyde ) .

Stando jsi o krok na před , "plot" už máš vysázený a s kamínkama počítáš, tak směle do toho . Já doporučuji u každé palmy vykopat opravdu do hloubky co budeš moct, tzn aspoň těch 80 cm (co já bych dal za 80 cm zeminy) a nahradit jí minimálně ornicí a ve spodní části smíchanou s drobným štěrkem. Já dávám na dno jámy i několik druhů hnoje. Dobré jsou i jiná hnojiva "z pytlíku" co působí dlouhodobě. Taky doporučuji zeminu smíchat s křemičitým pískem, klidně po celé hloubce. Zem se pak už nikdy neslepí do hrudek a zpět do "jílo-betonu"  . Výborná věc, mám to u Jubaey, zem je víc písková než jílová- výhoda při zimování. Tohle ocení hlavně Washingtonka .

Dekuji, jakm bude trocha casu, pustím se do toho a pridam foto....

Tak častečně hotovo..... 

Nádhera . To jsou kamínky nebo písek kolem palem?

A připrav foťák, v úterý ráno asi kapánek nasněží  .

A už máš pořešené to zimování?

To jsou kaminky 8/16 ,a pevne doufám že nenasneží jinak bych musel přikryt ensetečka, no a kryt zatím ještě pořešenej nemám to musím do zimy udělat, a na to budu potrebovat Tvé zkušenosti, jako jaký zvolit ventilator, a top. kabely..

No sníh ani nevadí, ale horší jsou ty mrazy co hrozí . Já Ensetečka chránit nemohu, páč bych potřeboval asi nějaký přenosný hangár .

A na řešení toho zimování je relativně ještě čas . O tom se pak můžeme rozkecat v příslušném tématu, až to bude aktuální . Ale u Washi počítej s ventilátorem a rozměrnějším krytem a u Tracháče stačí kablík .

Snad ta predpoved nebude tak presna..

Pěkná výsadba, Stando . Ty kamínky pěkně svítí .

Pořad o exotice na Nova Tv.

http://loskutak.nova.cz/clanek/zahrada/exoticka-zahrada.html

Vzhledem k příznivému počasí jsem se rozhodl si udělat náskok na jaro. Připravil jsem první výsadbovou jámu na Butii. S přihlédnutím k nárokům Butií a tomu, že jsem zatím neměl představu o hlubších podmínkách na svojí zahradě (kromě velmi hlubokých - přes 20 metrů), jsem to pojal jako půdní sondu. Naprostá většina mých dosavadních výsadbových jam dosahovala hloubky jen cca 50 - 60 cm (převážně Magnolie).
Po pečlivě zvoleném místě, jsem - samozřejmě - hned narazil na rozvod závlah, takže došlo k posunu o 30 cm (kdo si to má po 10 letech tak přesně pamatovat...). Na zvoleném místě byla kupodivu větší vrstva "ornice", než je na mojí zahradě obvyklé (cca 30 cm). Navíc jsem v profilu objevil, že jsem z poloviny trefil dědovu výsadbovou jámu na jabloň. Takže z jedné části zasahuje "ornice" v kuželovém profilu až do hloubky 80 cm. To by byla celkem dobrá zpráva (pro palmu), špatná je, že rozrušeným profilem (i po mnoha desítkách let) prolíná do hloubky voda z povrchu. Takže výsledkem dvouhodinové práce (vykopanou zeminu jsem odvážel na druhou stranu zahrady) byla jáma o průměru 105 cm a hloubce 120 cm. Na dně se ale vzhledem k výše popsanému, začala sbírat voda. Protože odvodnit takovou jámu v mém svahu by znamenalo výkop v délce mnoha desítek metrů (už jsem jich dělal několik a přestalo mě to bavit), jsem zvolil jiné řešení.

Na dně výsadbové jámy jsem vyhloubil další kuželovou jámu a v jejím dně zemním vrtákem vyvrtal díru až do hloubky cca 80cm pod dno. Do ní jsem umístil KG odpadní trubku DN 125 v délce 2 metry, kterou jsem dole do výšky cca 60 cm od spodního konce trubky vybavil jemnou perforací pro prolínání vody. Hrdlo trubky dosahuje nyní cca 5 cm nad úroveň terénu. Po dlouhém přemýšlení jsem se přece jenom rozhodl místo "přírodního" přechodu výsadbové jámy na terén použít vyrovnání ztraceným bedněním. Pro Butii plánuji větší zimní kryt a rovný základ bude velkou výhodou.

Kuželovou jámu s trubkou jsem až po úroveň dna výsadbové jámy zasypal praným kačírkem frakce 8-16 mm pro dobré stahování vody k trubce. Čistá hloubka výsadbové jámy od povrchu terénu k úrovni štěrku je cca 110 cm.

Rozdíl mezi jílem ze dna a tzv."ornicí" je patrný v místě dočasného depozitu.

Na kačírek zatím přišla vrstva cca 50 cm ornice smíchaná s kačírkem, trochou kompostu a granulovaného hnoje, kterou jsem po 10 cm ušlapával. Další pokračování s přídavkem písku plánuji až na jaro.
Po 5 dnech nastoupalo v trubce cca 1 metr vody. V případě nutnosti bude možné touto trubkou nadbytečnou vodu odčerpat (a nebo ke kořenům dodat). Ústí trubky bude na povrchu zakryto kačírkem.

Wow , tak ta Butie se bude mít jako prase v žitě .

Ten jíl je opravdu jíl jak jsi mi popisoval, každopádně ten půdní profil máš dost luxusní o proti mým výsadbám. Věř že 60 cm palmě stačí. To co jsi udělal, rozhodně není zbytečné, bavili jsme se spolu, že zvlášť pro Butii je jakýkoliv zásah do výsadbové jámy (ve smyslu odvodnění) přínosem.
Pro Trachýka bych takový půdní profil absolutně neřešil, je naprosto dostačující .

Každopádně moc hezká prácička, fakt klobouk dolů ve tvé pečlivosti .

Děkuji za pochvalu. Výsadbová jáma je zatím stále ve výše popsaném stavu (tj. zasypaná zatím jen z poloviny). Současné zajímavé počasí jsem využil ke sledování přítoku vody do jámy. Za ty cca tři týdny od dokončení dostupuje voda až po zasypanou úroveň (tedy v trubce cca 1,4 metru od dna meliorace). Ráno vodu odčerpám a do večera stihne dotéci do stejné výšky (čerpám tedy 2x denně cca po 20 litrech). Z toho usuzuji, že dochází ke stejnému efektu jako ve studni. Voda protéká pod terénem v kapilárách na rozhraní "ornice" a oranžového jílu. Pokud se v jílu udělá díra, voda ji postupně zaplní a pak pokračuje dále svojí cestou ve své úrovni.

Z toho vyplývá, že často popisované vytváření meliorace (na dno jámy hoďte několik lopat štěrku) je naprostým nesmyslem a nemá to žádný efekt (v takto jílovitých půdách). Pokud by v takovém místě byla palma zasazená, měla by kořeny v úrovni vodonosných kapilár a každou zimu by byla v podstatě v bažině.

Pěkně toto popisuje Milan Havlis na svých stránkách Zahradnictví Safro. V kostce: před sázením vykopejte jámu cca 40 cm hlubokou a vylejte do ní cca 10 lirtů vody. Pokud se voda do 1 hodiny vsákne, je vše v pořádku a můžete normálně sázet. Pokud se voda vsákne od 1 do 3 hodin, je vhodné pro rostlinu udělat jen poloviční hloubku a vysadit ji do "kopečku" - částečně nad povrch. Pokud se voda nevsákne ani za tři hodiny je nejvhodnější rostlinu zasadit skoro zcela nad povrch do "zvýšeného záhonu" (mluvíme o vysazování náročnějších stálezelených dřevin).

Situace se v mém případě může po výsadbě změnit, ale obávám se, že k prosakování vody bude docházet i nadále (v případě mokrého období). Takže se začnu připravovat na možnost, že přes zimu budu muset mít čerpadlo v trubce umístěné trvale (příp. na čidla).

Tohle uz je problematika pro odborniky :-) . Jestli si vzpominas, bavili jsme se o tom, ze bude i lepsi zadny jamy nedelat a ten pudni profil tak nenarusovat. Nevznikne tak umela jama, ktera prerusi kapilary, a nebude se tam shromazdovat voda, ale proste jen protece dal po svahu. Neznamena to, ze zam nebude, ale ze aspon v te jame nebude stat.

Je vubec nejake jine reseni, jak stavajici jamu odvodnit trvaleji, bez nutnosti cerpadla? Protoze je to kak rikas, vyrobil sis studnu, ta voda se tam bude sbirat porad.

Na tvůj názor, že je lepší jámu nedělat hodně myslím. Dost mě to ovlivnilo, takže jsem ji udělal, abych podrobně zjistil, jak to bude v praxi vypadat (a navíc jsem schopen si s tím problémem poradit).
Já jsem zatím tak hluboké výsadbové jámy nedělal (jen max do 50 cm) a ty jsem byl schopen odvodnit meliorační rýhou po svahu. Nejdelší rýha měla kolem 12 metrů. Prostě ze dna jámy vede výkop (jehož dno je vodorovné, nebo v mírném sklonu), tak dlouhý, až se dno dostane ve svahu na povrch. Výkop se vyloží geotextílií, zasype štěrkem, ten se zakryje zbytkem textílie (štěrk se zabalí do textílie, aby se nezanášel časem zeminou) a na povrch drn. Pokud se použije větší frakce (např. 8-16 mm) není nutné ani dávat meliorační husí krk, voda štěrkem protéká v pohodě.
Myslím si, že v takových to jílových materiálech je jedno, jestli se profil rozruší, nebo ne. Ta voda tam prostě ve vlhkém období protéká (což je nejvíce přes zimu při oblevách). Kdybych chtěl parafrázovat tvoji větu: "Neznamená to, ze tam nebude, ale nebudu o tom vědět". Takže kořeny jsou ve vodě, pokud tam ta voda je (od konce jara do konce podzimu si myslím, že to bude v pořádku). Výplň z ornice se časem slehne a průtoku vody přes jámu nebude nijak bránit, ani se v ní voda nebude nadměrně shromažďovat. To by mohlo nastat pouze v případě, že by se dno jámy vysypalo štěrkem bez možnosti odtoku vody.
Možnosti odvodnění výsadbové jámy v případě nepříznivých podmínek jsou následující:
1. Výsadba na zvýšený záhon (viz. Havlis)
2. Odvodnění melioračním výkopem (ve svahu)
3. Vytvoření meliorační jímky s možností odsávání vody (moje současné řešení)
4. Provrtání nepropustného materiálu (vrtem) až na propustnou horninu. V mém případě je mocnost jílu cca 16 metrů. A na zahradu už mě nezajede vrtná souprava....

Myslím si, že zahrad s vhodnou půdou (dostatečně propustnou) moc nebude (však to Havlis také nerozepisuje pro nic za nic, asi má na to dost reklamací...). Ale kdo to tolik neprožívá, tak ani neví, co se v zimě u kořenů děje.
Část současných odvodňovacích výkopů mám stažené do páteřního odvodnění a v tomhle období z něho teče pěkný čůrek.... A to jsem na kopci a většinu sezóny musím zavlažovat, protože je to totální sucharda.

Tak jsem se pustil do další výsadbové jámy, abych si ověřil podmínky na jiném místě. Výsledek je ale ještě horší. Hladina vody se objevila cca 30 cm pod úrovní terénu.

Další kopání jsem proto stopnul a promýšlím další postup.
Přikládám ještě foto s celkovou situací a naznačeným propojovacím melioračním výkopem.

Chtěl jsem připravit ještě třetí jámu (tyčka v trávníku vpravo), ale zatím mě přešla chuť. Navíc ta třetí jáma by nebyla ve spádnici a musel bych jí odvodňovat zvlášť.

Ještě doplním informaci k první výsadbové jámě. Na začátku ledna jsem ji zčerpával 2x denně s přítokem asi 60 litrů/24 hodin. Při tomto režimu (ráno a večer) dotekla voda vždy cca 60 cm pod povrch. Pak jsem čerpání na 14 přerušil a voda postupně dostoupala na 30 cm pod povrchem. Před pár dny jsem čerpání zopakoval se skoro stejným výsledkem. Moje původní představa, že jednou za čas zčerpám vodu se změnila na fakt, že by čerpadlo na automatických čidlech zapínalo několikrát denně.
Na závěr foto po 14 dnech bez čerpání.

No pěkná studna , vím o zahradách, kde by za takovou studánku dali hodně .

To by mě zajímalo, jak to tedy hodláš řešit?

Mě jediné co napadá, udělat vyvýšené záhony, ale jak tak koukám, tak pod půl metru vyvýšeného záhonu bych nešel . Mě se docela líbí i takové vysoké záhony lemované betonovými sloupky, ovšem to asi není styl tvé zahrady..

Na studnu je to slabý, ale pokud bys měl nějakého zájemce, tak dej vědět (sedíme teď doma).
Zatím poslední verze je následující. Prokopat meliorační výkop mezi jámami do hloubky cca 1 metr (tomu jsem se chtěl vyhnout). Dno výkopu vyspádovat do nižší jámy a vysypat štěrkem zabaleným do geotextílie proti zanášení. Do nižší jámy umístit větší drenážní jímku (cca 1,5 metru hloubka, průměr cca 350 mm) odkud by se voda čerpadlem s plovákem odčerpávala do odpadu (který je výše, než dno drenážní jímky, proto nemůžu použít samospád). To je tak nejlevnější a nejspolehlivější řešení, co jsem vymyslel. Akorát na plánovanou třetí jámu je to daleko a skoro mimo spád, takže na Waschi v zemi budu nucen asi zatím zapomenout....
Jenom mě nedává spát ten hrozný výkop (hlavně ta hloubka), vzdálenost mezi jámami je necelé 4 metry. Vymýšlím, jestli by se to nedalo nějak víc využít, když už ho budu kopat. Do spodní jámy bych chtěl vysadit Trachýka od vás. Jestli by nebylo možné do výkopu (kus nad melioraci) položit dva velké husí krky (110 mm) a těmi foukat ohřátý vzduch z velkého krytu k Trachýkovi (jedna roura by foukala tam a druhá zase zpátky). Možná, že by to mohlo fungovat i jako odvlhčení vzduchu.
No a na povrchu kolem jámy bych udělal rám z jedné řady ztraceného bednění (výška 25 cm) na vyrovnání svahu, čímž by se to zase trochu zvedlo. Prostor kolem palmy by byl zasypán bílým kačírkem, který by přes sezónu zakryl veškerou techniku.

Nevím, zda ji tam vysadili záměrně nebo vyrostla sama od sebe ( Antalya ).

upload images free

A to je díra v silnici, nebo jen třeba víko od kanálu, který se zaneslo humusem? Řekněme, že je to výsadba poněkud netradiční .

Aktuální stav vody v mojí výsadbové jámě: voda se stále drží cca 30 cm pod povrchem (neodčerpávám), tj. výška vodního sloupce 170 cm.
Vzhledem k tomuto stavu, za současného suchého období, začínám uvažovat o využití na zalévání. A nebo tam vysadím Gunneru, jak mě radil jistý nejmenovaný palmový guru......